moje rec

mezi pratelstvim a kamaradstvim je tenke pouto a obcas mne prekvapuje, jak to treba obe strany toho vztahu nekdy mohou vnimat uplne jinak.

nicmene, ted ziju taky v zahranici (Svycarsko) , jsem tu teprve tri mesice, ale uz je mi jasne, ze nekterym tzv. pratelstvim v Cechach to da opravdu hodne na frak a nekteri, od kterych bych to ani necekala, mi naopak i na dalku tak moc pomahaji, ze se to ani popsat neda. ale opravdu v zahranici a na dalku clovek pozna, o cem to vsechno je.

a jeste jedna vec, mozna i tema pro diskusi: poznavam ted, jak je hodne rozdilne ziskavat byt jen kamarady, kdyz clovek prijde do uplne noveho prostredi, do trochu odlisne kultury (no dobre, Svycarsko az tak odlisne od Cech neni, ale jiste rozdily tu jsou).

PS: jen doufam, ze se tu nerozbehne diskuse o tom, ze jsme meli zustat v Cechach :-D

Re: moje rec

Máte pravdu, člověk pozná o čem to je. Ale i ty, co se jakoby hroutí, jenže člověk se mění, osud ho zavane někam jinam, takže i ty zdánlivě ukončená přátelství, možná nejsou u konce..nad poznámkou jsem se jen pousmála, v diskuzích je možné opravdu vše. Mějte se krásně. Zdravím do Švýcarska. Jana

Yep.

Zvlaste kdyz je clovek mimo domov. Karma.