Láska si nevybírá, jestli se zamilujeme do souseda z vedlejšího baráku, do první lásky anebo do někoho z opačného konce světa.
Snažíme se ohlížet na ostatní, navzájem si neubližovat, ale na druhou stranu se přirozeně chováme jako sobci. Přejeme lásku hlavně sami sobě. Když se ve vztahu objeví "překážka", ať už v podobě manželky, milenky...začneme moralizovat a soudit. To já bych nikdy nedopustil/a, to já bych nikdy neudělal/a a když už bych o nevěře věděl/a, nedokázal/a bych to tajit. Ruku na srdce. Opravdu jste si jistí? Obzvláště, pokud by šlo o podvádění dobrého přítele. Uf.Tohle je prekérní situace. Co ovšem dělat, když oba z páru jsou vaši dobří přátelé? Něžnější polovina se však v práci zakoukala do snědého kolegy. Vtipného, galantního, flirtujícího. Nelze soudit druhé, ale pro okolí se stala mrchou a její přítel podváděným chudákem. Fakt, že pan Neodolatelný je otcem tří dětí, z nichž nejmladšímu je pár měsíců se ona krásná modrooká blondýnka nemusí dozvědět hned a hlavně, ne od něho. Z několikaletého přítele se rázem stane nudný a neatraktivní kamarád. Kam se poděly všechny společné roky? Vytvořené pouto se stalo neviditelným? Stále více času tráví bloňdatá kráska v práci, stále více se prý setkává s kamarádkou. Jejímu příteli začíná být podivná odtažitost a společně strávený čas začíná být vzácný. Vzácný a plný napětí ve vzduchu. Pípání mobilu uprostřed noci, častější telefonáty. Pracně vymýšlené výmluvy a lži. Důstojnost však brání telefon bez dovolení kontrolovat. Dříve tolik jasná budoucnost se plíží v nejasných obrysech.
Kamarádka s níž se údajně nevěrnice schází (v reálu je s panem Neodolatelným) nic netuší. Jednoho pozdního večera jí zvoní mobil. "Prosím tě, kdyby něco, tak jsme byly spolu na pivku". Následuje název hospůdky a čas, který spolu "strávily". "Co se děje? Hele, do ničeho mě netahej, buď tak hodná!" Z telefonu už jen slyší přerušovací tón. Za pět minut volá přítel nevěrnice, který už pravděpodobně něco tuší. Kamarádka si utírá pot z čela a je ráda, že nemusí lhát z očí do očí. Neumí lhát a řeč jejího těla to na ni vždy prozradí. Tuhle hru hrát nechce a nebude. Hra se protáhne na několik měsíců, ale jednoho dne se pravda provalí na světlo boží. Rada pana dr. Plzáka "Zatloukat, zatloukat"..už postrádá smysl. Kamarádka je v pasti. Má oba ráda. Kamarád až po delší době uvěří, že ona o tom od začátku nevěděla. I kdyby, těžko by se sdělovalo kamarádovi, že mu přítelkyně zahýbá. A zkuste vysvětlit zamilované poblázněné holce, aby se vykašlala na otce tří dětí a zůstala s přítelem, který ji má k zbláznění rád! Snažila se. Realisticky jí vpálila do tváře, vykreslila v hrubých obrysech, jak se její život může vyvíjet. Nelíčila jí život v růžových barvách. Naopak. Skepticky popisovala možnou černou budoucnost, případné zklamání. Taková už byla. Seděly proti sobě a dívaly se do očí. "Promiň, ale znáš mě. Takhle to prostě cítím. Ale ať už uděláš cokoli, vždy tě budu mít ráda." Nevěrnice suše polkla a dívala se uslzenýma očima. "Jak můžeš být tak hnusná a krutá? Nepřeješ mi snad štěstí?" "Věř mi, že přeji, ale v happyend nevěřím. Nezlob se. Nesoudím tě, protože každý si hledáme to svoje štěstí." Dopila poslední doušek vína a rozloučila se. Čekat, že se jednoho krásného dne nový přítel probere, opustí rodinu a začne nový, jiný život s mladou cizinkou? Jakoby mávnutím proutku se změnilo plno věcí. Z lásky nenávist, ze smíchu slzy, z touhy nechuť, ze zájmu nezájem, z blízkosti nepřekonatelná vzdálenost a ze vztahu trosky. Událo se plno ošklivých věcí do nichž byla kamarádka vtažena a kterých byla svědkem. A přece konec tohoto příběhu pro milenku dopadl dobře. Odešel od rodiny, odstěhovali se společně na opačný konec země a začali nový život. Udělali tlustou čáru za některými přáteli, kteří vztahu nedávali šanci a hlavně ho nechtěli respektovat.
Čas letí a některé věci se mění. Po několika měsících společného života si začali uvědomovat další problémy. Láska už nebyla jen modrou oblohou, občas se zamračilo, přehnala se bouřka. Peníze nejsou důležité, tvrdí ti, co je mají. Ale měsíční částka na tři děti je vysoká. Spoustu času je sama doma, protože on musí být v práci a vydělávat peníze z nichž velká část odchází na jiný účet. Také čas, který netráví s ní, ale s dětmi, se vleče. Ten červík pochybností, který hlodá při "planých" slibech brzkého rozvodu. Co když se v práci za nějakou dobu objeví jiná blondýnka?
Z některých nevěr, z těch méně nevinných se možná dá poučit, odpustit a zhluboka se nadechnout čerstvých nadějí, začít znovu...Z některých už není cesta zpátky. Protože důvěra, která ve hře "láska" hraje jednu z hlavních rolí, je navždy pohřbená a mosty spáleny..
