ČSSD má strach

Pan Paroubek se najednou bojí a skučí. Jako ten dráček z večerníčku o Rákosníčkovi zjistil, že ho nikdo nemá rád a že si s ním nikdo nechce hrát. Leda tak na rachejtličky, kdy Paroubek plive lži a pomluvy a druzí po něm házejí vejce.

ČSSD a její předseda tu již mnoho let vytvářejí atmosféru konfrontace a nenávisti, nestydí se kohokoliv pomluvit a urazit, hřímají z televize i tribun či pořádají billboardové štvavé kampaně. A najednou chudáčci prostoduší zjišťují, že ti, kteří lidi nejvíc štvou, jsou oni sami. Jak se říká, kdo seje vítr, sklízí bouři. Roky využívají nejnižší lidské pudy, manipulují s veřejností, vytvářejí ovzduší strachu a nedůvěry. A když se to otáčí proti nim, tak piští. Kdyby byli alespoň chytří (moudrost od nich neočekávám), tak by věděli, že to je naprosto zákonité a mocichtivým papalášům Paroubkova střihu se to stalo už tisíckrát. Ale sociální demokraté jsou asi nepoučitelní, tak ať si teď důsledky svých činů vyžerou do mrtě.

To, že se mnoha lidem Paroubkova politika nelíbí, pocítil pan předseda už loni v květnu, kdy hrubost a brutalita předvolební kampaně a nemožnost jakékoliv slušné diskuse s ním, vyústily v andělský vajíčkový masakr. Co se od té doby na politice ČSSD a Paroubka změnilo k lepšímu? Nic. A oni to vědí. Chtěli nás poštvat proti svým nepřátelům, ale akorát nás naštvali a poštvali nás proti sobě.

Statečnosti v jejich postojích je pramálo, nejdřív se pošklebují na slušné lidi, a když se schyluje k výchovnému pohlavku, schovávají se za sukně mámy policie. A tihle spratci nám jako mají vládnout?