ČSSD ještě volby nevyhrála

Byl to jen průzkum veřejného mínění a ve svobodných médiích zavládl pesimismus. Voliči ČSSD nezklamali a vyhlásili věrnost svému vůdci. Paroubek průzkumy miluje a tak dostal, co chtěl. Ale nic víc. Předvolební kampaň ještě nezačala, tak nestahujme kalhoty, brod je daleko.

Je jasné, že voliči ČSSD iDnes, kde nezůstává na pánech Paroubkovi a Rathovi nit suchá, nečtou. Může zde být tisíc chytrých úvah o politice ČSSD, o tom, co pánové Paroubek a Rath dělají, ale z průzkumů předvolebních preferencí je zřejmé, že těm, co ČSSD volí, je to jedno. Možná nemají internet. A za půl roku dají Paroubkovi svůj hlas. Co s tím?

Můžeme tu nadávat jak křečci, spílat jim do debilů, kroutit se a poskakovat, ale reálný efekt ve světě tam venku to má minimální. Paroubek má aureolu vítěze, člověka z lidu, který myslí na lid a stará se o jeho blaho. A nějaká zahraničněpolitická katastrofa způsobená krachem evropského předsednictví nepřeváží u voličů ČSSD blažený pocit z třiceti korun ráthovného. A že masivně porušují zákony? To dělal Jánošík taky. A že jejich „protikrizové balíčky" srazí podnikatele do kolen? Hlavně že pracující lid neumře hlady.

Tak to je, ale to není konec příběhu a my máme svobodu něco s tím udělat. Takže dámy a pánové, jak využijeme těch pár měsíců do voleb? Dokážeme vymyslet něco, co zvrátí nalinkovaný vývoj, že 17.listopadu, 20 let po první sametové revoluci, premiér Paroubek představí ve Strakovce svou komunistickou vládu? Stále máme šanci.

Nespoléhejme na to, že nás někdo zachrání, rozhodně ne současná pravice. Ta není řešením, ale součástí problému. Prostě politika, pravicová i levicová, je problém. Pánové politici, leví i praví, si tam nahoře čachrují s hračkami, rozdávají si karty či hrají mocenské šachy a svět tady venku je zajímá opravdu okrajově. Je čas jim ty bábovičky rozmetat a začít novou hru, podle jiných pravidel. Pánům se samozřejmě takováhle představa nelíbí, je totiž mimoústavní a nezákonná, ale tak už to na světě chodí, když zákony a ústava vytvářejí politiku, ze které se dělá normálnímu člověku mdlo. Je to jako s nemocným doktorem, který potřebuje operaci, těžko si jí udělá sám. Ten, kdo má problém s politikou jsme my, takže od nás lidí z venku mimo politiku musí přijít radikální řež do toho hnisavého nádoru. Říká se tomu revoluce. Přišel čas na druhou sametovou?