Co udělá ODS s našimi odpověďmi?

Je to poprvé v mém životě, co se nějaká politická strana zajímá o mé názory, nevěští je z průzkumů veřejného mínění, neodvozuje z pseudovědeckých teorií ani si je necucá z prstu. Prostě se zeptala a já odpověděl. Ale mám také otázku: co ODS s mými odpověďmi udělá?

Probral jsem poctivě těch 63 otázek a poctivě dle svého nejlepšího vědomí a svědomí odpověděl. Mají to docela pěkně technicky udělané, takže je zde určitá šance, že si výsledky mé dvouhodinové práce někdo přečte. Dokonce ty otázky jsou docela inteligentní a lze na ně odpovídat i jinak, než jsou předem schválené odpovědi ÚV, i když i zde se pár zavádějících a manipulativních otázek najde. Překvapilo mě také množství dotazů do sociální oblasti, takže tohle je sféra, kterou se teď ODS zabývá? No, proč ne.

Chápu, že je to hra, ODS hraje o moc, ale odpovídat na otázky je přeci jen o něco zábavnější než jen tupě poslouchat nabubřelé a chytrácké odpovědi vyšší bytosti. Druhá otázka je, jak ty naše odpovědi skutečně ovlivní program ODS a jaký budou mít dopad na reálnou politiku. Ta hra je totiž také o naší důvěru, protože když tohle dopisování nebude mít žádný efekt, tak se jim na to příště vykašleme. Takže jsem zvědavý, jak to ODS využije, jestli moudře nebo alespoň chytře, nebo si naběhne na vidle, což se může lehce stát.

Ty otázky mi také dovolily nahlédnout do myšlení politiků a do toho, co je zajímá. Byly veskrze „politické“, čili týkaly se „politických“ problémů, čili polopaticky řečeno to jsou takové problémy, které trápí politiky, protože je tvoří a pak řeší, a normální člověk lapá po dechu, když má přijít na to, jak se ho to vlastně dotýká a jak to asi ovlivňuje jeho život. Já bych se lidí asi ptal na něco jiného, ale berme to jako první pokus. Snad budou i další a takovéto dotazování se stane běžnou součástí politiky a ne jen předvolebním marketingem. Pokládání otázek nepovažuji za populismus, populismus je ale jeden ze způsobů, jak politici pracují s odpověďmi. Vyhne se mu ODS?

Taky jsem si všiml, jak se zvláštním způsobem omezilo moje myšlení, když jsem se snažil „politicky“ formulovat to, co cítím jako člověk. Připadal jsem si jak po lobotomii nebo jako když mám schizofrenii. To „politické myšlení“ je fakt těžký a jsem rád, že s ním nemám nic společného a můžu si psát co chci a jak chci a nemusím se nikomu vnucovat a s nikým manipulovat.  

Co se ale ODS podařilo dokonale, je zapojit mě do své kampaně, skvělá vějička na nás bloggery 