.. které dlouhodobě nedokáže zreformovat síť zdravotnických zařízení a efektivně regulovat činnost zdravotních pojišťoven.
Jsou to podle mého názoru jednoduché počty. V dnešním článku MF DNES o nedostatku lékařů se mj. píše, že v každém okresním městě je velká nemocnice. Jenomže to není ten hlavní problém. Okresů je něco přes sedmdesát, nemocnic je více než 190. Ono by stačilo respektovat doporučení, že jedna nemocnice by měla být na cca 100 000 obyvatel.
Například na Vysočině tento počet sedí, na 500 000 obyvatel kraje existuje 5 srovnatelných nemocnic. Jako problém vidím existenci soukromého zařízení u Velkého Meziříčí, které je sice dobrou alternativou, ale tím, že je financováno na základě veřejného zdravotního pojištění tak v podstatě odčerpává jak klientelu tak finance zařízením, které mají základní akutní péči garantovat. V soukromých zařízeních je obecně spousta drahých zařízení, která nejsou využita a na které nejsou navázána další potřebná oddělení. Podobná situace je v Dačicích, Jihočeský kraj se dlouhodobě snaží navrátit do areálu akutní zdravotní péči za situace, kdy nejsou lékaři a nejsou finance. Zde by možná bylo lepším řešením akutní 24-hodinová interní a chirurgická ambulance s posílenou záchranou zdravotnickou službou než zde nově angažovat odborníky a platit provoz poměrně rozsáhlého areálu.
Ministerstvo zdravotnictví by na prvním místě mělo zredukovat a zefektivnit síť fakultních nemocnic a dále lépe definovat postavení soukromých a krajských zařízení a hlavně zdroje jejich financování. Útočit na postavení okresních nemocnic, pokud slouží pro požadovaný počet obyvatel, je nesprávné, protože to jsou pilíře, které mají garantovat základní péči. Ono bohužel v regionech, oproti Praze či Brnu, neplatí "pacienti pojedou o pár kilometrů dál" ale "pacienti najedou až 120 km tam i zpět", což může dále urychlit vylidňování některých území a nerovnovážný rozvoj ČR.
Očekávat, že situace až se situace vyřeší "sama" je nezodpovědné. Mám však silný pocit, že se v budoucím vývoji nic zásadního nezmění.
