Zábavný pan prezident

Máme vskutku velmi zábavného Pana prezidenta. Ať už se jedná o euroskeptismus či popírání globálního oteplování, vždy přijde s něčím komickým a smutně zábavným, co nikomu nic zajímavého a nového nepřináší, že nad tím zůstává rozum stát. Buď Pan prezident žije na jiné planetě, nebo nevím – jinak si to ani nedovedu vysvětlit.

Do rukou se mi dostal poměrně rozsáhlý úryvek z jeho nové knihy: „Modrá planeta v ohrožení“ a musím uznat, že je to opravdu velmi zábavné čtení. Možná více než to, jde o hotovou estrádu, která nemá na poli literatury obdoby. Těžko říci, zda se jedná o beletrii nebo literaturu faktu, každopádně se v ní Pan Klaus ukazuje v zajímavém světle.

                Nejprve se pojďme podívat na menší rozbor textu. Napíšu Vám sem krátký úryvek a trošku si ho rozebereme, neboť jde o skvost, který by můj češtinář rozebral, jak říká náš momentální praktikant „do mrtě“ a kdybych mu odevzdal slohovou práci s podobným stylem napsání, zajisté by mě hnal k přepsání nebo bych si na vyučování vyslechl hodinovou přednášku o množství chyb a literárního nevkusu. Tak teda, zde je část z kapitoly „Ekonomie a globální oteplování“:

1) Prvním z nich je ekonomický pohled na tzv. zdroje, jejichž ekonomická definice má s konceptem přírodních zdrojů, tak ho chápou běžní lidé, jen velmi málo společného. Přírodní zdroje nejsou automaticky zdroji ekonomickými, neboť neexistují žádné ekonomické zdroje samy o sobě, bez člověka. Cokoli přírodního, tedy to, co většinou zkratkovitě nazýváme termínem přírodní zdroj, se stává ekonomicky zajímavým a ekonomicky relevantním jen a jedině při splnění dvou předpokladů:

-          Existující technologie umožňují využití přírodního zdroje (známé případy ropa v éře faraónů, mořské vlny dnes);

-          Existující ceny umožňují ekonomicky smysluplné použití zdroje.

Pokud jste celý příspěvek přečetli a rozuměli mu hned napoprvé, pak smekám imaginární klobouk, jste vážně dobří, neboť mně trvalo značnou chvíli, než jsem Panu Klausovi porozuměl a dokázal se v množství cizích slov zorientovat.

Nejprve chci upozornit na neustálé opakování slov. Zaměřte se na slova zeleně zvýrazněná. Nepřipadají vám podobná? A nejsou čirou náhodou stejná? První, co vás na škole učí, je dávat si pozor na opakování slov. Je mi jasné, že náš „vysoce postavený“ Pan ekonom, má slovo „ekonomie“ velice rád, ovšem používat ho s takovou vervou je nad mé chápání. Zřejmě jde o umělecké dílo, neboť podobně časté jsou v úryvku slova „přírodní“ a „zdroj“. Pan prezident si při psaní knihy zřejmě zapomněl položit vedle své pravé ruky slovník synonym, který by mu pomohl s výběrem slov s podobným významem, která by zvýrazněná slova dokázala výstižně nahradit. Přidáme si trochu statistiky, co říkáte? Z 92 slov v úryvku je:  5 s významem přírodní; 7 s významem ekonomie;  a 8 s významem zdroj.

Tak jako mnoho nepochopených umělců přicházelo v historii a i dnes s novými směry, i Pan Klaus se nejspíše rozhodl přijít se svým, v němž se upakují stále tatáž slova a obsah textu vám uniká, takže se článek podobá výtahu z testu na řidičský průkaz, kdy na konci věty netušíte, o čem autor psal na jejím počátku.

Mám zde pro vás ještě jednu připravenou větu, nad níž jsem se také s chutí zasmál: S rostoucím bohatstvím člověka se životní prostředí zlepšuje. Vážně zábavná věta. Kde na ní Pan prezident byl, to je mi velkou neznámou. V dnešní době, kdy je na 99% jisté, že globální oteplování existuje a kdy by se podle mého názoru nemělo dohadovat o tom, kdo ho zavinil, ale spíše o tom, jak se na něj připravit a jakými prostředky si zajistit budoucnost, si naše hlava státu rozhodne vydat takto zábavnou knihu s vtipnými větami, které se v knize vyskytují jako houby po dešti. Vážně se s rostoucím bohatstvím člověka zlepšuji i životní prostředí? Dost o tom pochybuji, každopádně ale nikomu jeho názor neberu, a pokud si Pan president myslí, že je to pravda, nechám ho přitom a raději mu do toho nebudu mluvit, přestože se nacházíme v demokratickém státě, v němž by mne za urážlivá slova mohl čekat tvrdý postih.

A, málem bych zapomněl. Můžete mi někdo vysvětlit co je „elementární racionalita lidského chování“? Já totiž dost dobře nechápu, co tímto výrokem chtěl autor říci. Nejspíš jsem spadl z Marsu či jiné planety spíše já, než Pan prezident, ale nikdy jsem neslyšel, že by někdo takhle před někým mluvil a vybíral podobné výrazy při obvyklém rozhovoru. Dokonce ani Pana Klause jsem takto nikdy neslyšel mluvit a přesto se zdá, že se nám pokouší předat kousek svého druhého já, které v něm dřímá a které mluví jakýmsi cizím jazykem, jemuž nikdo na této planetě nerozumí. Ovšem: na to jsme si již všichni na světě nejspíš zvykli a bereme to s rezervou.

Takže to shrnu. Stejně jako mnoho dalších lidí nechápu, jak mohl někdo vydat takto absurdní knihu. Kdyby ji nenapsal Pan Klaus, dost pochybuji, že by kdy spatřila světlo světa. Možná by to ale byla chyba, neboť bychom se pak v dnešní době plné stresu nemohli ani srdečně zasmát. Humor Klausovi rozhodně nechybí, to musím uznat. V knize je taková kvanta cizích slov, že je s podivem, že jí nakladatel vůbec rozuměl, možná je génius, těžko říct. Ale pro laického občana naší republiky je nejspíš nesrozumitelným smetištěm prazvláštních humorných výmyslů, které se podobají výrokům bývalého amerického prezidenta: ten také často rád překvapoval svým vytříbeným jazykem. Snad se Pan prezident někdy zapíše do historie literatury, ale myslím, že psaním svých názorů o globálním oteplování to rozhodně nebude. Nezbývá než doufat, že se někdy polepší nebo že MY, obyvatelé planety Země někdy prozřeme a pochopíme jeho slova a s nimi související poselství, které je v nich ukryto pro příští generace.