„Nelepší věc na Zombielandu? Žádné nové statusy na facebooku."

recenzi naleznete také zde

Konečně! Konečně, říkám si, tu máme další z hororových komedií. Kolik let uběhlo od Smrtelného zla nebo Beetlejuice? Ten žánr téměř vymřel. Ale s o to větším leskem nyní opět povstal. Tím, že jsme dlouho podobný film neviděli, v nás probouzí cosi neobyčejného.

A přitom to celé mohlo dopadnout na levačku. Klidně mohlo vzniknout něco jako pokračování Scary movie, parodující hororové klasiky. Ale ne! A přitom je Zombieland tak obyčejný: máme tady Columbuse, který se řídí svými pravidly, díky nimž se mu daří přežít každý zombský útok na jeho osobu. Tallahassee, který si svůj vztek vybíjí mlácením do věcí a vražděním nemrtvých na tisíc způsobů. A nakonec je tu dvojice děvčat, sestry, které využívají svého umu a půvabu, aby přežili. Partička se dá cestou dohromady, chvíli spolu putují, poté se oddělí, aby se znovu shledali. Jednoduchý příběh, snad vypadá až nudně. Ale žádná nuda, žádné klišé. Bezpohlavní vraždění zde ustupuje před humorem a vyrovnáním se s faktem, že jsou nejspíš jediní přeživší na zombské planetě.

A pro Columbuse se takový svět stává rájem. Zamiluje se do jedné ze sester. On nesmělý, bojácný najednou v tomhle světě nemá žádnou konkurenci. Když tenhle herec ze Social network vysloví větu: „Nelepší věc na Zombielandu? Žádné nové statusy na facebooku. "Rob Curtis se připravuje na pátek?" Koho to zajímá?“ chce se vám až plakat, nad takovým krásným světem, kde vás nezajímá, kdo je s kým zadaný; jaké jsou nové události a kdo další si vás přidal do přátel. Najednou jste ve světě, kde vaší jedinou starostí je přežití. A oni to zvládají bez dramat, pouze s humorem, který si jede na své vlnové délce, nesnižuje se a buší vám do hlavy pravdy, které znáte. Tallahassee se honí za milovanou sušenkou a marně ji nalézá.

A do všeho znějí tak skvělé šlágry, že mi znějí v uších doteď. Dokonalá hudba, podmaňující si vás a vy neodejdete ani na záchod, co kdyby tam byl nějaký zombík? Ale hlavně neodejdete, protože chcete vědět, co se stane dál. Jakou další perlu tahle partička vypustí.

Ten obyčejný příběh se tak stává neobyčejným. Svým nenuceným humorem. Svým barvitým hudebním doprovodem. Neotřelostí „bojových“ scén. Dojemností světa konce, který vás rozesměje.

Dlouho jsem neviděl tak pohodový film. Odcházel jsem od něj čímsi povznesen. Cítil jsem naprostý klid, jakoby mne snad žádné zombie netížilo. Taková relaxace se vážně jen tak nevidí. Výborná zábava, vynikající výkony. Nezávislák jak má být, jen tak dál. Teď přemýšlím, že si to celé sjedu ještě jednou. Je to jako crack. Jako droga, kterou nechcete pustit z ruky, protože se bojíte auťáku a já se bojím, že přijdu o tu pohodu, kterou jsem při sledování Zombielandu cítil. Skvělý film a já nemám slov.

100%