Frustrující filmové zklamání

NINJA ASSASSIN:   Já tomu nějak nerozumím. Tenhle film měl být fajn, i když béčko…ale kvalitní a s áčkovým rozpočtem. A to mi jej doporučoval spolužák. Na kolena jej ale srazil fakt, že si hraje na něco, co není a že jeho tvůrci nejsou z asijské části světa, ale roztříštění mezi Amerikou a Německem. A přesto jakoby režisér James McTeigue sliboval akční krvavou podívanou a pohled do duše asijského bojovníka.

NINJA ASSASSIN:

Ale chyba lávky, už jen samotný příběh jakoby vypadl z představ dorostence vykojeného na filmu podobných videohrách a slintajícím nad digitální vymožeností. Hlavní postavou je Raizo, k vraždění vycvičený ninja. Jenže se odvrátil od své „rodiny“, která jej vycvičila a poslala zabíjet. Stal se zrádcem lačnícím po pomstě právě své rodiny, která probodla srdce jeho kamarádce. A tak se nyní rozhodně pomoc půvabné „knihovnici“ či co vlastně dělá, která pátrá po tajemství ninjů, najímaných coby nájemní vrazi. A tenhle příběh se ztrácí a je až příliš jednoduchý.

Kdyby byl ale problém pouze tady, ještě bych to nějak překousl, ale už jen prvních pět minut vás přesvědčí o tom, že to tentokrát to tvůrce V jako Vendeta zkrátka nezvládl. Akční scény, které uvidíte, se po většinu doby utápějí ve tmě a stínu, takže nic nevidíte. Střih akce je natolik rychlý a špatně poskládaný, že si ani z jinak snad nádherných bojových comb nic moc neodnesete. Hektolitry krve, které jsou ale jako jediné osvícené, jsou až příliš digitalizované, což poznáte z prvního zhlédnutí kapky krve. A promiňte, ale ano, tohle mi vážně vadí. Snímek vypadá právě jako videohra, jenže tu si aspoň užijete, protože hlavní postavou, která musí všechny rozstřílet, jste vy samotní. Jenže v „Ninja assassin“ se do hlavní postavy ani vžít nedokážete, oni vás nenechají, přestože se o to snaží.

A celou dobu přemýšlíte má-li film být skutečně tak dementní, jak vypadá, nebo zábavný. Jestli zábavný, pak se mu záměr nepovedl, protože jsem se na něj díval a pohled stále směřoval k hodinám a čas mi neutíkal, jak by měl a já stále více usínal. Jestli dementní, pak se mu vše povedlo na jedničku, snad jen na tu zábavnost, které jinak i dementní filmy občas obsahují. Vrátím-li se k digitální krvi, při střetech s nepřítelem si všimnete, že jej „Raizo“ sekne mečem do několika tepen, přičemž z takto postižené postavy následně vypadne jen něco málo digitální krve, která místo toho, aby stríkala, vystříkne pouze jednou a následně už nic. A postava se hýbe naprosto normální. A co hůř, dělá naprosto nesmyslné pohyby a ne a ne se sklátit k zemi s tepeným krvácením z několika míst najednou!

A tak jediné, co na filmu vidím jako plus, nebo spíše jen jako jeho pozitivní a celkem ucházející stránku, jsou flashbacky do dětství a výcviku ninja bojovníků. Ten jsem coby laik ocenil, nebo snad jsem se u něj spíše tolik nenudil. Jenže ty části jsou i tak dost krátké nevyužité, takže bych snad spíše ocenil a poté vyzdvihl, kdyby místo téhle nemyslitelné komedie k pláči vznikl film o vzniku samotného ninja tichého bojovníka. Něco jako dokument o jeho výcviku, myšlení, moudrech mistra. A tenhle film toho má málo.

Takže nerozumím, proč Američané spolu s Němci vytvořili film, který má odkazovat snad na japonské filmy a hlavně tamější tvrdě vycvičené bojovníky. Podobné snímky mají točit země, které o tom něco vědí. Měla snad-li tohle být nějaká pocta na legendy, pak se dle mého příliš nevydařila a jako nevýrazné béčko, nebo spíš céčko s áčkovým rozpočtem jej najdete pouze na DVD, ale doporučuji po něm nesahat, protože zbytečně utratíte peníze. Bohužel, ale takhle by se filmy už snad dělat neměli.

30%

recenzi naleznete také zde: http://romankrasa.webnode.cz/filmy/akcni-scifi/ninja-assassin/