Co nás dělá civilizovanými

A já se tě ptám, co je civilizovaný člověk? Jestliže mluvím o civilizovaném člověku, nedokážu si jej představit, jako někoho, kdo uvažuje o budoucnosti jako cestě války. Jako o něčem, co může být nástrojem pro šíření pravdy. Pokud něco uděláme, vytvořím, či zničíme, ochomítáme se slovem civilizovanost, ale co tohle slovo vlastně znamená? Ničení, nehumánní pojetí skutečna?

Ptám se tě, kdo je civilizovaný, protože se obávám, že moderní člověk nikoli. Je civilizovaný ten, který tvoří počítač? Nebo ten, který u lékaře zaplatí třicet korun? Ten, který pojmenoval trest smrti a povýšil jej na něco definitivního? Člověkem civilizovaným může tak být, a daleko spíše také totiž je, člověk domorodý. Ten, který mluví o pravdě a nač myslí, to také činí. Ne jaké my, plní přetvářky a znechucení. Každá situace nás nutí hrát jinou sociální roli a my se v nich následně ztrácíme a hledáme, kým ve skutečnosti jsme, neboť to již nevíme. Ale člověk neznalý přetvářky a lsti je jedinou civilizovanou bytistí v tomhle světě plném zrady a nechápovosti. A nebo mám ještě jiné vysvětlení. Člověkem civilizovaným není nikdo, respektive nebyl a pokud ano, pak jen někteří. Civilizovaným je ten, který přemýšlí na sféře neskutečna. Civilizovaným je člověk smýšlející o svých činech a jejich následcích. Je to člověk, který má strach a věci neřeší násilnou cestou, nýbrž cestou oddaného pacifisty na úrovni, která není materiální. Civilizovaný človek: představím si kohosi neskutečného plného ideálů, kterých se snaží dosáhnout. Je to člověk plný víry. Ne víry klasické ve formě náboženského fanatismu, jenž známe od nepaměti, kdy zbrojíme ve jménu "jediného" boha. Ale člověk věřící v cosi nemateriálního, snad ve svéře duchovní, člověk bádájící, nad tím, co jest. Který přijímá svět takový, jakým je a stejně tak lidi. Přestože jsou lidé zlí a dobří a některé nelze snadno změnit a bylo by necivilizované to byť jen zkoušet, protože něco takového by bylo silně proti všem pravidlům slova "civilizovaný".

Jde o člvoěka podobného antickým myslitelům, hledá pravdu v každém nádechu, protože ví, že tenhle svět nemusí být jediný. Že, co vidí a čeho se může dotknout, co lze sečíst a zvážit, není jediné, co tvoří náš svět. Stejně jako ve vesmíru nejsou pouze hmotné prvky a tělesa. Je zde energie, kterou cítíme na úrovni podvědomí.

Civilizovaný je člověk budoucnosti; současný člověk probouzející se z prokletí minulosti neptající se, co přináší budoucnost, ale tvořící přítomnost se pochopením minulosti a přijetím její nezvratitelnosti.

A tak se znovu ptám: jsme civilizovaní? Známe skutečnou hodnotu lidského života a pravou podstatu světa kolem nás, který se pokoušíme bez ustání měnit k obrazu svému, bez pochopení, že to nelze? Pokud máme postoupit dál, neměli bychom přijmout celý potenciál, který lidský mozek nabízí, ať již na jakékoli úrovni bytí a chápání času a prostoru? Je to sen, z něhož se máme probudit, abychom se ocitli v realitě? Civilizovanost...pche...jako by snad některý z těch politiků, pseudohlav států byli civilizovaní. Jak jsou k smíchu se svou "znalostí" všeho přírodního, když se jim i příroda vysmívá v jejich krátkozrakosti. A jejich počínání? Příliš destruktivní k označení civilizovanosti, tak ctnostného slova označujícím někoho, kdo se snaží pochopit svět a přijmout pravou podstatu vlastního Já...