Útr(a)pná devalvace hudby

ANEB EXISTUJE VŮBEC NA RADIOŽURNÁLU HUDEBNÍ DRAMATURG(ie)? Vždy a znovu mě překvapí, kolikrát za týden lze na téže stanici slyšet téže píseň. Skoro jako by šlo o jakési opakované nedopatření. Ačkoli to přímo nepočítám, odhadem bych řekl, že tytéž tzv. "letní hity" znějí na rozhlasových vlnách Radiožurnálu až pětkrát v týdnu. Možná je můj odhad umocněn pocitem zmaru a propastého neporozumění tomtu fenoménu. Nebo přímo hladové poptávce posluchačů?

Pomalu docházím k hluboké skepsi ohledně existence hudebního dramaturga na této stanici. Znáte ho někdo prosím? Viděli jste ho? Výborná Lucie Výborná se může svléci z kůže, aby opět poposadila laťku kvality o stupínek výše, Jan Pokorný může hýřit osobitým humorem, ostatní skvělí redaktoři vysílání nám mohou z éteru dělat skvělé společníky a stále cosi pokulhává.

Napadá mě tato paralela: Jste v restauraci, podává se vybraná krmě. Pak si potřebujete odskočit a na toaletě obložené mramorem páchne moč. Štiplavě. Až vám zatrne u kořene nosu. Pár vteřin zakoušíte atak mdlob. Pak opadne. Nos navykne.

Cosi podobného prožívají mé uši, když se z tranzistoru posté začíná loudit letní hit. Jako kdyby nestačily již profláklé evergreeny. Kdo ho vybral? Proč se hraje tak často? Nemá třeba hudední dramaturg Radiožurnálu celoprázdninovou dovolenou? Nezaskakuje za něj nějaký nácitletý brigádník? Má uši? Umí číst a počítat? Existuje vůbec?

Na tyto otázky tuším odpovědi. Nechám si je však pro sebe. Chápe prosím někdo z vás - posluchačů Radiožurnálu, proč se tento kolotoč odrhovaček stále odehrává? Vždyť to nedává pražádný smysl?

Je to jako na domácí chléb z pece natírat margarín. Prostě pitomost. Při ruce je přece máslo.