PROČ NECHCEME PRO RODIČKU A DÍTĚ TO NEJLEPŠÍ? Pojem „domarodič“ se ve výkladovém slovníku černobílého vidění světa stává synonymem vraha dětí. A z neúnosné míry rizik se činí mistrovské zaklínadlo, jímž je paralyzován racionální úsudek.
Oč je nižší riziko úrazu/nehody/smrti, když chodíme mezi auty nebo jimi cestujeme, než u porodu? Jsou děti všeho věku úskalí těchto údajně bohulibých výdobytků našeho nádherného pokroku ušetřeny? Proč je tak fajn, že děti ve městech mohou dýchat kouř z komínů továren a výfuků dopravních prostředků? Proč o budoucnosti naší i dalších generací necháváme rozhodovat absolutně nekompetentní, deprivované a vyšinuté politiky? No protože už ani sami pořádně nevíme, co je pro nás samotné dobře a pokud ano, neumíme si v mnoha případech s pokřivenými normami poradit. Jsme semleti.
Podle mého názoru je domácí porod jako nový fenomén (ačkoli statisticky stále malý) ukazatelem déle již neakceptovatelného rozporu mezi přirozenými potřebami rodiček a rutinní praxí personálu porodnic. Na piedestalu stojí novorozenec, prapůvodní potřeby nebo specifická přání rodiček jsou odsunuty na vedlejší kolej. Je nad nimi předem zlomena hůl. "Výkon" (čti operaci) je třeba provést standardně. Domácí porody jsou vlastně voláním o nový pohled na porodnictví. Část žen již není ochotna podstupovat necitlivé a ponižující zacházení. Tato část žen naslouchá hlasu instinktů. Proto se vzpírá „pásové výrobě“. Tyto ženy nemohou jinak. Zradily by jinak samy sebe.
Standardně vedený porod v porodnici NENÍ přirozený. Hluk, světlo, chlad, poloha na zádech, cizí lidé a prostředí, spěch, medikace a sto dalších nejjemnějších detailů jsou v hlubokém rozporu s tím, co JE pro ženu přirozené, bezpečné či příjemné.
Stávající legislativa si bere novorozeně jako rukojmí a ženě dává de facto jedinou a tím i správnou volbu: porodnici. Ta však v části žen z mnoha uvedených důvodů budí hrůzu. Ony nemohou jinak, než ve vlastním zájmu hledat alternativu. A tou jedinou je žel právě porod doma.
Není nejlogičtější úvahou udělat vše proto, aby se porodnice staly tím nejlepším místem porodu a ženy nemusely rodit pokoutně a navíc bez porodních asistentek, nad nimiž za domácí porody doslova visí Damoklův meč?
Proč nehledáme nejkratší cestu k blahu všech žen? Kam se poděla vůle chtít pro ženu a dítě vpravdě to nejlepší – tedy bezpečí ve všech jeho rovinách, jak si ho přeje samotná rodička? Přestaňme se bušit v prsa a nutit ženám, co je proti jejich vůli a instinktům. Vytvořme jim podmínky, které si samy přejí.
