Právě jsem se od své banky (České spořitelny) dověděl údajně starou novinku: účtují mi poplatky za příchozí platby a vklady.
Takže např. za to, že mi na účet přijde mzda, platím pět korun. A vloží-li mi někdo na účet nějakou částku, zaplatím osm korum. Ne že by mě to ruinovalo, ale není to naprostý vrchol všeho? Vždyť já platím bance jako v časech války za její velkorysost přijmout mé peníze...
Je to poslední kapka, kterou pohár mé trpělivosti přetekl. Otrlost zdejších „bankovních domů“ nezná hranic a cítím doslova zlost. Kde to prosím jsme?
Co tu píšu, nejspíš není ničím novým. Jenže situace se podle mého stupňuje a banky si zkrátka na poplatcích stále více kompenzují to, co neumějí vydělat jinak. Je to typická strategie pijavic. Odsávají korunku po korunce a se šklebem ve tváři si ťukají na čelo, jak nás hlupáky doběhly.
Svého času existoval i poplatek za zrušení účtu. Jsem zvědav, zda platí i nadále. Velmi záhy to totiž zjistím. Ještě že tu je alespoň relativní soutěž na trhu bank a já mohu přejít k jiné. Tu myšlenku mám už delší čas a ten se dnes naplnil.
Moc rád si v případné diskuzi přečtu vaše „návody“, jak zůstat v podmínkách českého bankovního trhu při smyslech a neuhnat si na mozku vředy.
Toto je po předlouhé době článek, který píšu ryze pod vlivem emocí a takříkajíc jedním dechem.
Zdravím vás
Václav Král
