Jak se dělá veletrh

Ví-li kdo, proč se trh trhem zve? Údajně se dříve platilo plátnem, které se trhalo. Odtud slova trh nebo tržiště. Pryč jsou ty (neokázalé) časy. V naší době frčí veletrhy. A jak se jeden takový “dělá”, vám povím v následujících řádkách. Nebojte, možná se i pobavíte…

Je sobota 26. července, pro ‚pozvednutí ducha‘ vyrážím v doprovodu své věrné společnice na vyhlášený veletrh do jihočeské Křemže, konkrétně na jeho 17. ročník. Jedeme lokálkou z Českých Budějovic, den je jako stvořený na vážnou známost (jak s oblibou říká můj kamarád). Cesta hladká, kolem 13. hodiny se ocitáme před branami ‚veletržiště‘. Vstupné činí 50,- za osobu. Jako první nás do očí udeří autodrom. Pak hned zas výstava automobilů. Dva nefalšované atributy pořádného veletrhu, říkáme si s příslibem v očích.

Prvního selhání se dopouštíme vzápětí: Hnáni hladem se vrháme k nóbl kiosku s tzv. občerstvením. Menu je široké, moje volba padá na bramborák – vystavené vzorky působí solidním dojmem. Dobrá tedy, plácnu se přes kapsu – okusím tento pokrm, vždyť co si dneska koupíte za čtyřicet korun? S natráveným bramborákem v žaludku pronikáme hlouběji do útrob veletrhu. Opodál cítím lahodný kouř dřevěného uhlí a jako opařený zírám na další menu. Nabízí krásný kuřecí steak za šestatřicet korun. Hrne se mi krev do hlavy a profesionální čest mě přímo fackuje – hochu, hochu, říkám si, je asi na čase, abys pověsil práci nákupčího na hřebík – ztrácíš krok s dobou, ořou s tebou jako s volem. Notnou chvíli mi trvá, než se povznesu nad tento uštědřený políček…

Krásným koloritem takto periferijního veletrhu jsou všudypřítomné postarší dámy vyšnořené ve svých svátečních halenkách, případně kompletech s květovanými vzory. Naondulované hlavy mi připomínají dobu tesilových materiálů. Slunko pálí a doslova musím takto oděné dámy politovat. Snad mají aspoň bavlněné kombiné, které odsaje nutně se tvořící potůčky potu.

Křemežský veletrh odkrývá postupně svou pravou tvář – je to vlastně velkolepá pouť, mozaika slepená z prodejců lednic, koření, čínských šuntů, zahradních traktůrků, šperků, mastí, voňavek, marcipánu, žužu, tureckého medu, cukrkandlů ve tvaru penisu atd., atd.

Vrcholem naší návštěvy se jednoznačně stává vystoupení valašskomeziříčské kapely Mňága a Žďorp. Petr Fialala se ani v saunovém prostředí velkostanu nešetří a dav mu jeho vydanou energii vrací. Naši pozornost si zasluhuje pár stojící před námi – dívka ve fialových šatech s háčkovaným mundůrkem navrch (teplota ve stanu činí kolem 30°C) a její společník v dokonale obepínajících červených trenkách Adidas (model z 80. let). Navzdory panujícímu veselí jsou dokonale strnulí. Mezi mladým publikem křepčí i pár postarších “rockerek” – šlapou vodu jako o život.

Mezi hity tohoto veletrhu jednoznačně patří zázračná žínka s cca třícentimetrovými jakoby froté cancourky, určená na mytí či leštění nejrůznějších povrchů. Jsou v “akci”, tj. zlevněné z 299,- na pouhých 99,-. Tomu říkám kauf.

Za zmínku stojí velmi výmluvný prodejce nejlepšího mixeru na světě. Při moderně pojaté prezentaci dovedností tohoto zázračného přístroje hloučku přihlížejících předvádí své dokonale nacvičené divadlo. “A pro dámy tu máme další výhodu mixéru Baulix: rychlá příprava zeleninové polívky. Zbyly vám při vaření brambory? Udělejte rychlou zeleninovou polívku. Stačí přidat mrkev, celer – taková česká viagra pro pány!! – zkrátka co máte po ruce, trochu koření, zalijeme vroucí vodou a mixujeme – pozor, netlačíme, to až na záchodě.” Dav se baví, prodejce graduje své vystoupení. “Další výhoda je rychlá příprava rybí polévky o vánocích. Mixér jemně ponoříme do akvária a spustíme na nejrychlejší otáčky,” završuje svou one-man show tento zběhlý profesionál. Nutno říci, že vtip mu nejde upřít – báječně nás pobavil a návdavkem jsme dostali kalíšek dotyčného polévkového zázraku. Mňam!

Z dalšího dění pouze útržkovitě. Mimo jiných novinek jsme zjistili následující informace:

- žerzejová prostěradla už Písek nedělá, přešli na froté

- tolik vyhledávané boty české značky Prestige ustály otřesy na evropských trzích a jejich výroba pokračuje; nadto přibyly ke dvěma osvědčeným provedením dva nové modely – červený a černý kotníčkový (tzv. boxerky) – zaplať pánbů!

- před negativními vlivy vás ochrání tzv. škapulíř, šitý na míru jednotlivým znamením zvěrokruhu; jde o pidi váček našťouchaný směsí bylinek, nosí se na krku; samotnému (taktéž přítomnému) druhovi paní bylinkářky významně zlepšil zdravotní problémy; masivní prodej v lékárnách se však neplánuje

Z každé takové pouti – pardon, veletrhu – by si měl člověk přivézt nějaký ten suvenýr, tedy jaksi krom přetláskaného žaludku. Já jsem takový dostal od své skvělé společnice: klakson na kolo. Nešlo odolat. Šéf megastánku s čínským šuntem skrze reprobedny napojené na mikrofon u svých úst lákal koupě dychtivé na neodolatelnou “desetiprocentní slevu na všechno” – uvízli jsme jako rybky v síti. Našemu znamení zvěrokruhu jsme tak rozhodně ostudu neudělali.