Pochází z Evropy ze Středomoří a velmi se rozšířil i do Severní Ameriky. Pro tuto rostlinu je ideální stinné stanoviště, výživná, vlhká a dusíkatá půda. Najdete ho podél cest, na rumištích, na zahradách a klidně i ve vlhčích hájích.
Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)
Jedná se vytrvalou až 100 cm vysokou bylinku se silným oddenkem a válcovitým stonkem. Listy jsou vejčité, na rubu řídce ochlupené a jeho zářivé žluté květy vyrůstají v okolcích. Rostlina kvete od června do září.
Dalšími názvy pro tuto bylinku jsou:
hadí mlíčí, barvička, celodeň, bradavičník, krvavec, roupové koření a žluťák.
Sbírá se nať a to na jaře před rozkvětem a kořen, který je vhodné sbírat na podzim, protože obsahuje nejvíce účinných látek. Nať se seřeže asi 10 cm nad zemí a poté se suší ve stinném místě. Při použití umělého tepla není vhodné překračovat teplotu 35oC. Usušenou bylinku uchováváme v tmavé nádobě. Oddenek společně s kořeny je vhodné sbírat na podzim. Suší se pokud možno rychle a při použití umělého tepla nepřesahujeme teplotu 75oC.
Rostlina patří mezi jedovaté druhy, využívající se ve farmaceutickém průmyslu a lidovém léčitelství. Ze semen lze získat olej, který se využívá při barvení látek a vlny na žlutou barvu.
Léčivé účinky:
- působí antibioticky, sedativně a fytoncidně
- uvolňuje křeče např. v močovém ústrojí
- ulevuje od bolestí nemocného žlučníku
- upravuje menstruaci
- utlumuje dráždivý kašel
- snižuje bušení srdce a roztahuje cévy
- podporuje tvorbu žluči
- zevně se využívá na špatně hojící se rány, ekzémy či bércové vředy
- koupele pomáhají na plíseň nohou
Nejčastěji se podává ve formě tinktury, kterou je potřeba dávkovat velmi přesně!
Vlaštovičník velmi jednoduše pomáhá při boji s bradavicemi a kuřími oky. Rostlinu odtrhněte a vytékající šťávou potřete postižené místo. Při pravidelném použití byste se měli dočkat jejich odstranění za několik dnů. Pozor si dejte při potírání mateřských znamének, se kterými nesmí přijít vlaštovičník do kontaktu.
Poznejte pěstitelsko - botanické názvy
