Roste zejména v mírném subarktickém pásmu severní polokoule. V severní části ji lze objevit až po arktickou Sibiř, v jižní části až po jižní Japonsko. U nás se vyskytuje obzvláště v nadmořských výškách od 300 do 650 m a to v rašeliništích, mokřinách, na okrajích rybníků, převážně v mírně kyselých půdách. Je chráněná zákonem.
Její chuť je výrazně hořká z čehož vychází i lidový název hořký jetel.
Jedná se o vytrvalou rostlinu dorůstající do výšky 10 až 30 cm. Řapíkaté listy rostou v přízemní růžici, lodyhy jsou vystoupavé, zakončené v hroznech bílých až narůžovělých květů. Kvete od května do června. Plodem je tobolka.
V době květu se sbírá list, který se doporučuje sušit ve stínu. V případě sušení umělým teplem nepřesahujeme teplotu 50oC. Je důležité připomenout, že se jedná o chráněnou rostlinu, proto je její sběr vyloučen. Obvykle se podává ve formě prášku nebo nálevu.
Příprava nálevu:
2-3 polévkové lžíce přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme 10 minut louhovat. Doporučené dávkování je jeden šálek denně, popřípadě jeden šálek obden.
Nálev vhodný při onemocnění leukémií či při léčbě ozařováním:
50% vachty, 30% bazalky, 20% zeměžluče
Droga není vhodná pro těhotné a kojící ženy z důvodu mírné toxicidy.
Léčivé vlastnosti:
- díky její hořkosti, je předurčena k léčbě žaludku a zažívacích orgánů
- má příznivé účinky na játra a žlučník
- utlumuje nevolnosti spojené se zvracením
- příznivě ovlivňuje krvetvorbu
- má mírně projímavé účinky
- pomáhá při nechutenství, střevních kolikách, poruchách trávení
- oživuje krevní oběh
- celkově posiluje organismus
- snižuje teplotu a to zejména u dětí
- napomáhá při migréně a stresu
- tlumí menstruační bolesti
Novinky nejen o pěstování
