Děvětsil lékařský je statná vytrvalá rostlina rozšířená takřka v celé Evropě. U nás ho nejčastěji najdete v horských oblastech, ve vlhkých místech u potoků, řek, v příkopech, roklích, ve vlhkých rumištích a třeba v močálovitých oblastech.
Má silný oddenek a bohatou přízemní růžici listů s dlouhými stopkami a přímou šupinatou lodyhou. Na jaře lodyha dorůstá do výšky až půl metru, v pozdějších měsících je schopna dorůst i do dvojnásobné délky. Květy jsou načervenalé a jsou uspořádány do nahloučených hroznů s úbory. Samotné listy se na rostlině objevují až po odkvětu rostliny.
Latinský název je odvozen od řeckého slova petasos = široký klobouk.
Používanou částí je oddenek, méně často list a květ a to brzy na jaře. Omyje se a suší při teplotě do 40oC. Podává se formou odvaru (nechá se vylouhovat asi 15 minut), nebo se rozemele na prášek a užívá se 3x denně na špičku nože. Doporučuje se také louhování v lihu či víně. Květ lze přimíchat do prvních jarních čajů. List se používá zpravidla vždy čerstvý. Naklepe se, aby se uvolnila šťáva, a přikládá se přes noc na postiženou kůži.
Pro nepříliš valnou chuť, může rostlina některým lidem vadit. Její pach je způsoben obsahem potencionálně nebezpečných alkaloidů. Proto se doporučuje ho podávat ve směsích, buď s medem či ve vínu. Bylina je vhodná i pro děti. Žádné vedlejší účinky nejsou známy.
Léčivé schopnosti:
- reguluje látkovou výměnu
- je mírně močopudný
- uvolňuje křeče – průdušky, žaludek, žlučník
- je výborný na léčbu revmatismu a dna
- dokáže srazit horečku
- utišuje dráždivý kašel
- list se přikládá na postiženou kůži – zánět žil, revmatismus, dna, ischias, puchýře…
Zahradnický kalendář na říjen
