Dnešního večera se ministr školství Josef Dobeš dohodl s hejtmany na „Optimalizaci středních škol“ Co to znamená v praxi? Rušení osmiletých gymnázií a některých dalších středních škol. Když bylo v rozhodnuto v Jihomoravském kraji o zrušení gymnázií, zvedla se tak bouřlivá vlna nevole, že plán na neotevření prim na některých státních osmiletých gymnáziích musel být pozastaven. Jak vidno i v Praze se z tohoto krizového vývoje velice rychle poučili. Nevím proč, ale nemohu si neodpustit příměr pana ministra k filmové postavě Nicka Naylora z filmu Děkujeme že kouříte. Dobešovo provolání plné slovních obratů jako Optimalizace školství, či zkvalitnění výuky, si nezadá s Nickem Naylorem, který hlásal, že neexistují průkazné výsledky toho, že by nikotin způsoboval rakovinu.
Určitě zní na první pohled uchu liběji optimalizace (Z LATISNKÉHO SLOVA OPTIMUS – NEJLEPŠÍ) než li zrušení. Optimalizovat školství zrušením víceletých gymnázií je stejné, jako nikotin spojovat s rakovinou plic. Tedy aplikací jakousi podivnou pseudoargumentací používající takzvané teorie irelevantního závěru. Poslední statistické údaje ukázaly, že Česká republika hluboce zaostává za průměrem vysokoškoláků ve srovnání se státy západní Evropy. Budeme li „optimalizovat“ naše školství způsobem jaký navrhuje pan ministr, domnívám se, že ještě drahnou dobu zaostávat bude, neboť pochybuji, (a teď nechci být adresný a v žádném případě někoho urážet), že s čtyřletého učebního oboru zedník, případně natěrač lakýrník vzejde student filosofické fakulty. Jakýmsi prapodivným pyramidovým způsobem sice řešíme problém se středními školami, které ztrácí úroveň, avšak problém elegantně přesouváme na školy vysoké, které budou nuceny brát každého uchazeče s maturitou jen proto, aby naplnily ročník potřebným počtem studentů a dosáhly na kýžené dotace. Opět se nabízí příměr a to o muži, jenž problém s mravenci v bytě vyřešil tím, že si koupil párek vrabců, kteří by mravence vyzobávali. Mravenci sice zmizeli, ale přemnožili se vrabci. Muž si tedy zakoupil párek sokolů, kteří loví vrabce…. Dále v tomto přesmutném příběhu vystupuje ještě irbis, lev a opět muž, který v závěru prodává byt, který okupují nebezpeční predátoři…
Ovšem celá situace vystřižená jako z Havlových absurdních dramat se ukazuje v celé své nejhlubší komice faktem, který vysoce překonává úsměvný nešvar reformy - devalvace vysokoškolského diplomu. Aby žert vyzněl v celé své kráse použiji na začátku několik faktů s nimiž posléze budu pracovat. Řekněme, že máme X dětí na základních školách, které se chtějí hlásit na víceleté gymnázium či střední školu. Na státních středních školách a gymnáziích máme X - 10 míst. (Oněch – 10 míst jsou školy bez maturity) Po reformě školství máme X – 30 míst, ovšem stále máme X dětí, jejichž rodiče chtějí, aby jejich ratolesti se v budoucnu měly lépe než oni, nejlépe s maturitou, ideálně s vysokoškolským titulem. Díky funkčnosti tržního hospodářství se právě z veličiny X20 (tj. ti pro které nezbude po reformě na školách místo) stává důležitý obchodní artikl. Zatímco státním gymnáziím budou vesele likvidovány primy, sekundy, tercie a kvarty. Soukromé školy s kalkulem toho, že rodiče raději dají své dítě na soukromou školu, než aby s jednou nebo dvěmi přihláškami trávili bezesné noci s hamletovskou otázkou, zda dítě půjde v patnácti na gymnázium nebo v případě nezdaru přímo k lopatě, budou vesele nikým nelimitováni otevírat přesně ty primy, sekundy, tercie a kvarty, které ministr Dobeš, jinak aktivně brojící proti soukromým školám, zrušil na státních školách. Do kterých prim, sekund, tercií a kvart půjdou učit učitelé ze státních gymnázií, která byla zoptimalizována asi není pochyb….Abych ovšem nebyl jen pamfletista rád bych podotkl, že v rámci optimalizace lze najít alespoň dvě dobré myšlenky. Zachování škol „rodinného stříbra“ mi přijde jako vcelku dobrý nápad, minimálně ušetří starosti např. dlouho zkoušeným sklářským školám, které ačkoliv trpí silným nedostatkem žáků dokázaly za dobu svojí existence vychovat řadu význačných osobností, které proslavili Českou republiku po celém světě. Stejnětak zapojení podnikatelské sféry je krok správným směrem. Bohužel tyto dva kroky jsou zcela zastíněny zbytkem „optimalizace“, která dlouhodobě nemůže přinést nic dobrého…
