kOmický blog - intermezzo Směšná současnost

Symbióza se stavebníky stále složitá. Srším sarkasmy.

Stavba stagnuje. Stavitelé simulují sanaci sklepení. Spadne strop?

Selektují staleté sedimenty. Sváží sutiny, sypou sajrajt.

Sčítáme sumy.  Smutná sedmimístná sumarizace.

Sama supluji slušivá sáčka starou sukní, sešlapanými sandály. Stávám se selkou:

sázím semínka, sekám strunovou sekačkou, suším seno,

sbírám saláty, saturejku, sekám sušiny sekerkou.

Snažím se. Sklízím. Skladuji. Sháním sklenice. Smývám saponátem skvrny.

Současně sabotuji soužití se slepicemi.

Spílám svým sígrům – synci, slyšíte? Sundejte sluchátka!

Spadaly slívy, sbírejte! Svižně, svižně…

Sourozenci simulují slabost, somatická selhání – sakra!

Slzím. Samotná sbírám spadané slívy.

Sisyfovská snaha. Svaříme slivovici?

Synáčci sabotují sklizeň; spokojeně sportují, synchronizovaně skáčou salta. Sporadicky surfují.

Synergie selhává, schází společné souznění. Smiřuji se se svým selháním.

Spím sporadicky. Svačím suchary se salámem, sardinky, smradlavý sýr. Stereotypní stravování.

Stokilová sestřenice soucitně sděluje: "Saturace sacharidy slabá, shodilas!"

Svádím soukromý stravovací souboj, snídám sendviče, smažím steaky, servíruji sushi. Svaly sílí.

Silueta se stává symetricky souměrnou. Sláva.

Systematicky schraňuji staré slibné subjekty, sanuji starožitnosti slibující satisfakci. Směšná snaha.

Schizofrenně sázím Sportku.  Sháním shovívavé sponzory, sejf.

Skládám satirické sonety.

Snad stačí síly.