Americký sen (84)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Děti a konzultantská profese. Vancouver, červenec, srpen 1997.

28. července. Ahoj Ingrid, už přestanu zdržovat. Luisa přijela domů v pořádku, šla k zubaři, nic neměla, jenom nános jako zubní kámen (asi z vody). Snadno jej očistili. Je mi líto, že klobouk je malý. Napište mi správnou míru pro příště. Ingrid, já jsem měl hodně práce a shánění před Luisiným odjezdem, takže jsem Ti dal Arkansaské kameny, které jsem původně koupil pro tvého známého. Jestli chceš, koupím Ti jiné. Letos jsme měli 60. výročí příletu Čkalova do Vancouveru.

18. srpna. Někdo si vypůjčil moji plničku, takže nemám nic než skleněné pero k namáčení do inkoustu. Přiložené noviny nejsou na vycpávku! Na obrázku jsem vlastnoručně vyfocené, na první straně a v barvě!

Luisa a Destiny byly na místních dožínkách. Vystavovaly „Rudocha“, velikého jízdního koně (Quarter horse) po celý týden a taky měly soutěž v koňské pořadové přípravě. Luisa dostala červenou stuhu (druhé místo), Destiny bílou (třetí). Na konci dožínek byly pasovány na koně znalé. Přitom měly ještě zkoušky docela těžké, mnoho lidí zkouší projít po léta. Po těch úspěších obě jely cvičit Rudocha, který není moc poslušný. Luisa se kolem ochomýtla a Rudoch viděl příležitost a pokusil se ji kopnout, minul jenom o pár centimetrů. Takže Luisa je na chvíli vyléčená a už jezdí jen na kole. Honza si pořád hledá zaměstnání. Zítra jde na rádiovou stanici, žádat o pozici řečníka v rádiu. Už po dva dny slyším jenom „This is Victor Novy Show..., You are listening to Victor Novy!“ V různých variacích od -otevřete své bible na straně.... po – posloucháte stanici, která není v drápech pravicových šílenců (right wing whackoes).

Zatím ještě pracuju pro Modrý Kříž a Modrý Štít. Konzultování jde dobře. V listopadu mám tři možnosti. Mohu zůstat 1 roku navíc u Kříže a Štítu jako náhradní pneumatika až budou mít další projekt. Mohu jít jinam hned jak se příležitost ukáže nebo mohu udělat něco „mezi“. Když zůstanu, nebudu muset dělat nic (jenom přijít každý den do práce a zůstat 8 hodin za 50 USD/hodina): mohl bych využít čas na svém vlastním podniku. Nevýhoda je ve ztrátě čerstvých znalostí nejnovějších výstřelků programování. Druhá možnost je vzít cokoli s nejvyšší sazbou za hodinu a nejpravděpodobněji cestovat do Bobrova nebo Horákova (Beaverton or Hillsboro). Taková cesta by trvala přes hodinu každým směrem. Už musím končit, protože je pozdě.

Václav