Americký sen (60)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Státní dluh je jen číslo, ale každý odříkával Slib věrnosti. Boston, 12. srpna 1988.

Ahoj Bohoušku, děkujeme Ti za dopis, který jsi nám poslal koncem dubna. Když chodím do práce, mám málo času. Ráno vyjedu v 8:00 nebo v 8:30, večer se vracím po šesté, což je někdy třeba 8 večer, podle toho, jak se práce daří. Večer ještě vyřizuju účty. Každý den jich přijde několik: platíme předplatné na časopisy, pojištění na auto, daně z auta, poplatky, účty za elektřinu, plyn, topnou naftu, účty za zubaře, očkování, různé zdravotní prohlídky, k účtům vyplňuju formuláře, odesílám pojišťovně, hlídám, aby pojišťovna zaplatila, co zaplatit má. Zkrátka, všechno tady běží skrze peníze a účtování zabere denně dost času.

Teď mám dovolenou. Nejdříve jsem vyráběl klec na myši (Gerbils – mongolské myši), které si naši mackové drží na hraní. Je tady už několik týdnů horko, které zatím překonalo 80-ti letý rekord a jestli ještě týden vydrží, budeme mít rekord všech dob. Denní teploty se pohybují v rozmezí 90 – 100 stupňů Fahrenheita (33 – 38 stupňů Celsia), noční jsou 75 – 80 Fahrenheita (27 – 29 stupňů Celsia). Kromě horka je vzduch hodně vlhký, drží se pořád blízko u 100% relativní vlhkosti, takže tady máme jako v sauně.

Na Zdar! Václav

Dnes je pátek. Ve středu jsme dostali pohlednici Litomyšle od Vašíka, má dobrou úpravu i gramatiku.

Jináč volební kampaň pořád pokračuje. Začala v lednu primárkami. V primárkách obě strany volí kandidáta na prezidenta. Kandidáti se účastní volebních debat v každém státě, potom jsou primární volby. Kandidáti cestují ze státu do státu a střádají hlasy, slabí kandidáti odpadají, až zůstane jeden až dva. Letos v primárkách zvítězil George Bush ve straně Republikánské a Michael Dukakis ve straně Demokratické. Vítězství v primárkách není dáno většinou hlasů, ale požadavkem, aby kandidát získal alespoň 2000 okrsků, které jsou potřeba k registraci za prezidentského kandidáta. Má-li strana (nebo nestraník) více takových kandidátů, jeden je zvolen dohodou k zapsání na volební lístek na Republikánském nebo Demokratickém sjezdu. Po primárkách vyvolenci objíždějí znovu státy a diskutují, aby získali přívržence ke konečným volbám v listopadu. V listopadu po volbách se v každém státě sečtou hlasy a rozhodne se o vítězi. Každý stát má přiřazenou „hlasovací váhu“, která odpovídá počtu obyvatel ve státě. Prezidentem se stane kandidát s největší vahou vítězství. Nejoblíbenější téma Bushovo je „Slibuji věrnost Vlajce a Republice Spojených Států Amerických“, slib předříkávaný každé ráno ve většině amerických škol. Dukakis jednou zavrhl návrh zákona pro školství o Slibování věrnosti s tím, že povinné slibování věrnosti je proti ústavě. Bush teď s oblibou popichuje Dukakise: podívejte, on nemá rád Spojené Státy. V primárkách se ještě diskutovalo o důležitých věcech, ale teď co mluvení obstarává prázdná hlava Bushova, je konec rozumu. Bush ale může vyhrát: otázky ničení životního prostředí mnoho lidí nezajímá (po nás potopa). Střední východ je odsud příliš daleko. Národní dluh je jenom číslo, každý ale odříkával Slib věrnosti.

And this is the end of the report from Arlington, Massachusetts, U.S.A.

Vaclav Novy, IBN (Independent Broadcasting Network)

To bylo napsáno podle fráze uzavírající reportáže v televizním zpravodajství.

Václav

P.S. Neprzněte Exeter na Exetel.