Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Zabydlování a další životní plány. Brno, 22. července 1979.
Tak já su teď opavačka a Vaška tím pádem pustili z práce a od 1.9. bude v ČKD Blansko vymýšlet turbíny. Tak tam snad za rok dostaneme ten komfort v 5. patře, s koupelnou a trávníkem a dětským hřištěm a lavičkama a nákupním střediskem a kamarádkama. Vašek to ještě ani neví, ale už jsem objednala prima stěnu a sedací soupravu. Ono to bude ten rok asi trvat, než to přivezou. Stěna je nízká, ze světlého dřeva, nevím sice jakého, ale rozhodně to není překližka - vždyť to stojí 26 tisíc. Sedačku máme za 9 tisíc a velká křesla na kolečkách. Nevím, jak to k sobě bude pasovat, přinejhorším koupím nebo nechám udělat nahoru na stěnu nějaký nástěnky. Ale takovou stěnu jsem fakt ještě u nikoho neviděla. A byla jsem u hodně lidí. Třebe u Brdů, to je teda…. Tedy, tady teď máme taky komfort, luxusní nábytek a koberce, ještě chci podle tebe nějak otapetovat tu skříň, ve čtyřech vázách orchideje a stále čisté WC na chodbě. Taky sprchový kout je bezva zařízený - no luxus. Měla bys taky sem zajet se podívat; aspoň všem, co tady byly na kafe, se vše moc líbilo. Ale stejně, dnes jsem je už všechny posílala do horoucích pekel - samé povídání.
Fotky jsem prozatím neudělala, mám 4 filmy u našich k vyvolání, není k dostání vývojka Microphen, kterou 6x vyvolávám a 4 léta používám, tak musím přesedlat na novou, což pro mě není lehké, protože chemii už neumím a doporučené vývojky na ty filmy nejsou k dostání (a chemikálie také ne). Ale to risknu tady v té … třeba.
Ingrid, jak mě to tahá někam vpochodovat do zeleného, ale že jsem chudinka malinká, jezdím s Honzíkem do jednoho ze dvou nejbližších parků. Dnes jsem mu v “horním” zase roztáhla deku na trávu a četla jsem a bylo dlouho ticho a pak najednou Macík olizoval mrtvého ptáka (tak jeden týden po smrti). Asi ho tam jenom v tu chvíli našel, protože se šklebil, ale v puse jej měl a tak jsem mu doma dala mléko proti otravě a vzpomněla jsem si, jak jsem mu vyvařovala cumel, než mě lidé známí a organismus upozornili na něčí blbost. I tak jsem se nemohla dopustit chyby = rodinná černá ovce a svojhlavec!
Tak trochu lidské řeči jsem pronesla a slyšela, Honzin hubený jak bába na trhu, má dva zuby - to se teď chlubím - a samé nesmysly, tak se měj pěkně a chtělo by se mi za tebou s Václavem někdy dojet, že bysme se třeba v těch horách a při dětech prostřídaly. Doma mě v takovém počasí pálí zadek a navíc u plotny obličej. Ale Václav nemá moc času, celý se mi jeví zvadlý a ustaraný a upracovaný (přes víkend byl na stavbě) a přeučený, snad bych ho mohla leda přemluvit k výletu. Tak ahoj někdy.
P.S. Kolo, kolo - campagnolo. Vaškovi už chybí jen rám 600 mm. Nemáš ho v kůlně?
Viki
