Americký sen (111)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. O koních a lidech. Javorová Vyhlídka, jaro 2011.

22. dubna. Ahoj Ingrid, je půl dvanácté v noci a přečetla jsem si Tvůj poslední dopis pro osvěžení paměti a hned; bílý koník krásný zemřel 31. prosince či 1. ledna, nechtěl do nového desetiletí. Bylo mu 28 let (dost), ráno byl natažen ve stáji. Je pochován v arabském (koňském) běhu, nohy pod břichem, hlavu nahoře, ocas jako vlajku ve větru - Václavova práce, tak koně naaranžoval. Jo - hlavou k jihu, do slunce. 

Destiny, Chris a dítě Alexa bydlí v Kansasu. Měli zde jenom smůlu, není teď práce a oni si chtějí užívat. Destiny má pět koní, je doma s Alexou a Chris pracuje - bydlí u svého bratra, myslím, nebo matky - zkrátka u rodiny. Honza bydlí ve Vancouveru, má velký, pěkný byt v příjemném prostředí. Přiletí Vašek v létě? Honza říkal, že přiletí, to by bylo pěkné. Luisa bydlí v Olympii, je to hodina a půl autem po dálnici. Ráda by našla práci zde a bydlela s Honzou, rádi by si koupili dům, dohromady, místo rentování. 23. dubna. Je skoro dvanáct a klid, tak pokračuju ve stanu v posteli - je to teď velmi pohodlné (nemrzne, neprší, nefouká prudký vítr). Cestování, jak popisuješ svoje, se velmi hezky čte - jak bych tam byla. Cestovala jsem velice, únavné nepohodlí a špatná strava. Nejraději chodím pěšky, na kole, pak autobusem - ráda se dívám na věci. Auto mě velmi unavuje a Frantova nehoda přesně mi vykresluje mé předtuchy, obavy, neklid, atd. - toto řízení motorového vozidla smrdutého je hrozná práce (fotografka = stále na cestách, stále v autě - vykládat, nakládat, kilometry jen se účtují a život letí pryč… na dálnicích ucpaných - fuj). Zde v Maple View Acres je teď hezky, všechno začíná kvést. Je zde mnoho kapradí, trilium, zvonky, javory. Před týdnem ještě i sněžilo. Tato zima byla pro mě dost těžká - hlavně dřeva bylo stále potřeba , bez Honzy a Chris, ale řezání samotné zahřívá! Václav nařezal hodně dřeva, spotřeba je zde velká - stan má pec, skleník má velkou pec s troubou na pečení a pak šofu, kde se koupáme (= sedíme v horké vodě, dá se tam udělat 100 stupňů velmi snadno), kočky sedí na horké vodě, kterou máme zakrytou matrací nafukovací bez vzduchu. Pohoda.

27. duben, 9 hodin večer. V sedm začalo pršet, celý duben je velmi studený. Destiny v Kansasu má 85 Fahrenheita, slunce, to je lehké mít 5 koní. My máme teď jen jednu klisnu Mi Cara, španělku, má šestnáct let a to je mlaďoch. Mají se dožít čtyřiceti let, tyto peruvian paso koně. Cara je velmi pěkná a příjemná, nejezdím, jen ráda se dívám, jak se pase, běhá, válí se na zemi - má pěknou, vlnitou, hustou hřívu a ocas. Je tmavohnědá, skoro černá (eben), s bílou hvězdou na čele. František, když zde byl s Tebou, řekl: “Tak si tu lamičku kup!” Tak jo. Koně. Václav je má rád a já též, koupila jsem si ji jako osmnáctiměsíční křepelku. Když je mokro (stále, teď) kopyta její pracují coby pluh a vše by bylo rozdupané, tak někdy ji ani nepustím. Má stáj velikou a ohradu, vše železné trubky. Spase trávu na celém pozemku, pěkně to vypadá, žádná práce, žádný smrad, žádný hluk. Luisa mi dává lekce v jízdě na koni - je to velmi vysoko pro mě. Nejvíc mně ale vadí, že nevidím toho zvířáka, musím řídit jako v autě - hrozná práce. Luisa ale tvrdí, že vše se stane hračkou a zábavou a všechny povely pro koně budou pro mě snadné a ani si je neuvědomím a kůň si na můj styl (chacha, pytel žita) zvykne. Od pondělka si budu hledat práci, zadlužila jsem se (ne tak moc) s miminkem, Destiny a Chrisem - oba rodiče bylo třeba zvednout (zmlátit), oklepat, vycpat, vozit, platit. Jsem ze všeho velmi unavená, vše až někdy osobně. Hlavně aby se jim vše dařilo v Kansasu. Je tam lepší počasí a to je důležité pro dušičku (vitamín D - Luisa měla tak málo, že ji hned dali na injekci - skoro nemohla chodit). Zde prší 10 měsíců z roku teď, lidi mají i depresi. Prší den, noc, týden za týdnem, bez ustání, přítmí a studený vítr. Václav včera spravil stěnu ve stanu, neboť zatékalo v okolí komína. Vašek, když by přijel, by bydlel v bytě s Honzou, v červenci je zde dobré počasí většinou, srpen je horký a byt má bazén, možná se mu zalíbí americké děvče! Mluví německy? Jsou zde švarné Němky.

Václav teď pracuje z domu. Jsem velmi ráda, že je zde a tak mu nosím mlsky. On topí ve stanu, den a noc, tak je tam velmi útulno. Na každé peřině máme kočičí dečku vlněnou, kde oni se vždy přitulují a předou. Proutěné košíky jsou okolo pece Trpaslík a na polici pod střechou. Celkem nic se nedá večer zde dělat, psát, číst, Václav je vždy u počítače. Ovocné stromy se probouzejí ze zimního spánku. Pište. Budu psát víc.

Viki