Žádné ráno už nebude tak bezstarostné jaké bývalo běžně v těch bájných dobách předinternetových. Lidé tehdy vstávali s rozbřeskem a po opuštění lůžka se zvolna s gustem protahovali u okna, směřujícího do zahrady nebo hustého lesa.
Koukali s respektem na ten boží výtvor a ladily si náladu podle toho jaký získali z výhledu dojem nebo kam až zrovna dohlédli.
Zatímco my po ránu, namísto cesty k oknu, soustředěně nahlížíme do mobilů. Steleme jednou rukou rozehřáté lúžko a do druhé se díváme. Hltáme zprávy o tom, co se dělo, zatímco jsme spali, poháněni obavou, aby nám snad náhodou něco neuniklo...
Tučné titulky jsou den ode dne tučnější a katastrofy se vyjevují častější a strašnější.. Můžeme nad nimi účastně vzdychat po celou dobu ranní hygieny, během snídaně a případně pokračovat i první čtvrthodinku až hodinku v práci.
Je pondělí 9. 2. 2021, hlavní zpráva: Spoušť v Praze! Živě! Copak jen se tam děje? Další stoletá povodeň? Požár? Atentát? Terorismus?
Zjišťuji, že u nás přes noc docela dost nasněžilo, takže.... Bude to chtít nechat si fóra na rozmrazení a ometení auta, vytáhnout z botníku boty co nekloužou... No, ještě si - na kuráž - uvařím další kafe a pustím si u toho živý záznam pražské spouště. V duchu si přehrávám záznam, vidím fatální sněhovou kalamitu, zoufalé lidi popadané na jedné ledové hromadě, úpící v nepřekročitelných závějích, uvězněné v zavátých domech bez otopu, elektřiny...Bude to realita? Hádejte... :) Video se mi nedařilo spustit - Haló, Praho, žijete?
