Policie a bábovky na píseček.

Snažím se přijít na kloub věci, proč mladý člověk ( starého nikde nechtějí) vstoupí dobrovolně do sboru policie. Kvůli penězům to být nemůže, kariéře snad taky ne, tak co donutí lidi vstoupit do země nikoho? Soupnout si někde na zapadnuté cestě s plácačkou v levé ruce a vybírat od lidí peníze s naivní důvěrou ve spravedlnost přeci nemůže nikoho bavit, nebo jo?

Pomyslný polo-vojenský režim, kdy myslet není na prvním místě. Kdy na prvním místě jsou předpisy a nařízení a zákony a vyhlášky a až někde pak je rozum.

Nerozumím jaké uspokojení musí přinášet práce, která přináší tolik promrhané energie, že až nad ní zůstává někdy i ten rozum stát.

Při dopravní kontrole zastaví hlídka podezřele se pohybující a draze vypadající automobil. Z vozu s velkou námahou vyleze „nakocený“ řidič a s těžkým jazykem demolující češtinu vykoktá nesrozumitelné slova. Alkohol v krvi je cítit i z ponožek onoho šťastlivce a tak není divu, že dechová zkouška dopadne tak jak dopadnout má u napitého řidiče. I odebrání krve se stane a dobrá práce je hotova. Zase o jednoho piráta silnic bude méně.

Ale..

Jaké je překvapení, když z krevních testů přijde negativní nález vylučující alkohol!

Anebo, krásný kamerový systém dohlížející nad dodržováním rychlosti ve městech. Neúprosný a spravedlivý. Padni komu padni, řekl by idealista. Realista by se jenom pousmál a věděl by proč. U každého počítače sedí člověk a i když se mu zakazuje myslet, nezakazuje se mu mačkat tlačítko DELETE a dokonce někdy, to se označuje jako PŘÍKAZ z vyšších míst se tlačítko DELETE musí mačkat.

Ale nechci tady plakat nad našimi chlapci, kteří bdí nad naší bezpečností. Chci tady ukázat nad nespravedlností běžného občana z praxe bývalého policisty, který prožil 20 let u policie a znechucen nad poměry raději odešel do velice příjemného důchodku zaručující mu zákon o státní službě!

Zeptám se Vás: I Vás odvděčí Váš zaměstnavatel, když u něho odpracujete 20 let vyplácením pravidelného důchodku, při kterém si ještě můžete vydělávat další penízky?