Dlužíme? Tak zdražíme lístky na politické divadlo.

Všimli jste si, že něco tady není v pořádku? Všimli jste si stejně jako já, že i když se mění vlády a vítr vane chvíli z levé strany a pak z pravé tak stejně se státní rozpočet řítí do červených čísel? Chvíli řve Franta, že oni nás zadlužují a pak, když je Franta nahoře, tak zase řvou na něj, ať neblbne a nezadlužuje? Všimli jste si, jak se hraje politické divadlo?

Jestli stále věříte, že se politici liší od sebe hlavně v pohledu na světové strany, kdy některým utíká pohled mírněji doleva a těm druhým zase doprava , tak se myslím mýlíte. Ano, nenamítám, tváří se seriozně a politicky, v očích mají státnickou hrdost a mluví chytře, člověk by řekl:“aha to jsou oni“.


Slovně napadají tu druhou stranu a křičí, že druhá strana bere úplatky, zadlužuje stát a všechny nás zavedou do záhuby a přitom, když se právě tihle ti křiklouni dostanou opět jednou k moci, dělají to samé. Potichu zadlužují, dosazují si své kamarádíčky do vysokých státních funkcí a propouští ty, které tam dosadila vláda minulá.


Omlouvají se, že všechny problémy zdědily z dob minulých a že to právě oni mají těžké. Ačkoliv v Parlamentu křičeli, proti privatizacím nemocnic, sami začnou „ výhodně „ privatizovat. Ačkoliv říkali, že BUDVAR je národní poklad a není na prodej, tak už mají připravené kupce, kteří dokážou „zaplatit“ a vlastně když už je opravdu zle a vypadá to, že ve vzduchu smrdí problém, tak na řadě je DOHODA.


Dohoda, se to jenom jmenuje, to aby volič neprokoukl kupčení s mocí a se státními funkcemi. Ono, když ty dáš to a já ti dám tam to, tak se můžeme dohodnout snad na čemkoliv. Dá se to na papír a že jediný kdo to odskáče, je volič nikomu nevadí.


Herce máme výborné, státního majetku už podstatně méně ale stejně sponzoři nám něco dají. Několik milionků na předvolební kampaň nám pomůže a když vyhrajeme tak se budeme mít všichni dobře. Teda my, jako vítězná politická strana a naši sponzoři, kteří nám věřili a peníze dali. ( něco dostanou, my to zařídíme, škodní nebudou)


A opona se zvedne a divadlo začne znovu. Pravice osočí Levici( nejlépe před televizními kamery) a pak se obě ruky sejdou v Parlamentní hospůdce a podebatují jak dál. Však za oponou každý ví, že Levá ruka potřebuje Pravou ruku.