Ta naše republika Řepská…

Aneb pohádka o tom, jak si budeme kupovat Babišovy dobroty, kdo na tom vydělal a kdo na tom byl bit a komu to u prdele bylo.

Za devatero horami a devatero lesy, žila byla jedna republika, která se jmenovala republika Řepská. Všude rostla řepka, smrděla občanům pod nos, vesele se žlutila na sluníčku, vyčerpávala půdu a všelijak jinak si hezky lebedila. Dokonce jedna Řepka za Spartu i fotbal hrála. Občas jí spásla nějaká srnka, která potom zahynula na nadmutí, ale to nikomu nevadilo. Hlavně že do té Řepské republiky posílal velký modrý otec balík penízků.

Řepka se dala použít na spoustu způsobů. Ani je nedokážu všechny vyjmenovat. Možná bude stačit, že se strkala do autíček, aby dělaly hezky brm brm. Strkala se tam, protože velký modrý otec řekl, že to tak je lepší. Že se díky tomu začne ochlazovat, že bude víc vzduchu a že se budeme mít všichni líp.

Jenže se v té Řepské republice objevili zlí lidé, kteří říkali, že velký modrý otec lže. Že prý zatajuje, že řepka škodí motorům. Že ničí auta občanů Řepské republiky. A že pěstování řepky zvyšuje cenu potravin a tak mají děti v Africe víc a víc hladu. A víc a víc jich na ten hlad umírá. A taky, že ta řepka zvyšuje cenu benzínu a všichni občané to musí platit i když nechcou.

Jediné štěstí, že proti těmto čarodějům, lhářům a černokněžníkům vystoupil moudrý pan, který se jmenoval Babiš a z řepky vyráběl Babišovy dobroty pro autíčka. Dal řepkové penízky pánům poslancům – knížeti, kokotovi, zeleným žabičkám, oranžovým jistotám, modrým třicetikoruňáčkům, dokonce i komunistům a ti řekli, že ti zlí lidé, co tak ošklivě mluví o velkém modrém otci, nemají pravdu a všechno si vymýšlejí. A tak je neposlechli, okradli všechny občany Řepské republiky, zničili jim autíčka brm brm a děti v Africe měly hlad.

A občanům Řepské republiky to bylo jedno a volili své poslance dál, jezdili na Babišovu řepkovou dobrůtku a vůbec… bylo jim to všechno u prdele…

Šťastnou ruku při zítřejší volbě!