Hloupneme či blbneme?

Provokativní teze: civilizace oslabuje inteligenci. Nejchytřejší přežili - inteligence člověka je považována za evoluční úspěch, co evoluce vypracovala, poničí dnes chybějící výběr

Zdeněk Burian

Míra chybových genů, na nichž je založena lidská inteligence a duševní kapacita se nachází už asi 2000 let na vzestupu, tak tvrdí pan Gerald Crabtree ze Stanford University.

Vědcovy teze jsou založený na hodnocení jeho současných studií, které se zaměřily na genetickou bázi lidské inteligence.

Podle Crabtree z toho vyplývají dvě důležité informace:  Unikátní mysl člověka je založena na mnoha různých genech, které jsou velmi náchylné ke genetickým mutacím. Dále že: i jediná změna genu může velmi oslabit inteligenčni kvocient člověka. 

Gerald Crabtree propočítal průměrnou mutaci inteligenčních genů a to u každé změny generací a z toho vyvinul následujíci prognózu: nepodléhají-li genetickě vlastnosti inteligence evolučnímu tlaku, nastane po 3000 letch, nebo 120-ti generacích, mutace u zhruba dvou genů, s negativními důsledky.  "Náš intelekt je křehká záležitost!," říká Crabtree.

Inteligence byla v evoluční historii Homo sapiens, centrální aspekt jeho úspěchu. Se svým ostrým rozumem byli naši předkové schopni vyvinout strategie, kterými si nakonec podmanil téměř každý životní prostor na zemi.

V malých skupinách, ve kterých lidé tenkrát žili, byla zejména inteligence pro lov důležitá. V kamenném věku, muž s negativními mutacemi v genu, měl významně nižší příležitost k přežití, proto nemohl tuto genetickou anomálii na jeho potomky dát dále.                   Gerald Crabtree (Stanford University)

V následujícím videu uvádím hezký příklad chybových genů, Hezká je minuta druhá, studetnt Václav Drozd a minuta patnáctá Václav Pícl..

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/zive-vysilani/videozaznam-413505-brifink-iniciativy-stop-vlade-k-17-listopadu/

S chutí se zachechtáte...