Acyrthosiphon pisum

Je kyjatka hrachová, taky mšice hrachová, latinsky Acyrthosiphon pisum, je to tvor, nebo rostlina čl obojí?

Kyjatka hrachová s "dětmi"

Ve školních lavicích a na vysokých školách se učívalo, že fotosyntéza je výlučně doménou rostlin. Kyjatkay či mšice hrachové, využívají jako zdroj energie taky světlo. 

Iitalsky: afide di pissello, Francouzky: aphidé de pois, Slovensky: Voška hrachová, Anglicky: pea aphid Německy: Grüne Erbseblattlaus a Latinsky: Acyrthosiphon pisum (entomolog Harris, 1776)

postavičky: Renčín a Kantorek

Tedˇmusíme kvůli kyjatce hrachové přepsat všechny knihy, scripta a učebnice?

Ještě ne, říká opatrně teamchef franzouzkých výzkumníků Alain Robichon, Institut Sophia Agrobiotech v Sophia Antipolis, ale náš výzkum prokázal že aphidé de pois, mšice- kyjatka hracová používá pigment-karotenoidů, aby proměnila světlo v energii.

Tato "fotosyntéza" pomáhá kyjatce hrachové přemostit nedostatek potravy. Aby kyjatku hrachovou prohlásil prvním fotosynteticky aktivním tvorem, má Alain Robichon a jeho parta ještě spoustu práce.

Fotosynéza rostlin funguje jinak, zelené chlorofyly absorbují světelnou energii, a ta vytváří základ pro fotosyntézu, doprovázenou transportem elektronů, přitom ale neteče žádný proud, jako v solárni elekrárně, nýbrž se jedná o čistě chemickou energii: Rostliny z nízko-energetických spojení, oxydu uhličitého a vody, mění v substance na energeticky obohacené, schopné látkové výměny a nabývaní biomasy.Tak rostliny tvoří základnu života pro zvířata a tim i pro člověka. Každá kalorie, kterou jíme, byla jednou na počátku potravniho řetězce rostlina, vzniklá ze sluneční energie.

Na rozdíl od rostlin neslouží kyjatce hrachové přímo chlorofyly k zachycení slunečního světla, ale chlorofylu přibuzné pigmenty karotienoidy, tyto tvoří tenkou vrstvičku přímo pod povrchem aphidé de pois, kyjatek-mšic hrachových, perfekní pozice k zachycení slunečního svitu. 

Když tedy kyjatka hrachová zachytí vice světla je zelená, má-li ho málo tak je skoro bílá. Analýza Alaina Robichona a jeho kolegů dále ukázala, že zeleně zbarvené kyjatky hrachové tvoří podstatně vice adenosintrifosfátu (ATP), než bílé.

ATP je jedním z klíčových zdrojů metabolismu-látkové výměny všech organismů.

Výzkumníci se právem domnívaji, že kyjatky hrachové získaly chlorofylu přibuzné pigmenty-karotienoidy, během evoluce od rostliny a vestavěli je do jejich genomu. 

Kyjatky či mšice hrachové jsou za normálních životních podmínek energií tak bohatě přezásobeni rostlinými proteiny tak, že přebytečné cukry vylučují ve formě medovice.

Jestliže kyjatky hrachové musí putovat, je jim fotosyntetická vlastnost, zásobovat se ze sluneční energie nespornou výhodou, tak spekuluje Alain Robichon Institut Sophia Agrobiotech ze Sophia Antipolis:  Scientific Report

Acyrthosiphon pisum je potvora a škůdce². O tom jsem se mohl přesvědčit svého času v Čimelicích, kde jsem navštěvoval školu filmovou a bydlel na "privátě" u Štýndlů v "zahradním domečku". Tak tam jsem si mohl založit záhonky, zasel mrkev, sazeničky jahod, naklíčil ve vatě Ricoh-Veverská Bitýška, (pro pamětníky) hrášek, když se začal motat kolem klacíčků, byl napaden mšicemi neboli kyjatkami hrachovými, ani jsem to nestačil sledovat, hrášek uhynul.

Postěžoval jsem si profesoru Ptáčkovi, ten z recese poradil: "Vysadˇhrášek kolem naší latríny, tam ti to ty potvory nesežerou, protože se budou eklovat." Profesor bydlel taky u Štýdlů v malé chatičce. Tak jsem napřesrok učinil, hrášku se dík latríně urodilo mnoho. Bylo to před 42-roky!

Kořeny amišů sahají do Švýcarska 16.století, kde během Reformace vznikla náboženská skupina...

http://cestovani.idnes.cz/americti-amisove-zivot-bez-aut-i-elektriny-f2a-/kolem-sveta.aspx?c=A040920_102417_igsvet_tom
 
Pěstuji biotech-modifikovaný tabák a jiné plodiny ...
 

http://amishamerica.com/success-made-simple-3-book-giveaway/?cid=9584