Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JS

Neřekl bych, že je to záležitost současné doby. Já byl poprvé ve fitku když mi bylo 12 let. Chodil jsem tam jen občas se starším bráchou a jinak jsem hrál plnohodnotně fotbal. Sám jsem začal pravidelněji až cca v 17, ale už v té době jsem tam běžně vídal děti pod 15, které tam byly bez dozoru, či s vrstevníky. Nepřijde mi, že by se na tom za těch více jak 20 let něco změnilo.

Ohledně té aretace činek a chybného cvičení, tak to bych řekl, že není úplně věkem. Největší nesmysly vidím většinou u chlapů 45-55, kteří celý život nic nedělali a teď skočili do vody bez jakékoliv přípravy. Nejen, že si nechají poradit od trenéra (na rozdíl od dětí by peníze na trenéra měli), ale ani se nejsou schopni podívat jak cvičí ostatní. Já jsem třeba ze skromných poměrů, takže jsem byl rád za studentskou permici a o trenérovi jsem si mohl tak nechat zdát. Měl jsem však vždy tolik respektu, že jsem koukal jak cvičí ti zkušenější a rozhodně jsem si nenakládal nějaké extra zátěže. Osobně když teď vidím, že někdo dělá extra blbost, nebo si nakládá neúměrně svým možnostem, tak se dotyčného snažím lehce usměrnit. Zároveň však nejsem v pozici, že bych si mohl dovolit někomu zasvěceně radit. Byť když vidím jak u nás ve fitku probíhají trenérské kurzy a následné zkoušky, tak bych ten "certifikát" zvládl bez přípravy také. No měl bych jít spát. Spánek je má největší slabina.

1 0
možnosti
JU

Nejsem odborník, nicméně s tím posilováním mládeže to myslím nemůže být záležitost posledních roků. Chodil jsem na střední v letech 91-95, a v průběhu těch let byla v naší tělocvičně vyhrazena část prostoru pro posilovnu. Pravda, do prostoru se smělo jen s vyučujícím, ale to konec konců i do samotné tělocvičny, ohraničení pomocí "dřevěného plotu" tak mělo myslím spíš chránit stroje před případnými ranami míčů při míčových hrách, a samozřejmě bylo také nutné oddělit hlavní prostor tělocvičny od tohohle "přístěnku". Podotýkám, že když jsem na střední šel, bylo mi, jako tehdy většině, 14 let. Jestli je posilování u mladých dobře či špatně, to nedovedu posoudit, učitel tělocviku nás ale samozřejmě kdovíjak hlídat nemohl, to se při počtu strojů v principu ani nedalo (odhadem tak 6). Naložit jsme si mohli v každém případě, kolik jsme chtěli, a samozřejmě jsme v našem věku testovali svá maxima.

Apropos, na téže střední jsme také dělali na známku kliky a sedy-lehy. Dal jsem je sice obé na jedničku, ale doteď je vnímám jako nejtěžší, jaké se daly dělat - dvě lavičky vedle sebe, levá ruka a levá noha na levé lavičce, analogicky pravá, přes obě lavičky kolmo položená tyč, a při každém kliku jsme se jí museli dotknout hrudníkem. Podvádět oproti dokonalému kliku se dalo jen málo.

P.S. Do posilovny jsem nikdy nechodil a nechodím, kondiční trenér mi ale zrovna ve středu říkal, že zlomená noha (konkrétně kotník) může být snadno i z pouhého 5kilového závaží. On ten kotník vydrží hrozně málo, takže se se závažím na činky musí opravdu hodně opatrně...

0 0
možnosti
LK

Lepší v posilovně než v hospodě, pokud jsou tam pod dozorem a mají plán udělaný na míru, což by mělo ve slušnym fitku fungovat. Optimální pro děti ale je spíše pohyb venku, případně nějaký sport, kde se rozvíjí jejich motorika, pohybová aktivita a tak dále. Sedět jenom ve fitku není ideální.

0 0
možnosti
Foto

Dozor nad nezletilými návštěvníky a cvičební plány na míru nejsou záležitostmi, za které zodpovídají posilovny. To si musí zajistit návštěvníci posiloven sami.

0 0
možnosti
PT

Ano. Nevhodnym nebo neopatrnym cvicenim v posilovne si lide mohou ublizit. Presto je to jedno z lepsich mist, kde muzou stravit cas a v souhrnu je vysledek pozitivni.

Pokud si v posilovne nevhodnym cvicenim neco zpusobi dite, je to jednoznacne selhani rodicu. Trochu mi to pusobi jako tlak na to, aby dite muselo mit povinne trenera nebo reklama na osobni trenery. To druhe budiz, ale tim prvnim znemoznite cviceni treba tem, kteri maji hluboko do kapsy a muzou cvicit informovane a spravne sami od sebe. A misto posilovny, kde jim dost casto nekdo poradi, budou cvicit s cinkami doma.

0 1
možnosti
Foto

Určitě se nejedná o žádnou reklamu na trenéry, ale poukázání na to, že je třeba se i o "blbý" způsob cvičení alespoň trochu zajímat.

Trávit čas v posilovně je pozitivní, pokud jej tráví smysluplně a správným cvičením. Mnozí cvičí nesprávně anebo tráví v posilovně čas sezením na strojích a zíráním do mobilů. Zabírají tak místa těm, co to se cvičením myslí vážně. Nemyslím si tedy, že v souhrnu je jejich čas stravený v posilovně má spíše pozitivní dopad.

3 0
možnosti
Foto

J11a33n 49Š64i78k

8. 2. 2024 8:58

To je dnešní svět. Na jedné straně rodiče nechávají děti jen tak tloustnout a na druhé straně je přetěžují. Obojí jim může poškodit zdraví a ponesou si následky na celý život. Přiměřenost a radost z toho, co dítě dělá, někam mizí. Zastávám Váš názor. Hezký den

6 0
možnosti
Foto

Děkuji za Vaši reakci. Nelze jinak než s Vámi souhlasit. Taky mám klienta (11leté dítě), u něhož jsem za celý rok nebyla schopna zjistit, co je jeho motivací se mnou cvičit. Rodiče jej podporují v pohybu, ale zároveň nedohlíží na jeho stravování, jak by potřeboval...a tak mu pupík zůstává. To je pro trenéra velmi demotivující.

3 0
možnosti
  • Počet článků 37
  • Celková karma 16,55
  • Průměrná čtenost 733x
Jsem koučkou zdravého životního stylu pro ty, kteří hledají cestu samy k sobě. Můj přístup ke zdraví člověka je celostní, tj. péče o tělo, mysl a duši. 
Mou vizí a posláním je pomáhat primárně ženám na cestě k jejich spokojenému já - přijmout se a mít se rády takové, jaké jsou. Pomáhám jim posílit své sebevědomí, uvědomit si vnitřní hodnotu a žít svůj život z pozice tvůrkyně svého života.

 

https://ivanakotouckova.webnode.cz

MŮJ PŘÍBĚH V KOSTCE

Kvůli životním výzvám a řečem druhých jsem svou výšku (197 cm) vnímala jako prokletí. S tím, že svou výšku nezměním, jsem se naučila nějak žít…nebylo to sebepřijetí, ale spíše stagnace. Myslela jsem si, že cestu sama k sobě najdu přes sport, fitness a diety. To byl i jedním z hlavních důvodů pro studium a získání certifikace fitness trenérky a nutriční poradkyně.

Když už jsem si myslela, že jsem se plně našla, přišel další milník v mém životě, který mi ukázal opak. Ponořila jsem se do studia psychosomatiky, transformace podvědomí, práce s myslí, probuzení své intuice a ženskosti. Od té doby jsem svému životu začala dávat úplně jiný směr a našla jsem své poslání, kterému se naplno a s láskou věnuji.

www.facebook.com/ivankakotouckova

Seznam rubrik