Dvakrát miř, jednou...
Záchody v obchodních centrech jsou samostatnou kapitolou. Musím předem uznat, že ne ve všech je situace kritická, místy je to vcelku snesitelné a jeden nemá nutkání si znovu prohlédnout svůj vlastní oběd. V pár případech ale narazíme na „muy excellente“, ze kterého se sbíráme ještě několik dní. A protože jsem chlap, tak se rozepíšu čistě o chlapské „oné“ místnosti. Jejich lokaci jsme mnohdy schopni určit již z parkoviště, odkud nás neomylně jako follow me car navádějí v letních měsících hejna much (pozor ale nezabloudit – pokud moucha letí kolem pokladen, pak s největší pravděpodobností míří k pultu s oschlou uzeninou, nebo do rybího koutku!) a zejména odér, který nelze přirovnat k ničemu podobnému a tak si za léta vydobyl svoji pozici v hitparádě toho nejhoršího, co náš nos může potkat. Prostě smrad co by se dal řezat motorovou pilou. Když vás to neodradí, močový měchýř tlačí, krok se nápadně zrychluje a pustit to nohavicí v nejbližším parku nám přijde kulturně out, pak nezbývá, než vzít za kliku. Tady se hodí poznamenat pravidlo číslo 1 – kdo do otevřených dveří ihned strčí hlavu, či celé tělo, je sebevrah, nebo novodobý kamikadze. Nejprve otevřít, nechat chvíli vyvětrat, pak teprve vstoupit. Pokud to situace a močový měchýř dovolí. Při vstupu je nutné, i vzhledem ke svému úspornému kroku, být extra opatrní, aby nedošlo ke smyku a následnému pádu na nápadně blýskavou podlahu. To není vůbec dobrý způsob, jak udržet svoji psychickou náladu v rovnováze. Po probruslení do druhé části a pohledu na mušle, tedy zejména jejich okolí je najednou jisté, že původní domněnka o vodě protékající prasklým odpadem z umyvadla na zem byla naprosto mylná. To není voda. A pánové obutí v žabkách naboso zalitují. A pánové obutí v sandálech a bílých ponožkách zalitují dvojnásob.
Např. na WC v Kauflandu v Praze na Jarově doporučuji holínky. Jedna věc mě ale stále i po letech zaráží. Pánové!!! Já chápu, že se s tím kolikrát nepářeme, někdy to opřeme ke stromu, ale když už jsme na veřejném záchodě, tak se nedokážeme trefit? Mušle je dostatečně velká, manévrovací prostor je více než adekvátní a tak si každý střelec může najít svoji nejvýhodnější pozici. Je s podivem že přesto, že TO je jedna z věcí, kterou 99% z nás má každý den v ruce alespoň jednou, tak jsme se za těch X let (dokonce někdy i desítek let) nenaučili odhadnout svůj dostřel a balistickou křivku. Místo střelby „na snajpra“ střílíme spíše stylem „brokovnice“, tedy náhodný výstřel do prostoru, snad se nějaká trefí. Při pohledu na zem by si zároveň nezaujatý pozorovatel mohl myslet, že někomu líná jeho domácí mazlíček. Ne ne, žádné morčátko dobrovolně neshodilo srst, ani to na zemi nejsou dvě tři ztracené paruky z oddělení módních doplňků. Až si říkám kde se na nás tolik porostu bere, že si občas někteří z nás ty biologické suspenzory nesvléknou, musí v tom být strašné vedro. Ale to by zase nemohli zanechat kousek sebe všude po okolí.
Zajímavá situace nastává pokud je u mušlí obsazeno. Tedy obsazeno znamená, že ze tří mušlí jsou obě krajní okupovány střelci, prostřední je volná. Každý správný chlap ví, že to je plný stav. Zbývají kabinky. Tam je situace bohužel ještě horší a náhle se zdá být ne moc vzdálený park s křovisky mezi paneláky jako lákavá volba. V kabince vládne zvláštní klima a pohled na podlahu ohraničenou papundeklovou ohrádkou je jako printscreen podlahy u mušlí, ale koncentrovanější. Že se většinou neobtěžujeme zvedat sedací prkénko je věc vcelku obvyklá, ale obávám se, že někteří se neobtěžují zdvihat ani prkénko horní, tedy krycí. Jediným světlým bodem je tedy vydrhnutí rukou před odchodem (papírové utěrky nejsou, to je jasné, fukar je povětšinou evidentně také unavený ze své práce a tak častokrát stávkuje. Ani se mu nedivím). Problém, na který jsem prozatím nenalezl odpověď je, jak se s relativně čistým párem rukou dostat z WC, která jsou zavřena klikou. Jen z představy kdo všechno sahal na kliku a dál, se mi zvedá kufr. Zbývá tedy dveře vykopnout (to jsem zavrhnul, nebudu riskovat uklouznutí a pád do kaluže), nebo zastavit takzvaně „na čekanou“ a počkat, až někdo dveře z druhé strany otevře. Pokud se jedná o „větrače“ z prvního odstavce, máte vyhráno. Proklouznout je věcí vteřiny, zapomenout následně věcí dnů až týdnů podle míry otřesnosti zážitku. Smekám před těmi, kteří takové záchody uklízí, ti musí být extra odolní a odvážní. Takhle si představuji prémiovou třídu bobříka za statečnost.
Nejdrastičtějším zážitkem třískajícím naše sebevědomí klackem do němoty jsou odpočívadla u dálnic. Myslím ta lesní zátiší, kde polorozpadlá betonová budka s rozvaleným vchodem doslova láká k nahlédnutí. Je to zvláštní druh masochizmu, protože předem víme, že pohled to nebude vůbec pěkný, ale průzkumnická povaha se nezapře a tak letmo nakoukneme. Kdo v životě ani jednou takového nápadu nezalitoval má z pekla štěstí. Uprostřed je díra, tedy odlehčená verze tureckého záchodu, kolem něhož je v soustředných kruzích postupně nakladeno X „pastí“. Po vytancování z toho domu hrůzy se nabízí možnost lesíka kolem. Ten je nám všem dobře známý jako jeden velký a prostorný záchod a pisoár 2 v 1. A také smetiště, sklad náhradních pneumatik, sběrna plastového odpadu a další. V noci a za snížené viditelnosti bych nedoporučoval nohou opustit beton vozovky odpočívadla. V případě nevhodného obutí, kterým je veškeré obutí kromě holínek a kanad, bych nedoporučoval vstup ani přes den, bo si s sebou lusknutím prstů povezete na pantofli černého (hnědého) pasažéra. Jak to na takovém místě vypadá asi nemusím popisovat. Jednou jsem byl ale vcelku potěšen, jelikož jsem měl nad čím po cestě přemýšlet – na jednom metru čtverečním byly dvě hromady, prázdná láhev od vodky a použitý kondom. Zřejmě se tam odehrála nějaká povedená technoparty, či co.
A tak ať jsme černí, nebo bílí, Rusové, nebo Číňané, zkusme nebýt prasata, ale chovat se jako lidé. Vím, že je to někdy nad naše síly, ale zkusme to. Třídit odpad nám také nešlo a teď jsme vcelku profíci.
Jan Kotlín
Šokující vepřové
Kaufland. Oddělení masa, vepřového, dvě vymazlená selátka zatavená ve fólii čekají na svého budoucího majitele. Nikde žádný řev, žádné protesty, klid. Nikdo v křečích nezvrací do boxu s mraženými kachnami, nikdo se nekřižuje a nevzývá všechny bohy, stejně tak i transparenty zůstaly doma. Tak o co vlastně v tom Polsku a Německu jde?
Jan Kotlín
Apel na iDnes
Dnešní příspěvek bude velmi krátký, rád bych takto veřejně vznesl dotaz na redakci iDnes. Zvykli jsme si a je pochopitelné, že bez reklamy dnes žádný internetový portál, který chce být úspěšný, prostě nemůže přežít. Kde je ale pověstná hranice "zajištění cashflow" a "úcty, respektu" vůči druhým?
Jan Kotlín
Vinkulace na půl dne
Sjednání hypotečního úvěru je běh na dlouhou trať a vyžaduje si pevné nervy. Kdo zažil, potvrdí. Podruhé v životě by to mělo jít jako po másle. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem nakonec málem doběhl na minoritě - vinkulaci pojistného.
Jan Kotlín
Oko za oko a život za život?
Smrt jakéhokoliv člověka je vždy situací, která zasáhne velké množství lidí. Jeho rodinu, přátele, kolegy ze zaměstnání, spolužáky. Někdy je smrt politickým gestem, které vyjadřuje postoj mnoha. Jindy něčí smrt otevře lidem oči, přinese mnoho otázek a nadzvedne ze židle i takové, které jen tak něco nerozhází. Tak jako vražda patnáctileté Petry z Jihlavy.
Jan Kotlín
Přichází to samo
Nemám ještě ani stromek. Vlastně nemám ani ozdoby, které bych na něj navěsil. Nemám cukroví. To co jsem dostal darem jsem předaroval hladovému pracovnímu kolektivu. Pořád se někam ženu, září, listopad, devatenáctého prosince. Během okamžiku. Mrknutím oka.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Trump se vidí jako disident, soud je pro něj marketingová sklizeň, tvrdí expert
Premium Pokud dojde na televizní debatu Donalda Trumpa a Joea Bidena, jako jednoznačný vítěz z ní vzejde...
Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Americký podmořský dron inspirovaný rejnokem už není jen vize, prošel testy
Americká společnost Northrop Grumman dokončila testy podvodního plavidla bez posádky (UUV) s...
Prodej bytu 3+1 72 m2 Přerov, Kouřílkova
Kouřílkova, Přerov - Přerov I-Město
2 590 000 Kč
- Počet článků 74
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2742x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
Co právě poslouchám
Oblíbené knihy
Oblíbené stránky
Střední školy
Nepřehlédněte
- ONLINE: Lehečka bojuje o největší semifinále, v Madridu čelí Medveděvovi
- Trump se vidí jako disident, soud je pro něj marketingová sklizeň, tvrdí expert
- ONLINE: Česko - Finsko 0:3. Vedení Seveřanů navyšuje dorážkou Kapanen
- Ekzém jako časovaná bomba. Za nárůst může ovzduší i fastfoody, říká lékařka
- Vtip je sofistikovaný proces, improvizaci moc nevěřím, říká stand-up komik Tigran
- Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou
- Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
- Turecko utnulo obchod s Izraelem, pro něj to je diktátorské porušení dohod