Interiérový design po česku

Pokud se zajímáte o design a chystáte se o víkendu na Pragointerier na pražské Výstaviště, tak snad raději zůstaňte doma, protože o současném designu se nedozvíte skutečně nic.

Pragointerier

Až na místě jsem zjistila, že je třeba nejdříve projít přidruženou výstavu Bydlení. Nepředpokládala jsem, že bych se zde mohla zdržet a skutečně mě nic nepřinutilo zpomalit krok. Velmi bych se divila, kdyby v nějakém zastrčeném koutku byla stavba se skutečnou architektonickou hodnotou. Vesměs se jednalo o laciné příměstské bydlení, kde jediným nápaditým výstřelkem jsou barevné pruhy na fasádě a cik cak přilepené lodžie. O celkové úrovni vypovídá, že součástí tohoto prostoru byly i stánky s pofidérní nabídkou vysavačů, krouhačů zeleniny a zázračným pánviček. Podezřelá individua s ledvinkou okolo pasu neomaleně lákala kolemjdoucí na vyčistění brýlí zdarma či zaručeně zdravé polštářky z ovčího rouna.

Už to mě mělo varovat, ale stále jsem ještě doufala, že výstava designu nabídne něco jiného. Jak jsem se mýlila - podivné sedačky nepohodlných tvarů v záhadných barevných nuancích, procovské repliky starožitností, jejichž jedinými kupci mohou být jen naši přátelé z východu. A že by tento dojem mohly změnit stánky s tak zvaným etno stylem s vyřezávanými orli a plechovými žabáky s trumpetou, tak to ani náhodou. Ještě jsem věřila, že si spravím náladu u expozice francouzského nábytku Cozy Concept Patrika Hezuckého. Ještě jsem o téhle francouzské firmě neslyšela a vtípkům známého moderátora se občas ráda zasměju. A tohle mi dalo poslední ránu z milosti, směs lakovaného nábytku s obrovskými neforemnými pohovkami v barvách šíleného perníkáře. Tam kde chyběl nápad přidalo se trochu zlata a třpytu. Podle všeho má zákazník možnost si navrhnout pohovku sám a podle toho to tak vypadá. Nějaký nebožák může dokonce vyhrát nábytek snů za půl milionu!

Už mě nepřekvapilo, že poslední pavilon by věnován Hrnčířským trhům. Přicházela jsem s představou luxusu z Milána nebo Paříže a skončila jsem u malovaných hrníčků a "pravé" slovenské brynzy. Jako omámená jsem napochodovala k mírně zhulenému keramikovi a koupila si svícen pro radost! Sice nevím, co s ním budu přesně dělat a kam ho ve svém promyšleném interiéru postavím, ale co, horší než vystavené designové ikony to nebude.