Intelektuálové za cara věřili, že Rusko je jedinou velmocí, která dokáže zadržet revoluční duch Evropy, zejména myšlenky VFBR – a nemýlili se, RF nikdy nepoznala demokratické svobody, a s Putinovým autoritářským imperiálním SSSR/SU, anachronickou replikou Ruska z roku 1848, 1918, 1928, 1938, 1948 či 1968, ani nepozná.
21.11.013 vyšlo do ulic Kyjeva protestovat proti nepodepsání asociační dohody s EU ( podepsána byla Porošenkem v 6/014, ratifikována byla 15.9.014) několik stovek občanů, do jednoho týdne jich bylo v ulicích přes milión - požadovali odstoupení Janukovyče.
V 2/014 během nejkrvavějších tří dnů euromajdanu bylo několik set z nich zabito/zavražděno.
Euromajdan a ruská okupace Krymu Ukrajinu stmelila – města, která dříve vzhlížela ke Kremlu ( Charkov, Dněpropetrovsk, Mykolajiv, Oděsa ), aniž by vyměnila ruštinu za ukrajinštinu, se prokázala být hrdě ukrajinská a proevropská – jejich rusky mluvící obyvatelé svá města vybarvili do žlutomodra (jak přiznal ruský pluk. Igor Girkin „ Strelkov“ 25.7.014 krátce před svým „ zmizením „ : Nikdy bych si ani nepomyslel, že ze 4.6 mil. obyvatel doněcké oblasti se ke mně bude ochotno připojit jen 1.000 z nich „ ) ...
Putin zatím nedobyl více než 2%-3% ukrajinského území.
Putin celých 6 měsíců „ reprízuje“ mnohokrát sehranou scénku – v anonymitě a v uniformě bez insignií osobně financuje, vyzbrojuje a řídí „ separatisty „ ( lidé, které Putin označuje za „ dobrovolníky „ jsou příslušníci jeho ozbrojených složek ), ale jakmile nevole Západu stoupne, Putin začne hrát roli mírotvůrce – v předvečer summitu NATO a v době, kdy EU oznámila třetí vlnu sankcí, Putin 3.9.014 vyzval k ukončení ozbrojeného konfliktu na Ukrajině, který rozpoutal po své „ biblické „ anexi Krymu.
Cílem jeho mírotvorné role je mj. znesváření i tak nesvorných členů EU a členů NATO.
První jednání v Minsku (26.8.014) byla z ruské strany jen zástěrkou pro invazi ruských vojsk na Ukrajinu - v době, kdy si Putin tiskl ruku s Porošenkem, ruská vojska v převleku za „ separatisty „ uskutečnila úspěšnou protiofenzívu, a zahájila třetí frontu na jihovýchodě s cílem dobýt Mariupol, otevírající pozemní spojení s Krymem …
3.9.014 se Putin telefonicky dohodl s Porošenkem na příměří, a když Porošenko dohodu veřejně oznámil, Putin prohlásil, že se na ničem nedohodli.
Poté nasedl do letadla do Mongolska, které RF potřebuje pro jeho obrovské nerostné bohatství, a při letu „ vymyslel“ ruské podmínky pro příměří.
Při poslechu ruské hymny si cibulí namazaným rukávem setřel slzy dojetí ( mohl to být také jen písečný prach z pouště Gobi) , nastoupil zpět do letadla, a nadiktoval Porošenkovi své podmínky pro příměří před nastávající zimou, ve které , jak Putin počítá, Kyjev ještě „ vyměkne“ …
PřítelNepřítel Obama v Estonsku uvedl, že „ v příměří nevěří, protože Putinovi kompromis nestačí, potřebuje vítězství, a to zejména na Ukrajině, protože do svého vojenského protiukrajinského tažení vložil nejen obří propagandistické úsilí, ale především věrohodnost svého režimu pro Rusy „ …
Kreml se nespokojí jen s urovnáním, které zaručí rusofonnímu etniku na východní Ukrajině „ jeho práva „, naopak, bude zde udržovat chaos, aby ani další zvolená vláda, která nebude chtít obíhat na oběžné dráze kolem Kremlu ( čímž z Eurasijské unie činí jen prázdnou skořápku ), nemohla vládnout na celém území Ukrajiny.
Putin se pro svoji mimořádnou úskočnost (trojský „ humanitární „ konvoj ) stal prozatím vojenským vítězem na východní Ukrajině v jejím „ čistě vnitrostátním" konfliktu , zatímco Porošenko, jenž prohlašoval, že s ruskými teroristy k jednacímu stolu nikdy nezasedne, musel vypít kalich hořkosti až do dna, a 5.9.014 v Minsku s nimi pod Putinovou kuratelou uzavřít dohodu o zastavení palby.
Porošenko musel přistoupit na širokou autonomii oblastí pod kontrolou ruských teroristů, a na jejich úzké vazby s Kremlem …
Putinova federalizace Ukrajiny je jen dalším úskokem, ve skutečnosti Putin navrhuje volnou konfederaci, protože Kreml vyžaduje, aby oblasti se zvláštním statusem byly nejen zvláštními ekonomickými zónami ( napojenými na Eurasijskou unii), ale aby měly i právo veta v zahraniční politice – aby mohly metastázovat do pseudostátní formy, jak Putin nedávno zmínil ( stát Nového Ruska pro začátek v ukrajinských hranicích) .
Rozkouskovat Evropu referendy a „ separatisty“ na malé státečky je to, co si Putin přeje, aby nad nimi mohl vládnout v Ruské evropské federaci.
Proto Putinem požadovaná „ federalizace „ by měla ústavně zakotvit, že tuto federaci nelze rozpustit, tj. že se nové federalizované oblasti nemohou odtrhnout, tak jako má svoji nerozpustitelnost ústavně zakotvenou australská federace ( aby se pak na přání podpluk. KGB Putina nechtěly odštěpit referendem ) ...
Krátce před Porošenkovým prohlášením, že příměří bylo dohodnuto (3.9.014), se Porošenkova rodina v rámci akce Ice Bucket polila vědrem studené vody – Porošenko vystřízlivěl, třebaže měl v létě vítězství na dosah ruky – až do příjezdu ruského „ humanitárního „ konvoje, ruských vojenských posil a těžké vojenské techniky.
V další etapě boje s ruskými teroristy bude hlavním cílem udržet Mariupol, a především Slavjansk, z jehož dobytí 5.7.014 Porošenko po tříměsíčním obléhání učinil ukrajinské „ symbolické vítězství „ …
Dalším Porošenkovým úkolem bude vyhrát 26.10.014 předčasné parlamentní volby, které Porošenko prosazoval na pozadí letních vítězství, v průzkumech jeho strana Blok stále vede ( za ním je strana Vlast Tymošenkové a Radikální strana ultranacionalisty Oleha Ljaška ) …
Porošenko nesmí „ zradit“ ani Pravý sektor, jehož vůdce, zocelený boji na jihovýchodě, pohrozil, že „ uskuteční pochod na Kyjev, jestliže ministr vnitra nestáhne trestní žaloby vůči některým jeho členům „ ...
Po vojenském vítězství Kremlu velitelé dobrovolnických praporů Porošenka a ukrajinskou generalitu obvinili ze zrady ( tři mobilizace záložníků špatně vycvičených a vyzbrojených, nedostatečná vojenská podpora dobrovolnických praporů ) , což by mohlo vynést na výsluní radikálnější kritiky ruských teroristů …
Když padli do ruského zajetí ukrajinští dobrovolníci, které Kreml označoval za „ fašisty „, hrozila jim poprava - někteří z nich popraveni byli, všichni pak byli týráni, mj. případy špatného zacházení byly ohlášeny po bitvě v Saur Mogila ( památník hrdinům z 2.sv.v.).
V bitvě v Saur Mogila byla špatná organizace a nedostatečné vyzbrojení ukrajinské armády do nebe volající, navíc jako první tradičně zběhli důstojníci …
I po zběhnutí důstojníků zůstali dobrovolníci v zákopech, zákopy byly hluboké, chránily je, měli i munici – vzdali se, až když jim došla voda.
Jeden z nich listu Le Monde ze dne 6.9.014 uvedl :“ Nevím, jak tahle válka skončí, ale my jsme vyhráli, protože se ukrajinský národ probudil, a chce si vybudovat nový model než je ten dinosauří ruský „ …
Všichni ukrajinští váleční zajatci, se kterými dopisovatelé listu Le Monde mluvili, potvrdili, že byli zajati ruskými vojáky …
Propuštění těchto 680 vojáků vyjednával prominentní a oblíbený gen. ve výslužbě Volodomyr Ruban ( 26.7.014 v TV zkritizoval „ protiteroristickou operaci „ s tím, že vojáci umírají ve válce, ne v „ nějaké“ protiteroristické operaci, a že nebude vyhlašovat válečný stav, když Jaceňuk prohlásil, že nemá na benzín do tanků ) .
Jiní vojenští experti v 4/014, když se ve východoukrajinských městech objevila první ruská vojenská komanda, tvrdili, že z ukrajinské armády (800.000 mužů) je efektivně použitelných jen 10%, někteří uváděli počet 500 mužů …
Do armády vstupovali 18náctiletí na tříletý kontrakt za žold 2.600 hřiven měsíčně s představou, že si službu odbydou leštěním bot svých nadřízených.
5.9.014 EU vyhlásila 3. vlnu sankcí, ovšem s pohodlným dovětkem, že budou realizovány v závislosti na tom, jak bude dodržováno vojenské příměří.
Také NATO na svém summitu volilo silná slova, ale zachovalo se opatrnicky, třebaže Putinovi Ukrajina stačit nebude, bude se chtít zastavit až v PAR, jak to již „ humorně “ naznačil Rogozin.
EU a NATO mají milión pravidel, jak fungovat, ale proti Putinovi jsou bezzubí.
Ukrajina se na rozdíl od US, EU a NATO dokázala Putinovi postavit, tak jako se postavila nemotorizovaná PL armáda Fordovými automobilkami motorizovanému Wehrmachtu, zatímco US, EU a NATO nebojovaly ani za svoji důstojnost ( o kterou přišel nejen Schroeder, ale i Miloš Zeman svým proruským projevem v ruštině, když přijal pozvání Putinova miliardáře a spolupachatele Jakunina ( viz mj. kauza něvského expressu ) na řecký ostrov Rhodos ) ...
Sankce EU z 12.8.014, které mj. zakazují půjčovat peníze ruským ropným firmám + vyvážet do RF technologie duálního využití, postihnou především ruské projekty v Arktidě + projekty na těžbu z břidlic, které mají být zahájeny „ někdy v budoucnu „ …
5.9.014 bylo v Minsku mezi 4 stranami ( Kyjev, „ separatisté „ , Kreml, který „ s Ukrajinou nemá nic společného „ , + OBSE ) uzavřena dohoda o příměří, která diplomaticky zastřela vojenskou porážku Kyjeva ze strany armády RF, ve které i Kyjev dosáhl některých svých požadavků.
Dohoda však má jednu zásadní chybu – Putin žádné dohody nedodržuje, a bude pokračovat o čečenizaci Ukrajiny, aby ji mohl „ normalizovat“ dle svých představ.
Na jihovýchodě a na ukrajinsko-ruských hranicích mají být mírové sbory dle přání Putina složené výhradně z příslušníků asijských zemí (ruské provenience) - Putin odmítl mírové sbory z Evropy a mez. pozorovatele z OBSE ( které Kreml ve své válce s Gruzií v letech 92-93 vyhnal z Abcházie pod nejrůznějšími záminkami , neváhal na ně pozvat ani odstřelovače ( z odstřelování poté obvinil protistranu) ...
O tom, kterým částem východní Ukrajiny bude udělen zvláštní status á la Krym, kdy by volily přímo i guvernéra oblasti ( Kyjev prohlásil, že chce „ jen „ izolovat teroristy na jimi zabraných územích ), rozhodne aktuální frontová linie ( dostane jej jen území ruskými teroristy kontrolované), se bojovalo do posledního okamžiku, zhruba jde o třetinu historické části Donbasu.
Jak předpověděl Obama, boje pokračovaly i po vyhlášení příměří, které trvalo jen 24 hodin - poté ruští teroristé spustili dělostřeleckou palbu na přístav Mariupol na březích Azovského moře ( Zeman pro Putinova miliardáře Jakunina na narozeninovém večírku : „ Občanská válka skončila „ ) ...
Čelit nonstop útokům museli ukrajinští vojáci držící letiště Doněck, tvrdé boje probíhaly u Debalceva, kde ukrajinským vojákům hrozilo obklíčení ( je zde ukrajinská základna se skladištěm dělostřeleckých granátů ), bojovalo se ve Staniciji Luhanské, a mezi Novoazovskem a Mariupolí, na který se chystají ruské tanky s dělostřelectvem.
Ruská vojenská kolona se k Mariupoli přiblížila od Bezimenného poté, co zničila obranné stanoviště praporu Azov u Šyrokina.
19.9.014 Obama dle přání Putina a navzdory doporučení Kongresu odmítl udělit Ukrajině status zvláštního spojence NATO, a hodil ji tak , stejně jako Miloš Zeman ( "sankce jsou hloupé" ), zbaběle přes palubu k Putinovým nohám.
Putina však ohrožuje prudký pokles cen ropy až na 80 dolarů za barel, ceny ropy v důsledku jejího nadbytku na trzích padají od jara, a zejména od 13.9.014, kdy Peking oznámil dvojnásobný propad své průmyslové výroby.
V Saúdské Arábii a v Libyi se ropa přesto těží na plné obrátky, návrat na ropné trhy v plném lesku oznámily i Irák a Írán – US svojí těžbou břidličné ropy v objemu těžby saúdskoarabské či ruské znovu dosáhly svého peak oil z roku 1970, a rozbořily světovou ropnou šachovnici ( US dovoz ropy poklesl ze 60% v roce 05 na dnešních 30 % , ropu přestaly dovážet zejména ze západní Afriky, která se tak přeorientovala na evropský trh) .
Bývalý šéf BP Tony Hayward, společnosti, která s Putinem úzce spolupracuje, varoval v listu The Financial Times z 15.9.014 před „ sladkým snem“ Evropy, že jí US ropa a plyn zachrání, a nabádal ke spolupráci s Putinem.
Rozhodnutí, jak zastavit nadbytek ropy na trhu, vzejde ze zasedání OPEC 27.11.014 ve Vídni ( třebaže Rijád diskrétně zmenšuje objem těžby již dnes, aby mohl financovat životní úroveň svých obyvatel – zdravotnictví, bydlení a školství zdarma + práce pro každého Sauda a Saudku, jestliže si ji přeje, např. za razítkování pasů na letišti je jim vyplácena mzda zhruba ve výši 200.000 Kč měsíčně ) .
