Zatímco známý obchodní dům Gum na Rudém náměstí a butiky na Krymu vyprodávají poslední bavlněná trička s Putinem, agentura Levada uvádí, že 61 % Rusů západní sankce ignoruje ( některá trička předvádějí Putina a Medvěděva, "jak se bojí západních sankcí „ s nápisem „Hahaha“ ) .
Z ruské státní TV vymizely nonstop pořady o „kyjevském fašismu“, a nahradily je nonstop pořady vysvětlující Putinovo embargo na dovoz potravin ze Západu (EU, Norsko, US, CAN, Austrálie), které v RF vyvolalo růst cen potravin.
Z EU RF dováží 10% potravin, ruská smetánka je zvyklá si kupovat francouzské sýry ke snídani, belgické cukrovinky, italskou zmrzlinu, či australské maso - luxusní obchody budou muset svoji nabídku přizpůsobit politickému imperativu podpluk. KGB, a nasadit do prodeje jen zboží ruské provenience, což Putinovy majetnější poddané nepotěší.
Putinova vláda drasticky omezila veřejné výdaje státního rozpočtu, takže sotva bude dotovat skomírající ruský agropotravinářský průmysl.
Také 7.5% inflace překročila Putinovu direktivu pro její povolenou míru – bez konkurenčního zboží z EU ceny potravin ještě více porostou, u ovoce a zeleniny se očekává nárůst zhruba o 30%.
Medvěděv se nechal slyšet, že Kreml zavede progresivní daň z příjmů obyvatel, která je dnes jednotná – 13% z daňového základu.
Medvěděv však zatajil, že jeho vláda ve veškeré tichosti převedla fondy určené k vyplácení důchodů do fondů investičních, aby jimi zazáplatovala nejnaléhavější díry ruské ekonomiky, ze které proudem odtékají zahraniční investice, a jejíž růst se zastavil v roce 013, jak uvedl náměstek ruského ministra hospodářství Andrej Klepáč.
Také Ukrajině zcizený Krym „ něco stojí „ ...
Např. prodej automobilů v RF jen za 1.pololetí roku 014 poklesl o 11%, takže panikaří zejména společnost Renault-Nissan, akcionář Avtovaz (Lada, společnost, od které se do politických výšin odrazil BB).
O 19% poklesl nákup užitkových vozů, o 16% těžkých nákladních vozů – Medvěděv rétoricky slíbil státní pomoc automobilce těžkých nákladních vozů Kamaz, ale podle listu Vědomosti pomoc nijak neupřesnil.
List Vědomosti ze 27.8.014 uvedl, že „ si Kreml v případě dalších západních sankcí vyhradil právo zakázat dovoz automobilů ze zahraničí, což by nepostihlo automobilky, které mají v RF továrny ( mj. General Motors) „ .
V dluzích se utápí Aeroflot, zatímco Rosneft, na listině sankciovaných, požaduje na Putinovi 31 mld euro.
Ruská ekonomika dodnes (po 70 letech komunismu) spočívá na vratkých písečných dunách – a již vůbec jí neprospívá monotématická těžba ropy a zemního plynu, která ruský průmysl činí nekonkurenčněschopným ( podle Putina na ruské ekonomice parazitují US, které ruskou ekonomiku vysávají ).
Kreml dezinformačně tvrdí, že za „ prosvěščennovo gospodina“ Putina v ruské společnosti převážila střední třída, ale není tomu tak, bez ohledu na početnou vrstvu zámožnějších Rusů, zejména ve 12 miliónové Moskvě/MOW, která však v žádném případě není ukazatelem ruské reality.
Již od podzimu roku 011 do prezidentských „voleb“ roku 012, kdy politická opozice vyšla do ulic, aby protestovala proti dalšímu prohození funkce mezi Putinem a Medvěděvem, RF zažila svůj politický „majdan“, který Kreml umlčel pozatýkáním jeho vůdců.
14.8.014 Kyjev v reakci na ruský zákaz tranzitních letů ukrajinských leteckých společností zavedl protiopatření – každý let ruských aerolinií/Aeroflot + Transaero směřující do pěti vybraných zemí ( GR,BG,TR,Izrael + Egypt = země, které zajištˇují lety na Krym), musí před přeletem Ukrajiny žádat o povolení.
Kreml hrozil, že zakáže evropským aeroliniím létat přes Sibiř, což by však položilo i Aeroflot, který za přelety vybírá od aerolinek poplatky.
Kauza váleční zajatci
24.8. Kyjev oslavil Den nezávislosti vojenskou přehlídkou, včetně námořní v Oděse, která Putina očividně nezastrašila.
V Doněcku v tento den nový šéf ruských teroristů Zacharčenko (jenž vystřídal neposlušného pluk. „Strelkova“ ) dle příkazů z Kremlu uspořádal ponižující přehlídku ukrajinských válečných zajatců – v cárech hadrů, v tílkách a bosí museli pod bodáky svých věznitelů pochodovat městem s rukama svázanýma za zády za nadávek a ponižování speciálně vybraných přihlížejících, kteří skandovali stará bolševická hesla :“ Pověste je, fašisty, na stromy !“ , a házeli na ně rajčata a vejce.
Na závěr celou trasu projely kropící vozy, aby ulice od „ špíny kyjevských fašistů „ očistily …
Ruští teroristé ukázali i jejich zabavené zbraně a pošlapané ukrajinské prapory.
Toto jednání vyvolalo ve světě bouři nevole – zástupkyně šéfa Human Rights Watch Rachel Denber prohlásila, že " ruští separatisté pošlapali ženevské úmluvy o válečných zajatcích „ .
Skutečnost je mnohem horší: duševně nemocný Putin imituje do nejmenších podrobností Stalina ( v roce 44 Stalin ve stejném duchu zorganizoval v MOW „ Pochod poražených „, ve kterém za urážek ze strany Moskvanů pochodovalo 50.000 rozedraných německých válečných zajatců) – stejně jako on chce rozpoutat válku, aby mohl bojovat a zvítězit nad fašisty (tentokrát „ ukrajinskými, gruzínskými a pobaltskými „ ), aby byl oslavován jako Stalin Osvoboditel.
Jakou úlohu má v jeho vytoužené roli sehrát BER, není jisté - v zájmu Kremlu je , aby v Německu zvítězil euroskeptismus, čemuž Kreml napomáhá sponzorováním euroskeptických a levicových stran (mj. viz volební průlom strany Alternativa pro Německo) ...
Merkelová z ušlápnutého Německa učinila diplomatickou velmoc, která se již neskrývá za kulisy EU – již v 8/012 Merkelová sama vyjednávala v Pekingu, který projevoval obavy o eurozónu …
Steinmeier + Merkelová vystupují jako prostředníci mezi Západem a RF, a mezi Putinem a Porošenkem, kterého tlačí k federalizaci země.
23.8.014 Merkelová v Kyjevě přislíbila pomoc ve výši 500 mil. euro na vybudování nové infrastruktury na východní Ukrajině ( za ústupky Porošenka vůči Putinovi) , aby Porošenka podpořila před jeho setkáním 26.8.014 v Minsku s Putinem.
Bylo to poprvé od vypuknutí ruské invaze, co představitel země G7 přijel do Kyjeva.
28.8.014 se představitelé balkánských zemí setkali nikoliv v Bruselu, ale v BER (Slovinsko, Srbsko, Chorvatsko, Albánie, Makedonie, Černá Hora, Bosna-Hercegovina, Kosovo ) .
BER, který se prvními krůčky na mezinárodní válečné scéně angažoval v balkánských válkách a v Afghánistánu v rámci mise NATO, se osamostatnil v Iráku.
Po počátečním prohlášení, že Kurdům, bojujícím proti Islámskému státu v severním Iráku + v severovýchodní Sýrii, dodá jen humanitární pomoc, BER 20.8.014 udělal otočku o 360 stupňů, a veřejně prohlásil, že Kurdům dodá i zbraně - doposud BER nikdy nedodal zbraně žádné válčící straně – až na Izrael …
Sama Merkelová uvedla, že „ ze strany Německa jde o významný krok " ...
