Sunnitský islámský fundamentalismus

Islámský fundamentalismus nabízí antimodel západního modernismu a opěvuje islámský stát „starších z Medíny“ , který měl však velmi krátké trvání. Je totalitní ideologií, v níž je celá sféra politického, ekonomického, společenského a soukromého života podřízena Koránu, výrokům Proroka, náboženských učenců, a šaríji, islámské jurisprudenci.

Islámští fundamentalisté (hranice mezi obyčejným věřícím a islámským fundamentalistou může být velmi tenká) jsou ochotni přijmout technické vymoženosti Západu, ale nikoliv jeho společenský, ekonomický a sociální model .

Globálním sponzorem sunnitského fundamentalismu je Světová islámská liga (al-Rabitat al-Islam), která má  mj. pobočku v Německu a v Turecku …

a)     Salafismus je jedním z pěti sunnitských směrů islámského fundamentalismu (usuliyya)

Salafisté jsou islámští puritáni, vyznavači morálně přísného asketického islámu, kteří nevyhledávají společnost, protože je odvádí od modliteb a náboženského soustředění, reformovat dnešní islámskou společnost podle islámských fundamentů může podle nich jen Prorok a jeho rádci, nikdo jiný nemá právo hlásat, jak by měla vypadat, proto ji chtějí vrátit do podoby 7-17.stol. .

Jejich životní styl řídí sunna, soubor údajných výroků a postojů Proroka, které zapsali jeho druzi, zbožné tradice hadísy, a doslovné čtení Koránu.

Salafismus byl odpovědí na západní kolonialismus z 19.stol., kdy technický pokrok importovaný ze Západu nebyl doprovázen odpovídajícím společenským a sociálním vývojem .

Salafismus se učí na každé islámské univerzitě, a úspěšně se šíří mezi nespokojenými potomky muslimských evropských imigrantů, zejm. mezi vysokoškoláky, a to z důvodu, že stávající evropské muslimské organizace mladým nevyhovují, jejich představitele považují za pokrytce . Salafistou byl v 11/04 zavražděn  nizozemský filmový režisér Theo van Gogh, jenž ve svém  filmu poskytl prostor emancipované muslimce,vystupující proti islámu .

Salafisté tvrdí, že Korán je věčný a neměnný, a obsahuje všechno, co člověk o životě potřebuje vědět.

Proto se evropští jinověrci musí islámu přizpůsobit, reforma islámu podle evropských hodnot je pro salafisty nepřijatelná.

„Celosvětová umma (kalifát) bude prosazovat božský zákon šaríju, a co se zdá dnes Evropanům nemožné,může být v budoucnosti docela reálné, protože horizontem víry je věčnost … „ .

Ti muslimové, co salafisty nesnášejí a prohlašují o nich, že jde o povaleče, protože salafismus vyžaduje jen dodržování denního rituálu, nic jiného celý den nemusí dělat, jen se tvářit, že jsou výkvětem muslimské elity, o nich tvrdí, že nejsou tak apolitičtí, jak uvádějí.

V mešitách se salafisté chovají agresívně jako jehovisté, a přesvědčují ostatní muslimy,aby přestoupili na „pravý“ islám, takže ti se většinou poté chodí modlit do jiné mešity …
Snem evropských salafistů je studovat v Mekce či v Medíně, zájem je však veliký a výběr velmi přísný. Po takovémto „studiu „ se evropští muslimové vracejí ze Saúdské Arábie zcela změněni – ze zbožných „jehovistů“ se stávají radikálové či přímo džihádisté …

Salafisté se zříkají individuálního rozhodování a vlastního myšlení, veškeré své konání , své záliby, zvyky, sexuální život (jen s manželkou)  nechávají přezkoumat stanoviskem svého „ zpovědníka“ …

Své děti dávají jen do „svých“  soukromých škol, aby byla zajištěna rodinná náboženská „linie“ , propagují mlácení manželek a dcer za jakoukoliv „necudnost“ .

b)     saúdskoarabský wahhábismus, rigidní dodržování Koránu a sunny ( praktikují jej např. talibanci), salafisté nesnášejí, wahhábity považují za pokrytecké primitivy – „ tváří se mravně, ale dělají špinavou politiku „ …

Praví wahhábisté jsou jen unitaristé al -Muwahiddun, vyznávající jedinou integritu Boha, nedělitelnost božství (stejně jako křestˇanští jehovisté, křestˇanští unitaristé a univerzalisté, a další křestˇanští „ kacíři“  ).

Wahhábistická je např. mešita v Madridu.

c)      Muslimské bratrstvo

Založené egyptským učitelem Hasanem Bannou v roce 1928, jenž  se inspiroval salafismem Mohameda Rašída Rida , a propagoval reislamizaci muslimské obce „zevnitř“ , islámskou revoluci a kalifát .

Po zavraždění Hasana Banny v roce 49 rozvíjel jeho teorii hlavní ideolog politického islámu Sajíd Kutb, jenž exkomunikoval (exkomunikace = takfir) ipso facto všechny „nevěřící“  muslimské prozápadní vlády , loutky v rukou Západu, a vyzval k džihádu vůči nim, požehnal sebevražedným mučednickým komandům , a propagoval jejich mučednictví jako cestu k mravní očistě …

Zažehl tak v Egyptě a v Maghribu městskou gerilu vůči „špatným“ muslimským vládám.

Palestinská odnož Muslimského bratrstva založila Hamas, Hizb-ut-Tahri (s pobočkami ve středoásijských postsovětských republikách, s intelektuálním „mozkem“ v LON)  a Palestinský islámistický džihád s intelektuálním centrem v US.

V Evropě má Muslimské bratrstvo dvě významné pobočky v Německu , za prvé Islamische Gemeinschaft in Deutschland/IGD se sídlem v Mnichově, která v 70.letech přes svá „islámská střediska“/Islamische Zentren rozprostřela svoje chapadla po celém Německu (nejaktivnější z nich je středisko v Mnichově /IZM a v Aachen/IZA, a za druhé od roku 94 v Německu působí Ústřední rada muslimů/Zentralrat der Muslime/CDM.

Muslimské bratrstvo v Německu pevně zakotvil jeden z jeho členů, Sajíd Ramadán, jenž v 50.letech v Kolíně nad Rýnem studoval práva : jeden z jeho synů je hlavní ideolog „evropského (fundamentalistického)  islámu“  - je to Tárik Ramadán, šéf strategických islámských středisek pro Evropu v mešitách v Ženevě (kde je evropské ústředí Muslimského bratrstva) a v Curychu .

Tárik Ramadán v 90.letech uskutečnil demagogický nájezd na Francii, ale byl v ní odkázán do patřičných mezí, a poté i vykázán, načež si vyjednal profesorské místo na jedné US univerzitě, ale US mu nevystavily vízum, tak mu katarské finance opatřily místo na svobodomyslné univerzitě v Oxfordu, kde přednášel islám , přičemž učení svého dědy Hasana Banny nazývá „umírněným „ islámem  …

Navíc vyzývá k ustavení  „světového islámského pořádku/Nizam Islami , gerechte Islamische Ordnung , proč by ne , tvrdí, když je dnes Muslimské bratrstvo v Egyptě legální politickou stranou  …

Süddeutsche Zeitung varuje  :“ Fundamentalismus ist für Fundamentalisten kein Fundamentalismus“ , aneb „islámští fundamentalisté se u islámského fundamentalismu nezastaví …“ .

V Německu drtivou většinu sunnitů tvoří Turci, nepatrnou část Arabové.

V Německu působí ještě významná turecká DITIB, napojená na Erkana Erdokana, s ústředím v Kolíně nad Rýnem, nejagresívnější jsou však Islamischen Gemeinschft Milli Gorus/IGMG, napojená na Necmettina Erbakana, významného představitele tureckého Muslimského bratrstva, Zentralrat der Muslime/ZMD, a Islamrat.

Od 3/07 jsou němečtí sunnité zastřešeni Koordinační radou německých muslimů/KRM .

Svého času v Německu působící nacionalistická, proti Kurdům a alávitům zaměřená/rasistická organizace Šedí vlci/Bozkurtkar/Graue Wolfe, vydělávala na obchodě s heroinem, islámismus využívala jen jako demagogický nástroj .

d)     Tabligh-i-Jamaat/TJ/Společnost pro šíření muslimského poselství, založená 1927 učencem Maulanem Mohamedem Ilyas jako misionářské hnutí, které šířilo náboženský fundamentalismus ve svých madrasách. Dodnes jejich madrasy představují jedinou možnost pro vzdělání chudých dětí v Pákistánu, kde státní systém školství a zdravotnictví existuje jen na papíře. Podle toho, komu patří, mohou být madrasy i zástěrky pro náborová střediska nejrůznějších džihádistických skupin .

Ze všech dětí se sice nestanou džihádisté, některé odejdou zpět do své vesnice a umějí číst, psát a počítat, ale kdykoliv v jejich životě může nějaký molla  po nich požadovat, aby splatily škole dluh, a staly se džihádisty, či přímo mučedníky ( viz Islámský terorismus, je skutečně spjatý s chudobou ?) …

Tablighisté jsou aktivní od 70.let zejména ve Francii.

e)     Ahmadiyya , misionářské hnutí, založené koncem 19.stol. v Pákistánu Mirzou Ghulamem Ahmadem, jenž se prohlásil za nového Proroka a Mesiáše, a vyzval své ovečky, aby mu vybojovali nový kalifát ….

V Pákistánu bylo za „sociálnědemokratického“ Bhutta v roce 74 postaveno mimo zákon, a vyobcovala jej i Světová islámská liga .

Právě toto hnutí založilo v Německu v roce 23 první mešitu, a v roce 49 první německou Islámskou misionářskou stanici. V Německu má asi 50.000 členů, sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem.

 

Autor: Andrea Kostlánová | středa 14.7.2010 14:18 | karma článku: 23,45 | přečteno: 6381x