Strach severských a pobaltských států z Putina

Kreml oznámil, že svoji vojenskou přítomnost v Baltském moři „podstatně“ zvýší pod záminkou ochrany rusko-německého plynovodu NordStream, viz můj článek „NordStream a jeho vojenské důsledky“.   Hlavní problém pro Polsko, pobaltské a skandinávské státy tak představuje rusko-Schröderův plynovod NordStream ( finančně naprosto neprůhledná společnost registrována ve CH). Jeho plošiny a stanice, i kdyby spadaly pod švédskou jurisdikci v rámci pobřežních vod, budou pod kontrolou ruské vojenské zpravodajské služby GRU jako její tykadla, a na své si přijde i FSB, která na nich bude zajištˇovat ochranu zaměstnanců před  „teroristy“, což znamená nezanedbatelné rozšíření ruské vojenské přítomnosti jako odrazový můstek pro pohlcení pobaltských států, včetně PL, a nepomohly by ani bilaterální smlouvy, pokud by vůbec byly uzavřeny, protože ruské a švédské scénáře vedení protiteroristických akcí jsou rozdílné jako nebe a dudy …  

Hrozba z Putina nutí severské státy, aby navýšily svoje vojenské rozpočty, a aby přehodnotily svoji obrannou strategii vůči Kremlu.

Švédská vláda 22.4.014 oznámila navýšení vojenského rozpočtu, který byl od konce 2.sv.v  snížen o polovinu, o 5.5 mld švédských korun/600 mil. euro ročně.

Posílena bude obrana švédského baltského pobřeží, především  největšího  švédského ostrova Gotland (Visby), ležícího uprostřed Baltského moře, který by se Kremlu nesmírně hodil.

Námořní trasy mělkého a silně znečištěného Baltského moře jsou velmi frekventované, a všechny pobřežní státy s nevrlostí sledují zálibu Dánů ve stavbě mostů, jejichž pilířům se musí vyhýbat ( dánské mosty vadí zejména Kremlu a Helsinkám, které je považují za překážku pro průjezd plavidel postavených pro těžbu ropy z mořského dna ( viz mj. můj článek Komu vadí dánské mosty)  …

Dány a Němce zase rozděluje projekt podmořského tunelu pod Fehmarnskou úžinou, který by spojil dánský ostrov Lolland s německým Puttgarden, kdy Němci z pohledu mořských vyder, lvounů a velryb jsou proti.

Navíc na dně u německých břehů leží časované bomby – biologické zbraně, které do moře naházeli nacisté na sklonku 2.sv.v. , statisíce tun nádrží a munice obsahující Tabun, Yperit a smrtící jedovatý plyn kyanovodík ( obchodní název insekticidu  Zyklon B, vyráběla jej IG Farben, která vyráběla chemické zbraně již za 1.sv.v., nyní se tento insekticid vyrábí pod názvem Uragán ).

Švédsko zvažuje svůj vstup do NATO ( švédsko-norská námořní úderná skupina by pro Kreml znamenala problémy nejen v pobaltské oblasti, ale i při jeho uchvacování Arktidy ), což naznačila nejen jeho ochota připojit se k bombardování Libye poskytnutím gripenů,  ale i další spolupráce s NATO.

Zda by NATO někomu pomohlo, je otázkou, protože Obama podstatně snížil US příspěvky plynoucí do pokladny NATO, a raději je nasypal do pokladen firmám vyrábějícím solární panely, které budˇ krachují nebo podnikají v Číně …

Vedení EU řeší jen globální oteplení, Německo ruský plyn, Francie nebude bojovat vůbec pro nic, a v UK by se vlády musel chopit nový Churchill, aby LON neřešil svůj příspěvek do rozpočtu EU …

Zatímco Kreml má významné radarové stanice na bělorusko-polských hranicích, a v Kaliningradu balistické rakety s jadernými hlavicemi, NATO má v této oblasti jen pár protiraketových střel …

NATO by tak proti jakékoliv ruské expanzi protestovalo jen verbálně, a vpád Kremlu do pobaltských a jiných států  by se řešil jen na úrovni rezoluce RB OSN …

Švédové zvažují i společnou švédsko-norskou vojenskou komisi, kterou by společně čelili choutkám Kremlu na spolknutí většiny Arktidy, a která by pomohla i Finsku navzdory jemu samotnému, protože Finsko udržuje s Kremlem „ zvláštní „ vztahy .

Dalším vysněným projektem Švédska je výše zmíněné vytvoření skandinávské jednotky rychlého nasazení …

Optimismus však není na místě, protože ve FS veterány, kteří v roce 39 bojovali proti Rusku, a do posledního dechu navštěvovali Mannerheimův memoriál a jiné vojenské hřbitovy, vystřídala generace zastoupená synem bývalého ministerského předsedy Sukselainena, která s Ruskem intenzívně obchoduje, a touží po jediném - aby jednotlivé evropské státy zanikly, a vznikly Spojené státy evropské s metropolí v Petrohradu …

Jediným odstrašením pro Kreml jsou pobaltské národy samotné :

ozbrojení Lotyši nechtěli Rudé armádě/RA vydat přístav Lipawa/Libau ani po 8.5.45 , a v Litvě protibolševičtí partyzáni bojovali ještě 12 let po znovuobsazení země 9.5.45  …

V roce 94 Kreml zinscenoval formální odchod ruských okupantů z Estonska, ale konalo se překvapení – Rusové se do Ruska vrátit nechtěli, a to ani ruští kolonové, které do pobaltských zemí přemístili ruští „osvoboditelé“ poté, co již podruhé deportovali v dobytčích vagónech zdejší národy na otrocké práce do vyhlazovacích gulagů na Sibiři.

Rusové se dodnes pobaltským národům, ani Polsku, ani Ukrajině za svoji genocidní politiku neomluvili, naopak, Kreml z nich učinil „ státy Osy zla „ , jejichž vzdušný prostor neustále narušuje,  a obviňuje je z agresívní špionáže a z utiskování ruského etnika, které se nechce vrátit do Ruska, ale odmítá se naučit místní jazyk …

Nejen pobaltské státy se cítí ohrožené koncentrací ruských divizí kolem Petrohradu, které sem byly staženy od MOW. 

22.4.013 dva ruské bombardéry a 4 ruské stíhačky narušily švédský vzdušný prostor, aniž by se švédské letectvo zmohlo na jakoukoliv akci …

Švédský ministr zahraničí Carl Bildt, jenž Kreml často kritizuje, incident, kterým dal Kreml švédské protivzdušné obraně ránu do nosu, rozpačitě bagatelizoval, a měl důvod – náčelník švédského genštábu uvedl, že v případě napadení se švédská armáda dokáže bránit jen 7 dní …

22.4.014 proto Švédsko oznámilo nákup 10 nových stíhaček JAS39E /Gripen vyráběných firmou SAAB, a dvou ponorek nové generace z loděnic Kockums v Malmö, kontrakt však švédská vláda zadala firmě Saab, která jedná o odkupu loděnic Kockums ( nejprve v 3/014 firma SAAB přes protesty dnešního německého vlastníka loděnic daleko vyššími platy přetáhla lodní inženýry, TKMS jim rovněž nabídla zvýšení platů, ale tři čtvrtě inženýrů  z loděnic Kockums a Karlskrona německé zvýšené platy odmítlo, a přešlo k firmě SAAB, viz deník Dagens Industri z 2.4.014 ) .

Bizarní  švédsko-německý incident ( jako v roce 1914 ) : švédská vojenská policie přepadla loděnice Kockums v Malmö

Již v roce 013 se švédské vládě nelíbilo, že firma Thyssen/Krupp jednak změnila název loděnic z Kockums na TKMS, a jednak oznámila, že chce výrobu z loděnic převézt za hranice Švédska  - po záboru Krymu švédská vláda nelenila, a v 3/014 původní kontrakt s loděnicemi Kockums na vývoj dvou nejaderných útočných ponorek s velkým rámusem zrušila.

Švédská vláda trpce zalitovala, že ultramoderní švédské loděnice Kockums v roce 05 hloupě prodala úhlavní konkurenční skupině Thyssen/Krupp Marine Systems /TKMS, a přímým jednáním s německou vládou tuto chybu rázně napravila – požaduje, aby pobočky TKMS loděnic byly odprodány firmě SAAB.

Firmě SAAB  v tomto vlasteneckém úsilí asistuje Zbrojní úřad/ Försvarets Materialverk/FMV ministerstva obrany, který 8.4.014 do loděnic Kockums poslal spolu se svými zástupci i vojenskou policii poté, co bezpečnostní šéf TKMS Lars E.Karlsson odmítl představitele Zbrojního úřadu do loděnic Kockums vpustit ( byl vzápětí vyhozen ), třebaže vojenské policii bránila ve vstupu i švédská státní policie, takže část technologie se nepodařilo odnést. 

FMV se pokusil z loděnic odnést veškerou nejmodernější vojenskou technologii ke stavbě nové generace ponorek A26 + plány na „kradmý“  Stirlingův motor nezávislý na vzduchu ( pohonné systémy nezávislé na vzduchu, např. vodíkové palivové články, patří budoucnosti, budou konkurovat jaderným ponorkám ).

Technologii, která je duševním vlastnictvím FMV, a kterou používají všechny švédské ponorky, FMV zabavilo, aby nemohla být vyvezena do Německa ( a odtud Schröderovým přátelům do Kremlu)  …

Švédská a německá média o incidentu mlčely, jen  švédská TV4  8.4.014 uvedla, že SAAB má zájem o koupi loděnic /viz Saab utreder köp av Kockums varv z 8.4.014.

Firma TKMS  12.4.014 popřela, že by si FMV něco odneslo, údajně veškeré dokumenty zůstaly na svém místě v trezoru, dokud se spor nevyřeší.

19.4.014 média uváděla, že švédská vláda stojí za jednáním SAAB o odkupu poboček TKMS v Malmö, Karlskrona a v Muskö  ( SAAB se tak stane konkurentem francouzských loděnic DCNS, francouzská vláda však usiluje o to samé – posílit národní zbrojovky, proto podporuje firmu Thales, aby v loděnicích DCNS navýšila svůj  35% podíl -  také Madrid  posiluje loděnice Navantia navýšením podílu technologické firmy Indra ) …

Jednání firmy SAAB s TK  netěší ani italskou firmu Fincantieri, která vyrábí italské ponorky s pomocí technologie TK, viz Defense News z 19.4.014 „ Sweden´s Goals Fuel SAAB´s Acquisitions“ .

Švédská vláda strategické vojenské loděnice v žádném případě neměla prodávat konkurenčnímu zahraničnímu investoru - pokud SAAB neměl v roce 05 zájem, měla např. vytvořit nový státní podnik, tak jak to dělá Norsko a FS, v jejichž zbrojovkách státní podíl převládá …

Švédské zbrojovky dostanou významný finanční impuls, švédská vláda tyto peníze hodlá ušetřit mj. tím, že omezí svoji účast na společných zahraničních akcích, a přestane se finančně podílet na zajištění ekologické a jaderné bezpečnosti v Rusku  (!) …

Zábor Krymu a soustředění ruských divizí na hranicích s Ukrajinou vyburcovalo i Finsko /FS, které je stejně jako Švédsko členem EU, ale s ohledem na ruské „city“ nikoliv členem NATO.

Pokud Putin dříve FS neobsadí, FS v 5/014 podepíše s NATO dohodu o spolupráci, která  by dle mínění NATO měla Putina v jeho útoku proti FS o jeden den zdržet …

Proto finský ministr obrany občany FS ujistil, že „ i bez NATO je FS připravené v případě svého napadení Ruskem se bránit, pro jistotu však ještě nakoupí stíhací letouny a válečná plavidla " ...

Také Dánsko/DK , člen NATO, oznámilo, že od 5/014 budou nad vzdušným prostorem pobaltských států hlídkovat dánské stíhačky – to je to jediné, čím NATO doposud odpovědělo na urgentní žádost pobaltských zemí, členů NATO, aby NATO posílilo jejich národní bezpečnost.

Dánsko je však samo zneklidněné, a požaduje okamžitou modernizaci svých válečných plavidel, zejména jejich vybavení protiraketovými střelami.

Washington reagoval na zoufalé žádosti pobaltských států vysláním 24.4.014 na dobu neurčitou ( zhruba do konce roku 014) 150 výsadkářů  173. brigády do Lotyšska.

28.4. 150 dalších výsadkářů dorazilo do Estonska ( přístav Paldiski ) jako poslední část kontingentu o síle 600 mužů ( proti 100.000 ruským vojákům na ukrajinských hranicích) , které US vyslaly z Itálie do pobaltských zemí a PL, aby demonstrovaly  „ připravenost NATO " chránit své členy.  

Polští a ukrajinští dobrovolníci procházejí záložním výcvikem.

Nejlépe je již 10 let připravené Norsko, které je odhodlané se s Ruskem utkat v rámci boje o Arktidu –  malé norské armádě však především  pro boj s Ruskem schází vojáci  …

Autor: Andrea Kostlánová | úterý 29.4.2014 7:56 | karma článku: 17,38 | přečteno: 955x