Pluk. “Strelkov“ : Krymští poslanci hlasovali pod pohrůžkou násilí

Po nesplnění 11 bodů z 12bodové dohody o příměří z Minsku (5.9.014) Merkelová po summitu G20 v Brisbane (11/014) Putina požádala, aby konečně vyložil karty na stůl, a jasně řekl, co po Ukrajině požaduje, protože nelze smysluplně jednat s někým, kdo v rozporu s fakty stále tvrdí, že RF není stranou konfliktu. Když Putin trval na tom, že „ RF není stranou konfliktu“, Merkelová jednání v Astaně ( mělo se uskutečnit 15.1.015) odvolala.

Příměřím v Minsku chtěla EU podplukovníku KGB pomoci, aby si mohl zachovat tvář ( mj. stažení ruských jednotek z Ukrajiny, ukončení dodávek zbraní proruským „ separatistům „ – to vše Putin podepsal, aniž by protestoval, že na Ukrajině ruské jednotky nejsou a žádné zbraně Kreml nedodává, bez podpory Kremlu by „ separatisté“ nevydrželi ani týden ), avšak, jak podotkl Jaceňuk, v terénu je to mnohem složitější, protože tato „ tvář „ se valí na Ukrajinu zamaskovaná a bez vojenských insignií, zato vyzbrojená těžkým zbraněmi a s elitním výcvikem, tzv. „ separatisté „  -  systémy Grad, Buk a Smeršč se, jak prohlásil Jaceňuk, nedají koupit v obchodě, ale disponuje s nimi jen ruské ministerstvo obrany.

NATO potvrdilo, že na východní Ukrajině bojuje ukrajinská armáda proti ruské, a že v Donbasu působí ruští vojenští experti.

Putin zde vede hybridní válku s vojenskými i polovojenskými operacemi na pozadí sofistikované dezinformační kampaně .

Kremelský agresor i Ukrajina se chystají na jarní ofenzívu, druhý lednový týden 015 dorazily dodávky zbraní i pro ukrajinskou armádu, která hodlá vystřídat záložníky na frontě novými zálohami, které povolá v roce 015 ( 200.000 ).

Koncem prosince 014 Porošenko uvedl i možnost, že v Donbasu nechá vyhlásit stanné právo …

Také Putin posiluje ruské jednotky na Krymu, a současně i v Kaliningradu, který Kreml opomenul vrátit původnímu majiteli – že by se Putin chystal do Rigy, viz Moskva obvinila Rigu z diskriminace ruské menšiny -  Москва обвинила Ригу в дискриминации русскоязычного населения

 https://news.mail.ru/politics/20837232/?frommail=1    ).

Putinova „ nabídka „ Porošenkovi

Po zrušení setkání ministrů zahraničí v Astaně, Putin 16.1.015 prohlásil, že nabídl Porošenkovi jednání, ale ten jej odmítl -  Porošenko v rozhovoru pro list Le Monde z 21.1.015 uvedl, že to není pravda.

Putin dle Porošenka v dopise uvedl, že je ochoten stáhnout těžké dělostřelectvo z frontové linie, ale neuvedl z jaké, zatímco Porošenko odpověděl, že je ochoten stáhnout dělostřelectvo z linie přesně definované v dohodě o příměří z Minsku, a to recipročně, ke dni 19.1.015.

Na otázku „ Vy jste nabídce ruského prezidenta nevěřil ? “

Porošenko odpověděl : „ Poslyšte, já věřím v Boha, prezidentu Putinovi zásadně nevěřím „ …

Počet ruských vojáků v Donbasu Porošenko dle informací zpravodajských služeb odhadl na 10.000, a uvedl, že s Putinem mluví minimálně 1x za 14 dní, a rozhodně s ním nemluví o sankcích nebo o ceně ropy – „  Mluvíme jen o Ukrajině, jejíž dobytí je pro Putina osobní emocionální ambicí „ .

Porošenko uvedl, že Putin má sice daleko silnější armádu, ale že svoji válkou na východní Ukrajině změnil cítění Ukrajinců – jestliže před  okupací Krymu bylo pro vstup do EU zhruba 40% Ukrajinců, dnes je pro vstup do EU přes 80% , pro vstup do NATO bylo zhruba 20% Ukrajinců, dnes je jich 60% …

Doněcké letiště

V roce 012, když nové mezinárodní letiště Janukovyč v Doněcku otevíral, mj. prohlásil : “  Stavitelé tohoto letiště z počátku 30.let by nevěřili, jakým ultramoderním letištěm se letiště v Doněcku stane „ …

V 5/014 Rusové navlečení do uniforem bez insignií zaútočili na doněcké letiště bez nejmenšího ohledu na 1 milión civilistů ve městě , jehož márnici zaplavila těla ruských vojáků  „ na dovolené „, která byla v noci tajně převážena přes ruské hranice  …

Dnes jsou z něho trosky, kontrolní řídící věž se zřítila již při prvním ostřelování, přistávací a vzletovou dráhu rozryly krátery po dělostřeleckých granátech, a zdobí ji kostry letadel, zatímco  z letištní budovy je kupa trosek ze železa  a skla.

Přesto boje o doněcké letiště, vojensky stále strategické,  mezi ruskou námořní pěchotou a ukrajinskou armádou/ “ kyborgy „ pokračovaly beze změny v rozsahu bojů z léta 014 i počátkem ledna 015.

21.1.015 dopadl ( nikoliv první ) minometný granát na autobusovou zastávku, po výbuchu autobusu začal hořet i projíždějící trolejbus, zemřelo 13 lidí.

V tento den před ruskými jednotkami v obrněných vozidlech a v tancích ustoupil ukrajinský prapor Donbas pod velením Semjona Semenčenka, přesunul se za zničené kontrolní stanoviště 31 na Bachmutské cestě, na které bylo zničeno i ukrajinské kontrolní stanoviště 29 u vesnice Žolobok.

Při bojích o letiště  byl  22.1.015 zraněn  i šéf  ultranacionalistického Pravého sektoru Dmytro Jaroš.

22.1.015 ukrajinská armáda přiznala, že doněcké letiště ztratila  -  nejen významný symbol jejího boje proti ruské armádě, ale i místo na strategickém kopci nad Doněckem, ze kterého mohla blokovat zásobování municí ruských vojáků ve městě, a Doněck obklíčit.

Podél letiště navíc vede strategická  železnice, která zásobuje donbaským uhlím ukrajinské elektrárny …

Kreml se bude snažit přistávací a vzletovou dráhu obnovit, aby na ní mohly přistávat ruské letouny natřené na bílo s ruskou „ humanitární „ pomocí …

Putin si hodlá vychutnat vlastní „ berlínský „ letecký most ( SU blokáda Západního BER, který nepadl do SU rukou jen díky leteckému mostu 6/48-5/49) …

V době dobývání letiště se ruská armáda pokoušela dobýt i Debalčevo, důležitý železniční uzel.

Ukrajinská armáda údajně odrazila i útok na Majorsk.

Putin oznámil, že na Ukrajinu pošle další  „ humanitární „ konvoj  s ruskými vojáky a zbraněmi, zatímco Lavrov štkal : „Jsme svědky maření mírového procesu !“, a ukázal na Kyjev, který nechce vydat ruské armádě Donbas bez boje …

Mezitím ruský pluk. Girkin  „Strelkov „ , až do sestřelení Boeingu MH-17 hlavní  Putinův „ separatista „ a „ministr obrany DLR“ ( předal kyjevským vyšetřovatelům černé skříňky), 25.1.015 v rozhovoru s ruským historikem Nikolajem Starikovem na otázku, proč se v Donbasu neuskutečnil  „ krymský scénář „, odpověděl, že „ na Krymu jsme museli poslance pod pohrůžkou násilí přimět, aby hlasovali za odtržení od Ukrajiny a připojení k RF " ... Ruská námořní pěchota by přiměla hlasovat za odtržení od Ukrajiny jakoukoliv oblast.

Гиркин-Стрелков: "Мы насильно сгоняли депутатов Крыма голосовать за Россию"

http://uaport.net/news/un/t/1501/25/7158416

https://www.youtube.com/watch?v=bjTbR6dXyWI&x-yt-ts=1421914688&x-yt-cl=84503534

 

Autor: Andrea Kostlánová | pondělí 26.1.2015 16:28 | karma článku: 22,53 | přečteno: 1282x