Uplnou shodou okolnosti ctu zrovna ted knihu "Koba the Dread" kterou napsal Martin Amis (nevim, zdali byla vydana i v cestine) a tam autor zminuje hodne skutecnosti, kterou popisuje i pani Kostlanova. Zrovna tak jako pi. Kostlanova autor to pise dost "rozhazene", ale na rozdil o pi Kostlanove uvadi vzdy zdroj a vetsinou take popisuje, jak ten zdroj k te informaci prisel. Take se zminuje o Welss-ove vyroku kde Wells vychavuje Stalinovu uprimnost. Desiva vec je, ze zminuje, ze nektere bestiality kterych se Bolsevici dopousteli behem obdobi Velkeho Teroru, jako by byly pak okopirovany nacisty behem valky. Zajimave je take jeho srovnani Holokaustu a Stalinova terroru, jeho zaver je, ze srovnani je tezke, ale jemu se zda, ze Holokaust byl z lidskeho hlediska jeste horsi, ovsem vzhledem ke Stalinove paranoie vuci zidum na konci jeho zivota, je pravdepodobne, ze by se Stalin taky holokaustru dopustil, uz to mel v planu a zastavila to nastesti jeho smrt.

Jsem zvědavá, co s. Putin, odchovaný touto realitou (musí to mít přímo v genech) provede se s. Lukašenkem; zda ho ještě potřebuje či zda ho "upozadí". Kdyby se Stalin nespolčil s Hitlerem, neměl by Hitler tak jednoduchý vpád do celé Evropy.

Typický grafomanický průjem hysteriské exhibicionistky pasoucí se na dávných hrůzách krvavého stalinismu. Hlavním smyslem však je exhibovat a omračovat podrobnostmi, jejichž historická dokazatelnost a interpretace může být sporná a kterými se zabývá okrajové promile zdejší populace. Temných krvavých hororů je historie plná, mnohé jsou kvalifikovaně zdokumentovány, jiné zůstanou obestřeny tajemstvím a neodehrály se jen na ruském prostoru. Zde se však zjevně podprahově cílí na vyvolání hrůzy a odporu všeho, co přichází z Ruska. Mimochodem Lenin byl otráven?

Typická hysterická putinoidní reakce na to, že již přes 100 let vládnou v Rusku traviči, pachatelé genocid a imperialističtí čekisté, kteří se za Stalina neváhali spojit s Hitlerem a rozpoutat 2.sv.v.

Máte bujnou fantazii. Snazte se jí krotit, tohle žádný čtenář nepobere

Strašné si toto přečíst před spaním. Naštěstí od toho mám odstup a budu jistě dobře spát.

H.G. Wells je dle mne velmi zajímavý autor. Nevěděl jsem, že byl přítel Gorkého a jak jsem si teď přečetl na Wikipedii se setkal i se Stalinem. Cituji z Wikipedie:

"Podobně rozporuplný náhled jako na Lenina měl i na Stalina, s nímž se setkal 23. července 1934. Wellse interview, vedené prostřednictvím tlumočníka (Stalin žádný cizí jazyk neuměl), uvedlo do rozpaků. Nejdříve opatrně tvrdil, že nejasnost rozhovoru mohla být způsobena špatnou kvalitou tlumočníka, v levicově zaměřeném časopisu New Statesman prohlásil: "Nikdy jsem nepotkal spravedlivějšího, upřímnějšího a čestnějšího muže," a "Stalinův zlověstný image je neobjektivní nebo zkrátka falešný (unfair or simply false)". Pak však zhodnotil Stalinovo vládnutí jako nesmírně rigidní, omezující nezávislost myšlení a nesměřující ke skutečné "Kosmopoli", v níž Wells doufal."

V 60. letech jsem si v Praze koupil v antikvariátu Dějiny světa od Wellse. Tato obšírná kniha se mi moc líbila. Co se SSSR týče jsem považoval a považuji jejího autora za idealistu až snílka. Prokoukl však.

Aragon byl mnohem těžší případ. Stal se komunistou a zůstal jím až do smrti. Jedna z mála polehčujících okolností je, že nesouhlasil se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Nevěděl jsem však, že byl agentem NKVD. Tomu se mi ani nechce věřit. Používat pěkně francouzštinu a básnit však uměl.

Před zhruba 10 - 20 lety jsem navštívil u Alliance Française v Haagu přednášku jeho milence z posledních let jeho života Jean Ristata o Aragonovi, Aragon se ke konci života stal praktikujícím homosexuálem. V diskusi u vína po přednášce jsem mu řekl, že pocházím z Československa a že nechápu, jak Aragon mohl být přítelem Sovětského svazu. Načež mi odpověděl, že vstup vojsk Varšavské smlouvy do Prahy odsoudil. Komunistou však zůstal a se Sovětským Svazem se asi také nijak ve zlém nerozešel.

Dodatek a upřesnění

Aragon ač zůstal do smrti levičák a člen Francouzské komunistické strany, tak po roce 1968 odsoudil politické procesy v SSSR a se Sovětským svazem se rozešel. Cituji z české Wikipedie:

"... Poté sleduje v srpnu toho roku vpád sovětských vojsk do Československa, který ukončil pražské jaro. V této době píše Aragon předmluvu k románu Milana Kundery La Plesanterie (Žert). Hněv, který se ho při tom zmocní, ho přiměje k napsání následujícího textu:

"A tak jsme uprostřed noci, z rádiového přijímače, uslyšeli odsouzení našich věčných iluzí..."

Přesto, umírající v roce 1982, zůstává stále členem Ústředního výboru Francouzské komunistické strany."

Předpokládejme, že jde o výmysl? Kdo s ním první vyrukoval? Nebo naopak s touto pravdou. Odkud jí svět zná?

Já ji třeba znám z jednoho Aragonova románu, který u nás vyšel v r. 1967, respektive 1968.

Zajímavý blog.. Ale blbě se mi čte. Zvýrazněny text..uz ani nevím, kdo byl kdo. Trošku by to chtělo " ucesat". I tak děkuji.