Atentát proti prezidentskému letadlu z dubna roku 1994, který byl signálem k zahájení genocidy ve Rwandě, byl příčinou skandálu OSN o 10 let později :
6.4.1994 bylo ze střechy jednoho domu ruční řízenou protileteckou střelou sestřeleno prezidentské letadlo , v němž zahynuly všechny osoby na palubě, včetně dvou afrických prezidentů - prezidenta Burundi a prvního rwandského prezidenta z kmene Hutů Juvénala Habyarimana – hned druhý den po tomto incidentu se většinoví , ale chudí a negramotní , Hutové vrhli na menšinové, ale bohaté a vládnoucí, Tutsie, a ve stodenní genocidě je zmasakrovali ( za 100 dnů 1 milión obětí (masakry v jejich historii však byly vzájemné).OSN tento atentát začala vyšetřovat, ale velmi brzy po pravdě nejen přestala pátrat, ale dokonce zahladila i veškeré stopy k pravdě vedoucí ( například černou skříňku letadla, kterou se OSN podařilo dostat, deset let schovávala v jedné zaprášené krabici v sídle OSN v New Yorku … )
2.5.1994 velitel modrých přileb v Kigali ( jednotky MINUAR ), gen. Roméo Dallaire, poslal dopis premiéru prozatimní rwandské vlády Jeanu Kambandovi, ve kterém jej žádal o spolupráci při mezinárodním vyšetřování ,zahájeném z podnětu OSN , ohledně „ nehody či atentátu proti prezidentskému letadlu „ .
V tomto dopise jej žádal „ aby byl jednotkám OSN konečně umožněn přístup na místo nehody, protože rwandská armáda jim tento přístup stále odpírá „ …
7.5.94 mu rwandský prozatimní premiér písemně odpověděl s následným zakončením dopisu :“ Je mi potěšením, že v tomto momentě, kdy vám píšu, jsem se dozvěděl, že jednotky OSN se na místo nehody již dostaly."
Tato korespondence byla oficiálně orazítkovaná a přiložená k dokumentům spisu francouzského soudce Jean-Louise Bruguiera,který vedl vyšetřování za francouzskou stranu, protože prezidentské letadlo pilotovali dva francouzští piloti , a jejich rodiny jej požádaly o vedení vyšetřování …
Nicméně ve spisech zpřístupněných v roce 1998 francouzskou parlamentní komisí, která vyšetřovala roli Francie ve Rwandě již chybí druhá stránka dopisu Jeana Kambanda s dotyčným závěrem potvrzujícím , že se jednotky OSN na místo katastrofy již dostaly - byla vytržena.
Třebaže gen. Dallaire o tom ve své knize „ Tiskl jsem si ruku s dˇáblem aneb kolaps lidskosti ve Rwandě „ nemluví, potvrdil 26.3.1998 pro list Libération , „ že černou skříňku letadla neprodleně po jejím obdržení zaslal pro analýzu do ústředí OSN v New Yorku „ .
V roce 1996 gen. Dallaire odmítl vypovídat jako svědek v této věci před belgickým soudem z důvodu, že je „ vázán mlčenlivostí „ , a ze stejného důvodu odmítl vypovídat před francouzskou parlamentní vyšetřovací komisí v roce 1998 ,ale 25.února 1998 před Mezinárodním trestním tribunálem pro genocidu ve Rwandě (TPIR) přiznal, že „ jednotkám MINUAR bylo v květnu umožněno prozkoumat místo zřícení letadla.“
Vyšetřování vedené OSN skončilo v březnu 1997 fiaskem díky skupince vyšetřovatelů z TPIR , vedené australským advokátem Michaelem Houriganem, a prokurátorce OSN/ TPIR Louise Arbourové, kteří oba naivně, aniž by se zamysleli nad možnými bezpečnostními důsledky svého počínání pro případné svědky, žádala v telefonickém rozhovoru s Houriganem, který volal z diplomatické linky americké ambasády v Kigali, aby zařídil exfiltraci svých svědků a informátorů z Rwandy, v době, kdy hlavní vrah gen. Paul Kagamé z kmene Tutsiů ,který atentátem na hutského prezidenta Habyarimana, záměrně masakry Tutsiů vyprovokoval, aby se mohl chopit moci , a režim jím nastolený, nechal vyvraždit příslušníky zahraničních nevládních organizací, aby vyprovokoval odchod možných svědků jeho zvěrstev vůči Hutům, ze země .
22.5.2001 bývalý vyšetřovatel OSN, Američan James Lyons, s minulostí zvláštního agenta FBI pro boj s terorismem, který tomuto telefonnímu rozhovoru asistoval, potvrdil při ústním jednání francouzskému soudci Bruguierovi, že „ tito svědci a informátoři pocházeli přímo z vlády či z kruhů kolem Paula Kagamého a všichni jasně potvrzovali, že atentát byl dílem povstaleckého hnutí Paula Kagamého FPR . Tato stopa byla funkcionáři OSN vědomě zahlazena . Za několik dní po tomto telefonickém rozhovoru přes diplomatický kanál vyslal Kofi Annan, který byl v té době odpovědný za mírové mise OSN, do Kigali svého „ čištiče „ Michaela Halla, tehdy bezpečnostního šéfa OSN .Hall nařídil vyšetřovatelům, aby z Rwandy okamžitě odjeli a nezanechali po sobě žádné důkazní materiály ….
Když byl později Michael Hourigan obeslán prokurátorkou OSN (TPIR) Louisou Arbourovou k výslechu do Haagu, prohlásil poté, že „ byl znechucen, jak tato zpochybňovala „ morální a intelektuální kvality“ jeho dvou spolupracovníků, kteří navázali kontakt s disidenty hnutí gen. Paula Kagamého .
Pro zajímavost : oba dva povýšili – Kanadˇan Peter Dnistrianki se stal zaměstnancem Mezinárodního výboru Červeného kříže v Ženevě a senegalský kapitán Amadou Démé se stal zaměstnancem samotného OSN – působil jako vysoký důstojník v jednotkách OSN v Kongu (MONUC) . Tohoto senegalského důstojníka OSN nikdy nezmocnilo k tomu, aby vypovídal před soudcem Bruguierem , třebaže Bruguiere o to několikrát žádal …
Pokud jde o bývalou prokurátorku TPIR pro Rwandu Louisu Arbourovou, ta byla také povýšena – Kofi Annan ji jmenoval Vysokou komisařkou OSN pro lidská práva .
Arbourová odmítla se jakkoliv pro tisk vyjadřovat ke svému působení prokurátorky TPIR pro Rwandu . Její mluvčí dokonce prohlásila, že „ Arbourová si ani nepřeje komentovat výroky ke své osobě ze strany nové prokurátorky TPIR Carly Del Ponte „ , která o ní prohlásila, že „ Arbourová odmítla vést vyšetřování atentátu ze 6.4.1994 na základě odůvodnění, že „ neexistují důkazy, že by atentát mohl být kvalifikován jako genocida „ , odůvodnění o to více nesmyslné, že mandát TPIR nepokrývá jen genocidu, ale i válečné zločiny ve Rwandě v roce 1994 spáchané …
Carla Del Ponte na rozdíl od diplomatů OSN, sice prohlásila, že TPIR je oprávněn soudit autory atentátu na prezidentské letadlo, kteří tím rozpoutali vyhlazování Tutsiů , ale že není ještě dostatek důkazů pro to, aby vyšetřování zahájila , a souhlasila, aby TPIR poskytl soudci Bruguierovi veškeré informace a zajistil veškerou spolupráci s ním „ . Stala se pak u OSN neoblíbenou ,protože soudce Bruguiere tvrdil, že OSN jeho vyšetřování, ve kterém označil za pachatele nynějšího prezidenta Rwandy, „ velkého afrického přítele Washingtonu, „ generála Paula Kagamého, mařila .
Přesto francouzský soudce nikdy nepožadoval vydání černé skříňky rwandského letadla na OSN „ formálně a přímo „ , v roce 2002 jen telefonicky hovořil se soudcem Pillayem, který TPIR pro Rwandu předsedal a požadoval na francouzské delegaci při OSN, aby se v této kauze spojila se sekretariátem OSN, ale žádost o vydání nikdy nepředložil … (Jeden vysoce postavený diplomat OSN prohlásil, že „ Bruguiere nic nepochopil a francouzská vláda se ani nesnažila mu věci objasnit „ … ) …
( Podle principu subsidiarity mezinárodního práva trestního je národní justice v otázkách zločinů proti lidskosti podřízena justici mezinárodní , ale Carla Del Ponte tak daleko zase nezašla, aby tuto svoji příslušnost na soudci Bruguierovi reklamovala , protože OSN jako celek tvrdilo, že TPIR je kompetenčně příslušný vyšetřovat jen genocidu z roku 1994, nikoliv sestřelení prezidentského letadla (a nikoliv další genocidní skutky spáchané po roce 1994 Kagamém na Hutech ) …
Pokud jde o atentát proti cestujícím v letadle , RB OSN požádala gen. tajemníka, aby shromáždil o tomto „ incidentu “ jenom informace , takže gen. tajemník OSN sice neměl mandát k tomu , aby v této kauze ustavil vyšetřovací komisi , ale také nelze říci, že neměl vůbec žádný mandát k tomu, aby tuto kauzu prošetřil .
8.10. 2003 Carla Del Ponte znovu odmítla zahájit vyšetřování ve věci sestřelení prezidentského letadla, třebaže tentokrát ji soudce Bruguiere poskytl veškerý svůj nasbíraný důkazní a velmi průkazný materiál, který nasbírali sami disidenti hnutí FPR a očití svědci, kteří marně klepali na dveře TPIR (OSN) , aby své svědectví mohli podat – Carla Del Ponte jej dokonce odmítla i převzít z ruky experta TPIR …
V listopadu 2003 byla zbavena své funkce a považuje se od té doby za „ obětˇrežimu v Kigali „ , protože podle jejích vlastních slov „ všechno začalo, když jsme začali vyšetřovat i zločiny proti lidskosti spáchané Rwandskou vlasteneckou frontou FPR ,které šéfuje gen. Kagamé .(Vyšetřování a její odvaha však skončily tím, že Carla Del Ponte 28.6.2002 písemně generálu Kagamé potvrdila, že „ zastavuje trestní stíhání proti jeho hnutí“ …) Kagamé poté v roce 04 obvinil Paříž z podílu na genocidě ve Rwandě, vyslal k TPIR desítky svědků na podporu svého tvrzení a přerušil s PAR diplomatické styky …
9 . 3. 04 si funkcionáři OSN se zděšením v listu Le Monde přečetli, že soudce Bruguiere již v roce 2002 objevil v jejich skrýších černou skříňku z Falcona 50 - dva dny nato gen. tajemník OSN Kofi Annan přiznal, že „ černá skříňka byla v archívech OSN již deset let a že to byla největší chyba , kterou OSN spáchala, ale že v žádném případě nešlo o zlý úmysl . . .
Předchůdce Kofi Annana , Egyptˇan Butros Butros Ghálí v médiích prohlásil : „ Černá skříňka se zatají, TPIR přeruší vyšetřování … Tato kauza konečně odhalila, jak je systém OSN „přeinfiltrován“ nejrůznějšími zpravodajskými sítěmi , zejména americkými …. „ ( Zvláště odbor mírových jednotek OSN ,kterým do ledna 1997 ,mimochodem, šéfoval Kofi Annan , a to proto, že OSN nemá vlastní rezervy, proto rekrutuje důstojníky, placené jejich vládami , kdy poté jednotlivé odbory zatajují informace před jinými odbory ….) …
Butrus Butrus Ghálí však opomněl připomenout , že svojí velkou vinu nese on sám ( až do doby kdy narazil na americké veto , když usiloval o své znovuzvolení ), protože právě na něm RB OSN 7.4.1994 požadovala, aby „ veškerými dostupnými prostředky shromáždil veškeré informace a referoval RB o shromážděných informacích co nejdříve .“ Tuto povinnost Ghálímu RB OSN připomněla ve dvou dalších rezolucích 21.4. a 17.5.
Kromě toho, komise expertů, která byla ustavena po další rezoluci RB ze dne 1.7.1994 naléhala ve své závěrečné zprávě z 9.12.1994 , aby gen. tajemník prošetřil události, které vedly ke genocidě, zejména okolnosti atentátu na prezidentské letadlo, na jehož palubě byli dva prezidenti .
V prosinci 04 vyvrcholila ofenzíva proti gen.tajemníku OSN Kofi Annanovi, tzv. aféra KOFIGATE - ten však již dříve prohlásil , že nechce kandidovat potřetí, ale že po skončení druhého mandátu odstoupí .
