Islámistický „mučedník“ /sebevražedník nebere ohled na civilisty, naopak zabíjení žen a dětí nepřítele má svoji nejvyšší rituální hodnotu ( japonský válečný kamikaze útočil z vlasteneckých důvodů jen proti voj. cilům) .
Atentáty proti civilistům odsoudili šéf hlavní islámské univerzity – káhirské al-Azhar, muftí Mohamad Sajíd Tantáví, a saúdskoarabský velký muftí Abdalazíz Šejk, jinak islámští náboženští představitelé atentáty proti civilistům zásadně neodsuzují, naopak, prohlašují, že „náboženská legitimita stojí nad patriarchální legitimitou, tj. náboženství nad rodinou …“ .
První mučednický atentát současnosti byl v roce 81 namířen proti iráckému velvyslanectví v Bejrútu, a spáchali jej příslušníci irácké šíitské skupiny al-Dawa (šíité mají sebevražedné mise již historicky v krvi, nic jiného jim proti utlačovatelům - bohatým sunnitům nezbývalo), Saddámem pronásledovanou , které speciálně pro tuto misi vycvičilo a sponzorovalo tehdejší íránské ministerstvo „pro vývoz islámské revoluce“ , které „cvičilo“ pro sebevražedné mise pro frontu s Irákem především vlastní „mučedníky „ …
Po skončení irácko-íránské války se však tento druh útoků v Íránu již nevyskytl .
V případě „sebevražedného“ atentátu spáchaného na velitele Severní aliance Ahmada Šáha Masúda, vystudovaného v Paříži, ze dne 9.9.01 (očividně v souvislosti s 9/11) nešlo o „mučednickou“ misi, ale bomba ve stanu vybuchla dříve, než nájemní vrazi, kteří se vydávali za belgické novináře (měli belgická víza v pasech ) , předpokládali …
Sebevražedná komanda používají i hinduisté (zejm.Tamilští tygři na Srí Lance proti budhistickým Sinhálcům, Tamilští tygři těchto útoků spáchali ještě více než Palestinci).
K sebevražedným atentátům se uchylovala i „marxistická“ a maoistická Kurdská strana pracujících/PKK.
Sebevražedné útoky mohou být motivovány i z čistě osobních důvodů, v tomto případě je věk útočníků vyšší než kolem 18 let, a se svým „mandantem“/příkazcem sebevražedník uzavírá smlouvu, že po splnění mise jeho/její rodině bude vyplacena určitá částka (z evropského hlediska jde o „skromnou“ částku ).
Tento typ útočníků žene pomsta za zabitého rodinného příslušníka, ženy se nechávají najímat obvykle z důvodu, že chtějí svému bratru dopomoci ke studiu, jenž se poté postará o celou rodinu, velmi často jde o ženy, které byly znásilněny, či porodily nemanželské dítě ( premiéra Rádžíva Gándhího zavraždila Tamula Danuj, zoufalá svobodná matka) , takové ženy jsou ze své vlastní rodiny a z islámské a hinduistické společnosti všeobecně, nadosmrti vyobcovány, stejně tak manželky, které v těchto společnostech muž zavrhl pro sterilitu. Ženy „mučednice“ také mnohdy rodině dokazují, že jsou stejně „statečné“ jako jejich „preferovaní“ bratři, anebo chtějí svojí smrtí smýt „hanbu“ , do které jejich rodinu uvrhl nějaký rodinný příslušník …
V případě neúspěchu se „nasmlouvaný“ atentátník většinou otráví pilulkou kyanidu .
„ Nemáme tanky ani řízené střely, jiná možnost nám tudíž nezbývá,“ prohlásil v 8/01 šejk Abdalláh al-Sami, šéf Palestinského islámského džihádu v pásmu Gazy, aby vysvětlil vlnu sebevražedných atentátů ze strany „nakontraktovaných“ mladých, mnohdy nezletilých, Palestinců .
Islámistické sítě pravověrných jsou dnes trojgenerační :
a) veteráni afghánské války z 80.let z boje proti Sovětům a z bojů z 90.let,kdy bojovali mezi sebou (např. UBL, abú Kutada/Katada z LON, či turecký Rambo Adnan Ersoz)
b) veteráni z bosenské a z čečenské války z 90.let (např. Azad Ekinci, bratři Jerome*1970 a David *1971 Courtailler, konvertovaní Francouzi ve službách „al-Qajdy“, volně se pohybující po celé Evropě + US, společníci Zachariáše Músávího, Jerome zatčen v Nizozemí , David v roce 99 pro své spojení s útoky proti US velvyslanectví v Nairobi + Dar-es-Salaam ze 8/98)
c) nejmladší generace, která je shora uvedenými veterány „fascinována“, a která byla naverbována do jejich sítí budˇ v mešitách či na internetu, přičemž drtivá většina z nich jsou „čistokrevní blondˇatí“ Evropané , většinou přes internet „konvertovaní“ (reborn in Islam), pro Západ jsou nejnebezpečnější, protože jsou znalci evropského prostředí a dodavatelé falešných pasů , které oficiálně „ztratili“ (Tárik Ramadán svého času prohlásil :“ Evropu zničíme zevnitř, jejich vlastními lidmi“ ) …
Další skupinu „mladistvých“ džihádistů tvoří mladí z „multikulturních“ rodin, většinou držitelé několikerého státního občanství, tj. bez národních kořenů (deteritorializace), kteří jistotu být někde zakotven a mít kořeny čerpají z džihádismu.
Jejich deteritorializace se projevuje i v jejich putování z jedné muslimské země do druhé, ve kterých agitují za džihád, přičemž při svém putování a agitaci si za jeden rok mohou na „almužnách“ vydělat až tři milióny liber šterlinků …
Tito mladí nadšenci džihádu jsou jen loutkami v rukou islámistické mafie, např. marocká islámistická Strana pravé cesty/Assirat Mustakim, ze které pochází 8 z 10 marockých sebevražedníků je směsicí mystické sekty (francouzský imám) a kriminální mafie z chudinských předměstí, která si své mučednické ovečky vybírá ze stejné rodiny, čtvrti, města či vesnice /tzv. glokalizace ,cynický opak globalizace …
Alláhovi mučedníci až za hrob zbožňují svého vůdce, např. několik příslušníků íránských Lidových mudžáhedínů, exilovaných nejprve v Iráku, po 3/03 ve Francii, spáchalo sebevraždu na protest proti tomu, že jejich šéfce Marvam Rádžáví, vdově po Masúdu Rádžávím, kterého se teheránským ajatolláhům nepodařilo včas popravit (popravili veřejně alespoň jeho první ženu, která byla těsně před porodem), francouzská bezpečnostní služba DST nařídila domácí vězení …
Kolektivní sebevraždy páchali ve jménu svého vůdce Abdalláha Ocalana i Ankarou věznění členové Kurdské strany pracujících ( o sektě Davida Koreshe v Guyaně či sektě Slunečního chrámu aj., ani nemluvě ) .
Abdalláh Ocallan byl velmi „zajímavě“ Turecku dodán, se vší pravděpodobností jej po vyhoštění v 9/98 ze Sýrie ,kde žil od roku 84, a odmítnutí Kremlem v 11/98 ( třebaže Duma mu politický azyl jednomyslně schválila) , v Nairobi 16.2.99 uneslo izraelské komando (oficiálně turecké) v rámci ku vzájemnému prospěchu zkvétající izraelsko-turecké spolupráce, a to poté, co strávil pár dní na zdejším řeckém velvyslanectví ( Athény tvrdily, že jejich půdu opustil „dobrovolně“ ) …
Jejich guru/emír je často „Samozvanec“ , jako např. Richard Robert, „imám s modrýma očima“ , jenž v Maroku své ovečky navedl k několika sebevražedným misím . Stejným typem samozvaného vůdce je operační velitel indonéské Džamah Islamíja, Riduan Ismudin, alias Hambali .
Dalším důležitým mužem „mučedníků“ je jejich „instruktor/technik“, jenž je zaučuje jak bomby na svém těle odpálit, popř. koordinovaně se svým „spolumučedníkem“ …
Třetí důležitou osobou je „chemik“, který bomby vyrábí, např. u londýnských atentátů „chemikem“ byl údajně profesor chemie z Univerzity v Leeds, Egyptˇan, jenž krátce před atentáty sousedům řekl, že musí z UK odjet kvůli problémům z vízem (viz také International Herald Tribune z 19.7.04) .
