Jan Masaryk trnem v oku Britům (vyjádření Zdeňka Klímy)

Diskuse je již uzavřená, proto tento dopis s doplňujícími fakty pana Zdeňka Klímy, jenž je bezesporu odborníkem, ale na jehož informace jsem v době psaní článku nenarazila, uveřejňuji tímto způsobem.

Zdeněk KLÍMA ([e-mail])

Jan Masaryk trnem v oku Britům pro vyzbrojování Izraele

Včera 5. 10. 2014, 0:54:26

Vážená paní (doktorko) KOSTLÁNOVÁ,

narazil jsem na Váš článek  JAN MASARYK TRNEM V OKU BRITŮM PRO VYZBROJOVÁNÍ IZRAELE z 25. IV. 2013 na Vaší blogové stránce http://kostlanova.blog.idnes.cz/c/334542/Jan-Masaryk-trnem-v-oku-Britum-pro-vyzbrojovani-Izraele.html a po jeho přečtení bych si Vám dovolil velmi doporučit, abyste se napříště věnovala ve svém psaní tématům, kterým opravdu rozumíte a o kterých skutečně něco víte. Čs. vojenská pomoc Izraeli v letech 1948-49/50 (vč. jejího širšího /mezinárodně i vnitro-/politického kontextu) takovým tématem - dle toho, co jste napsala - ve Vašem příp adě rozhodně není.

Víte, speciálně historií čs. pomoci izraelskému vojenskému letectvu v letech 1948-49/50 se dlouhodově badatelsky zabývám a v případě Vašeho textu musím s politováním konstatovat, že jde o povrchně žurnalisticky (až senzacechtivě) sestavený kompilát nejrůzněji "vyzobaných" polopravd, nepřesných údajů a informací, mnohdy mýtů a domněnek (občas až fabulací), který s obrazem a fundovanou interperetací dobových skutečnosti má pramálo společného.

Nemám tolik času, abych své hodnocení Vašeho textu dokazoval kritickým rozborem věty po větě, takže jen ukázkově na náhodně vybrané části textu::

Ehud Avriel prohlásil, že Jan Masaryk s Clementisem mu nabídli neomezený (určitě ne neomezený: na to poválečné Československo nemělo ani výrobní potenciál, ani dovozní kapacity)  počet bitevních letounů Messerschmitt Me-109 (/a/ letouny se správně nazývaly Messerschmitt Bf 109); /b/ v žádném případě to nebyly bitevní letouny; /c/ letouny Bf 109 ani být v podstatě nabízeny nemohly, neboť jejich výroba v poválečném Československu neběžela /scházely příslušné motory DB 605/: předmětem nabídky byly stíhací letouny Avia S-199 /jejichž základ sice vycházel z letounu Bf 109G/ K, ale měly zcela jiné motory / Jumo 211/ a tím také částečně jiný tvar a dost odlišné letové parametry a vlastnosti; /d/ konkrétní typy letounů dozajista nenabízel sám čs. ministr zahraničních věcí se státním tajemníkem tohoto ministerstva: troufám si tvrdit, že ani jeden z nich takové konkrétní znalosti /a ani kompetenci/ neměli), britských /UK Spitfire, a Mosquito (krom výše uvedeného o kompetentnosti vedení čs. MZV nabízet nějaké  vojenské letouny /nota bene konkrétní typy/ k prodeji tento typ letounu vůbec nepřicházel v úvahu: čs. MNO s ním i nadále počítalo ve svých mobilizačních plánech a tyto letouny bojov ě sloužily v čs. vojen. letectvu minimálně až do jara 1950), zatímco tehdejší náměstek ministra zahraničního obchodu Evžen Löbl (souzen v procesu se Slánským, vězněn) ve svých Pamětech Sentenced and Tried LON 1969 píše, že Gottwald s Clementisem dokonce nabídli Egyptu postavit zbrojovku na egyptském území (ani jeden z jmenovaných nic takového Egyptu nenabízeli: Egypťané sami poptávali po Evropě dodavatele na takovou zakázku a do Československa taková jejich poptávka směřovala dokonce několikrát /např, na jaře 1948 nebo v srpnu a listopadu 1949/ a čs. firmy /zpravidla  Zbrojovka Brno, n.p./ se o ně jen chtěly ucházet, k čemuž samozřejmě potřebovaly úřední souhlas čs. org&a acute;nů (jako zásadní tu byly  MNO  a MZV /), ale zatrhl jim to Vyšínský (nekriticky převzaté tvrzení z "druhé ruky" /jako jedno z mnohých, které se ve Vašem textu bohužel vyskytují/: zatím historickým výzkumem neprokázané /alespoň pokud je mi známo/)

Jako první byl podepsán kontrakt na 10 kusů messerschmittů Me-109 (viz výše) z továrny Avia Čakovice  23.4.48, převzaty byly 17.5.48 (není pravda: přebírány byly jednak průběžně a jednak nikoliv tak, že by je izraelská strana přebírala rovnou od výrobního závodu /ten postup byl jiný/), a staly se základem izraelského letectva (není zcela pravda: budované izraelské vojenské letectvo mělo těch "základů " víc /bylo by však pravdou, kdybyste napsala, že se staly základem Perutě č. 101 jako první bojové/stíhací jednotky izraelského vojenského letectva/).

20.5.48 byl podepsán druhý kontrakt na dalších 15 kusů Me-109 (viz výše a  navíc uvedené tvrzení není pravdivé: smlouva na prodej dalších 15 ks letounů S-199 byla podepsána 21. VI. 1948) (Gottwald s Clementisem nabízeli (ani jeden z nich nic nenabízel /!!!!/: když už, tak izraelská strana poptávala) celkem 30 kusů Me-109 (viz výše a navíc, z těch původně 30 /dalších/ letounů S-199 poptávaných izraelskou stranou se nakonec stalo jen oněch 15 ks v druhé smlouvě z 21. VI. 1948, o další letouny S-199 už izraelská strana zájem neměla), 30 kusů Spitfire-9/Arabov&eacut e; měli jen Spitfire-5 (není pravda: Královské egyptské vojenské letectvo mělo ve své výzbroji řádově 20 letounů  Supermarine Spitfire LF Mk.IX /tedy stejný typ, který Izrael kupooval v Československu/) ( letouny Spitfire Praha dodala v rámci akce Velveta), a 9 kusů Mosquito (viz výše a navíc: Izrael poptával 10 ks těchto letounů, ale možnost prodeje letounů De Havilland Mosquito Izraeli čs. MNO naopak dne 7. VI. 1948 zamítlo) ) …

15.7.48 byl podepsán kontrakt na dodání 59 bitevních letounů Spitfire-9 (to rozhodně nebyly bitevní letouny /ale stíhací/ stejně jako smlouva o prodeji letounů Spitfire LF Mk.IXE Izraeli nebyla podepsána 15. VII. 1948 /ale až 7. IX. 1948, když předtím čs. MNO souhlasilo 7. VI. 1948 s odprodejem 30 letounů Spitfire / a zněla na prodej 50 letounů  Spitfire LF Mk.IXE /nikoliv na 59 ks/) + náhradních  dílů ( které RAF po válce předala Praze (britská  RAF nic takového nečinila: letouny  Supermarine Spitfire LF Mk.IXE a náhradní díly k nim byly zakoupeny čs. vládou od britského Ministerstva letectví&nbs p;jako nové letouny a čs. piloti je je ve Velké Británii přebírali od poloviny července do poloviny srpna 1945 od servisních jednotek RAF))

Váš text k dnešnímu dni vykazuje řádově 1 100 přečtení (což není zase až tak málo). Všem těm, kteří ho četli a o této části čs.-izraelských vztahů toho příliš nevědí, jste akorát nadělala pěkně nehezký "guláš" v hlavě (a to nedej bože nebo přírodo /dle vlastního výběru/, aby si někdo vzal Váš příspěvek jako zdroj historických faktů a informací o daném tématu). V případě těch ostatních si troufám trvdit, že u nich jste si zrovna příliš velkou reputaci neudělala.

A co s tím? No, bylo by nanejvýš případné, kdybyste - s ohledem na výše uvedené - tento příspěvek ze své blogové stránky odstranila (nebo napsala jeho novou verzi, o poznání více respektující historická fakta a skutečnosti a o poznání méně koncipovaný až senzacechtivým a pseudo-objevným žurnalistickým stylem) a nepřispívala tak zdárně k "zaplevelování" obecného povědomí o této kapitole čs. (českých / slovenských) poválečných dějin. Děkuji Vám.

S pozdravem

Zd. KLÍMA