Jak francouzské a německé vojenské velení přichází o iluze

Evropa bude v roce 025 v dosahu balistických raket vyvinutých novými vojenskými mocnostmi. Bílá kniha francouzského ministerstva obrany z roku 08 vytyčuje za prioritní geostrategické zájmové zóny Francie Atlantický a Indický oceán, Středozemní moře a BV … Posíleny budou i francouzské vojenské linie v zóně Antilly – Francouzská Guyana pro ochranu kosmodromu Kourou …

Na podzim 05 Paříž/PAR přeskupila i své vojenské síly v Africe, a to kolem tří hlavních základen, které budou spolupracovat s OAJ – senegalský Dakar pro západní Afriku, gabunskou Libreville pro střední Afriku , a Džibuti pro východní Afriku ( má základnu i v Abidjanu na Pobřeží slonoviny a v čadské N´Djamena)  …

Protože povinná vojenská služba byla zrušena, Bílá kniha francouzského ministerstva obrany obnovuje JAPD/Journée d´appel et de préparation á la défense – Den povolání na přípravu k obraně, kdy půldenní povinná příprava probíhá 1x za rok, povolání dostávají ti, co se povinně v 16 letech zaregistrovali jako mladí občané a občanky, krátce před dovršením 18 let .

Bílá kniha zavádí i  institut  „  atraktivní a provázané občanské služby“ dobrovolníků, kteří by mohli být v případě napadení Francie mobilizováni …

Již po skončení války v Alžírsku gen. Charles de Gaulle/CHDG  snížil počet pozemní armády o polovinu, což jeho kritici považovali za „katastrofální pro Francii“  (  škoda, že jej  neposlechli, když od roku 34 houževnatě  tvrdil, že v příští válce bude Maginotova linie nanic, protože nová válka nebude zákopová, ale mobilní, a rozhodnou ji tanky a letouny) …

Francouzské velení přišlo o iluze o své bojové připravenosti nejen za suezské krize v roce 56, ale především v první válce v Zálivu 90/91 , kdy pozemní armáda byla schopna dodat jen 12.000 mužů z celkového počtu 300.000 ( naposledy 30.000 francouzských vojáků vyrazilo do zahraniční akce za suezské krize)  ,francouzské letouny Jaguar nemohly létat v noci , systémem nočního vidění měli Francouzi vybaveno jen pár lehkých vrtulníků Gazelle …

Francouzské letadlové lodě byly přeměněny na „nosiče kamiónů“ , protože francouzská armáda nemá velkokapacitní dopravní letouny.

Většina francouzské výzbroje slouží do „roztrhání“, jako letouny Transall či vrtulníky Puma, francouzské lodě jsou staré v průměru 25 let …

Pěchota pro městský boj nemá útočné pěchotní tanky/véhicules blindé de combat d´infanterie.

O nic lépe na tom není německá armáda , jak ji vylíčil  26.10.09 bývalý německý ministr obrany (09-011) Karl-Theodor zu Guttenberg/CSU, příslušník staré šlechty, narozen v roce 71.

„ Píše se rok 2010. Jednotka je připravena, ale NATO vrtulník z 90.let (z minulého století) NH90 ne a ne odstartovat.

Bundeswehr potřebuje 250.000 vojáků, aby mohl na zahraniční misi vyslat 7.500 vojáků … Jinými slovy, za každým vojákem vyslaným na misi do zahraničí stojí 35 kamarádů ve zbroji  a 15 civilních spolupracovníků  „ …

Německé komando nebylo schopno osvobodit na jaře 09 nákladní německou lodˇHansa Stavenger, unesenou somálskými piráty,kteří se jí vzdali až proti výkupnému, původně žádali 20 miliónů dolarů  …

Německé velení se nevyznamenalo ani útokem u severoafghánského města Kunduzu z 12/09, kde rozkaz německého plukovníka Georga Kleina  US pilotům podniknout letecký útok proti talibancům, kteří „unesli“ dvě cisterny,  měl za následek 142 mrtvých, z toho, oficiálně, přes 40 civilistů  ( Berlín uvedl, že  pozůstalé odškodní, jejich právník tvrdí, že jde o 91 vdov a 163 dětí ) …

7.11.010 mělo průšvih německé námořnictvo, když na cvičné lodi Gorch-Fock při její zastávce  v Brazilii spadla ze stěžně 25letá námořní kadetka a zabila se, načež ostatní odmítli splnit kapitánův rozkaz na stěžeň vyšplhat …

Velení německého námořnictva vydalo lodi rozkaz odplout do Argentiny, kde na ni čekala vojenská inspekce, která vyhlásila čtyři kadety za „vzbouřence“ , zatímco rodina zemřelé prohlásila , že na námořnictvo podá žalobu pro zabití, načež se k ní připojila rodina kadetky , která se při misi, na které ji poslal stejný kapitán, záhadně  utopila (rodina tvrdí, že byla sexuálně zneužita) …

22.1.011 musel ministr obrany zu Guttenberg kapitána lodi zbavit funkce.

7.12.010 , pár hodin před návštěvou jisté afghánské základny ze strany Merkelové a zu Guttenberga, se  podle formulace Bundeswehru „omylem při čištění pušky zastřelil „  jeden německý voják, Der Spiegel ze 24.1.011 však cituje zprávu vojenské policie, že voják byl zastřelen kamarádem „ při hře“ …

Dalším mediálním úderem Bundeswehru byla zpráva  ze 17.1.011  komisaře pro kontrolu armády Bundestagu Helmuta Königshause, jenž zjistil, že soukromá pošta vojáků z Afghánistánu , „ navzdory občanským hodnotám Bundeswehru „ je přísně cenzurována  (viz Bundeswehr vybízí Berlín k větší spolupráci s Kremlem) …

( Problémy má i švédská armáda, která  v 7/010 zrušila povinnou vojenskou službu, během níž mohli být vojáci převeleni na mise do zahraničí .

Aby splnila své mezinárodní závazky ( v Afghánistánu má 500 vojáků, 5 jich zde bylo od roku 02 zabito) , švédská armáda musela se svými důstojníky a civilními zaměstnanci na podzim 010 podepsat nové smlouvy, přičemž 480 z nich z armády vyhodila, protože smlouvu nechtěli podepsat , jelikož armáda odmítla jejich manželkám poskytnou finanční úhradu na pomocníky v domácnosti, ke kterým se budou muset při technické údržbě bytu/domu uchylovat, zatímco jiní chtěli být z povinnosti sloužit v zahraničí vyjmuti z důvodu, že mají nárok zůstat místo manželek s dítětem na „mateřské“ …  švédský list Aftonbladet) 

Reforma Bundeswehru chce do roku 018 armádu zeštíhlit z 245.000 na 180.000 (včetně 15.000 civilních dobrovolníků) ,  civilní zaměstnance  ze 75.000 na 50.000 , ministerstvo obrany by se mělo zeštíhlit ze 3.300 lidí na 1.500 …

Také francouzská armáda chce mít k roku 015 jen 50.000 civilistů a 225.000 vojáků bez četnictva ( UK má 175.000 vojáků, viz Militaria Britská armáda ) .

Bundeswehr má nejdůmyslněji vymyšlenou paralelní civilní službu dobrovolníků.

Berlín/BER a jeho kritika Sarkozyho dohody s Kaddáfím

BER byl popuzen zásahem Sarkozyho a jeho manželky do jednání o propuštění v Libyi zadržovaných bulharských zdravotních sester, o což se marně pokoušel německý ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier za německého předsednictví EU , kdy se Steinmeier opíral o své kontakty se synem Kaddáfího Sejfem, jenž se v roce 00 zasloužil o propuštění německých rukojmí zajatých abú Sajífem na Filipínách …

25.7.07 BER ostře zkritizoval dohodu o jaderné spolupráci , kterou Sarkozy vzápětí s plukovníkem Kaddáfím podepsal s tím, že se měl nejprve  „poradit s celou EU“  …

List Handelsblatt ze 27.7.07 napsal, že „ PAR jednala proti německým zájmům, protože Německo se dlouhá léta Kaddáfímu podbízelo, že mu vypracuje projekt na obnovitelné zdroje energie“  …

Šéf Zelených Reinhard Bütikofer Sarkozyho dohodu s Kaddáfím nazval „ projevem nejprimitivnějšího nacionalismu „ …

Sarkozy odpověděl, že Kaddáfí „ se zřekl zbraní hromadného ničení v roce 03, a že se splňuje všechna kritéria MAAE“  …

Sarkozy  (jenž si znovu připomněl, že se Londýn při důležitých evropských událostem ostentativně zajímá jen o londýnské „City“ ) se s Merkelovou, která mu vyčetla, že se chce vyhlásit „prezidentem eurozóny“ , krátce udobřil před červnovými volbami do europarlamentu v 3/09 , kdy Sarkozy na usmíření jmenoval v 12/08 svým komisařem pro evropské záležitosti germanistu Bruna LeMaire , aby se s Merkelovou „ mohl lépe domluvi“  ( po volbách, když se již domlouvat nemusel, jej zase odvolal) …