„Mýlili jsme se,“ pronesl počátkem roku 04 v US Kongresu David Kay, pověřený pátráním po zbraních hromadného ničení/ZHN v Iráku. „ Nemůže za to prezident ani vláda, mohou za to zpravodajské služby, které nám podaly nesprávné informace“ , prohlásil. Bush poté zdůraznil, že „ nezávislá“ komise prostuduje příčiny tohoto selhání US tajných služeb, které Bush obvinil již z 9/11 …
David Kay prohlásil, že „ nesprávný je celý systém zpravodajských služeb, který místo práce v terénu spoléhá z politicky korektních a estetických důvodů jen na práci s elektronikou, a nevyužívá infiltraci ani cizí agenty „ …
Někteří se však nemýlili, a věděli zcela jistě, že Irák nemá žádné ZHN, např. Rolf Ekeus, šéf inspektorů OSN v Iráku, jenž uvedl, že „ od roku 98 byl Irák v podstatě odzbrojený“ …
Další inspektor OSN Hans Blix krátce před US invazí uvedl,že „ OSN žádné ZHN v Iráku nenašlo „ …
Totéž uvedl US velvyslanec v Iráku Joseph Wilson ( a jak vzápětí dopadl, viz aféra PlameGate), a analytik US ministerstva zahraničí Greg Theilmann.
List The Washington Times napsal, že Bush II odsouhlasil US invazi do Iráku 29.8.02, šest měsíců před tím, než požádal o mandát k invazi RB OSN, která mu jej neposkytla, zatímco CIA, na kterou Bushova vláda všechno hodila, poskytla vládě „ zavádějící“ informace/National Intelligence Estimate až v 10/02 …
Stuart Cohen, jenž v CIA pracoval 28 let, zveřejnil 28.11.03 na webových stránkách CIA článek, ve kterém " přiznal " , že zpráva CIA uváděla, že „Irák vlastní ZHN, jakož i rakety s doletem přesahujícím 150 km limit, který mu povolila RB OSN, ale že jen citovala příslušnou zprávu OSN „ …
Jeho kolega z CIA Scott Ritter se však Cohenovi vysmál s tím, že „ žádný normální člověk by z těchto několika miliónů stránek od zpravodajských služeb z celého světa nemohl odvodit, že Irák vlastnil ZHN „ …
Scott Ritter v 6/00 napsal článek pro prestižní časopis Arms Control Today, ve kterém tvrdil, že „ informace zpravodajských služeb vyvracejí možnost, že by Irák vlastnil ZHN „ , a článek ukončil slovy :
“ Na základě těchto informací je zjevné, že v době nuceného odchodu inspektorů OSN z Iráku v 12/98, kdy je Saddám vyhostil, byl Irák odzbrojený „ …
Proti jeho článku se v té době ostře ohradila CIA a britská zpravodajská služba …
Další US zbrojní expert Ray McGovern, šéf zpravodajské služby Veteran Intelligence Professionals for Sanity/VIPS uvedl, že „ co v článku napsal Ritter, tvrdily zpravodajské analýzy po celé tři roky před invazí …
Na druhé straně není jasné, za co přesně se Bushova vláda „omlouvala“, protože Saddám Husajn již několikrát chemické a bakteriologické zbraně v minulosti použil jak proti Kurdům v 70. a 80. letech, tak na frontě proti íránským vojákům v letech osmdesátých, podivoval se bývalý Bushův rival ve volbách senátor John McCain z Arizony …
Britský zbrojní inspektor OSN David Kelly, jenž v Británii/UK tvrdil totéž, že je Irák odzbrojený, dopadl podstatně hůře – podle Tonyho Blaira spáchal bizarní sebevraždu ve stylu „ sebevražd “ ruských novinářů …
Vláda Tonyho Blaira ze lži o ZHN v Iráku neobvinila britskou tajnou službu, ale BBC …
28.1.04 si Tony Blair and Co. v Dolní sněmovně za všeobecného zívání vyslechli závěrečnou zprávu soudce Lorda Briana Huttona o tom, zda Tony Blair uměle nafoukl iráckou hrozbu či nikoliv – Lord Brian Hutton za jediného a hlavního viníka a lháře označil rozhlasovou a TV společnost BBC, která během intervence v Iráku opět demonstrovala svoji nezávislost ( do konfliktu s Downing Street se dostala mj. již během suezské krize 1956, kdy na ni sršely hromy blesky z úst premiéra Anthony Edena ) …
Podle vyšetřujícího soudce Tony Blair a jeho bývalý šéf tiskového oddělení Alastair Campbell zprávu o Saddámově vlastnictví ZHN „ nenafoukli, aby invazi učinili přitažlivější pro veřejné mínění, takže neobelhali ani parlament, jak v prestižním programu Today Programme BBC v hlavním vysílacím čase tvrdil 29.5.03 novinář Andrew Gilligan, bývalý redaktor Daily Telegraph, jenž v rozhovoru s Johnem Humphrym obvinil Downing Street z umělého nafouknutí iráckého problému s odvoláním na jistého vládního zbrojního experta ( David Kelly) …
Podle vyšetřujícího soudce BBC postupovala chybně, protože nikterak nereagovala na vládní dementi, naopak, ignorovala jej.
Soudce ostře napadl „nezodpovědnost“ vedení BBC, které si dovolilo úřady neautorizované informace pustit do éteru ( po vraždě Kellyho Gilligan vypovídal nejednoznačně, takže existují dvě verze jeho poznámek z rozhovoru s Kellym, přičemž druhá vznikla až po smrti Kellyho, jenž v rozhovoru s ním prohlásil, že „ jestliže to zveřejníte, skončím podřezaný v lese „ ) …
Lord Hutton ve své zprávě tvrdě zkritizoval i Radu guvernérů BBC ( 12 lidí, kteří ručí za nestrannost informací) , jejíž předseda a ředitel BBC Gavyn Davies týž den podal demisi …
BBC se však Blairovi neomluvila, jak požadoval, a neomluvila se mu ani Konzervativní strana, na které rovněž vyžadoval omluvu …
Lord Hutton napadl ve své zprávě i UK ministerstvo obrany, které nepřímo vyzradilo jméno vládního zbrojního experta, na jehož informace se Gilligan odvolával, protože potvrdilo jeho jméno novinářské obci , takže jej média vzápětí v celé Británii citovala.
( Hutton však přiznal, že jméno Kellyho potvrdil tisku i Blair, jenž se k tomuto doznal při výslechu před Huttonovou komisí …) .
Lord Hutton ve zprávě farizejsky potvrzuje, že krátce poté „ nepřístupný a tajnůstkářský „ David Kelly „spáchal sebevraždu“ ( podřezal si zápěstí, aniž by si sundal své drahé hodinky, a otrávil se) …
Další senzací bylo, že nejčtenější bulvár Sun z tiskového království Ruperta Murdocha, proslavený stránkou tři s obnaženými mladými dívkami, přinesl brzy ráno poddaným Její Výsosti ke snídani podrobný výtah Huttonovy zprávy z pera šéfa politické rubriky Trevora Kavanaga, takže Blair si tuto zprávu mohl přečíst ještě než mu byla sdělena samotným Lordem Huttonem, kterýžto únik informací Konzervativní stranu natolik rozčílil, že požadovala další parlamentní vyšetřovací komisi, protože „ toto nečestné jednání opět nese pečetˇ Tonyho Blaira „ …
Lordem Huttonem zkritizovaný Andrew Gilligan sice nebyl vyhozen ( BBC se naopak zavázala, že jej nevyhodí, protože měla v čerstvé paměti, jak za intervence do Iráku „spáchal sebevraždu“ James Forlong, zvláštní zpravodaj Sky News, oficiálně proto, že mu byla vytknuta závažná profesní pochybení, navíc Gilligan dostal lukrativní nabídky od konzervativních listů, poté, co pravicový týdeník Spectator uveřejnil výzvu „ Zachraňte Gilligana“ ) , ale její investigativní sbírání diplomatických a vojenských sólokaprů bylo změněno na nezáživnou dokumentární archivaci …
BBC poslechla lorda Huttona, takže při vysílaných rozhovorech již není možné se odchýlit od předem schválených skript …
John Humphrey musel přestat psát do rubriky Sunday Times, činnost, kterou BBC horlivě podporovala, aby napomohla k odbourání nevraživosti konzervativního tisku vůči audiovizuální novinářské prezentaci.
Rozpočet redakce , které vydavatelé nabídli 250.000 liber za napsání vlastní verze skandálu „Kelly“ , byl navíc z jednoho miliónu liber podstatně seškrtán na ubohou částku .
Skandál „Kelly“ přišel pro BBC bohužel v době, kdy se od 12/03 projednávalo prodloužení platnosti její zakládací listiny.
BBC, přezdívaná „ Tetička“ byla založena britskou Korunou zakládající Chartou v roce 1922, která měla vypršet v roce 06. V souvislosti s jejím prodloužením byly zavedeny zásadní organizační změny, které kvůli zprávě Lorda Huttona, byly radikálnější.
BBC je ze 75% financována z poplatků, zbývající část ji vydělává její komerční pobočka BBC Worldwide, prezidenta BBC jmenuje premiér .
