Margareta Thatcherová, Železná dáma, byla mentorkou a rádkyní Ronalda Reagana Magnuse ( zemřel v roce 04/93 let), nicméně v 12/012 odtajněné britské /UK dokumenty dokladují, že tyto privilegované vztahy dostaly velkou trhlinu 30.5.82, když se britská vojska chystala dobýt hlavní město Malvín Port Stanley, okupované Argentinci od 2.4.82 ( do 14.6.82. kdy se vzdali) .
Tento den Ronald Reagan, jenž v konfliktu kvůli US zájmům v Latinské Americe musel zůstat „neutrální“, telefonoval Thatcherové, a žádal ji, aby argentinské juntě nabídla příměří s tím, že by Malvínské ostrovy mohla Thatcherová spravovat společně s argentinskou juntou /76-89/, přičemž „mezitím“ , než budou uzavřeny příslušné dohody, by se o ně postaral US-brazilský vojenský sbor ...
Touto nabídkou Reagan Thatcherovou velmi rozzuřil, a tato mu svižně odpověděla, že “ Británie nevyslala svoji expediční armádu, a britští vojáci nepřišli o své životy pro to, aby britské korunní „léno“ svěřila do rukou nějaké kontaktní skupiny „ ...
Po tomto návrhu Ronalda Magnuse Thatcherová nepřestala kritizovat „ absolutní nedostatečnost“ vojenské pomoci ze strany Washingtonu, a při nejrůznějších příležitostech prohlašovala :“ Museli jsme jít do boje sami, bez jakékoliv pomoci z venčí – kdyby si někdo přivlastnil Aljašku, to by Američané vyváděli „ ...
Thatcherová prohlásila, že za tímto návrhem Reagana stála Jeane Kirkpatricková, US představitelka u OSN, o jejíchž sympatiích k pravicovým latinskoamerickým diktaturám se vyprávěly vtipy – Thatcherová prohlásila, že „ Kirkpatricková svými siláckými projevy chce navodit zdání, že je nefalšovanou protikomunistickou fašistkou, ale působí spíše dementně než fašisticky „ ...
Kirkpatricková stála za odstraněním gen. Alexandra Haig, svého zapřisáhlého nepřítele, když k jeho nucenému odchodu využila toho, že se mu nepodařilo vyjednat mezi Londýnem a argentinskou juntou dohodu.
Druhou trhlinu vztahy mezi Reaganem a Thatcherovou utrpěly v roce 83, kdy Washington bez vědomí Londýna vtrhl do Grenady (Antilly), třebaže byl ostrov členem britského Commonwealth ...
Britská/UK správa na Malvínách/Falklandech ( 2.200 obyvatel, rybáři a chovatelé ovcí + 1.300 UK vojáků se stálou posádkou, což Buenos Aires nazývá militarizací ostrovů) ve dnech 10.+ 11..3. 013 zorganizovala referendum o tom, zda obyvatelé chtějí zůstat zámořským územím UK či nikoliv, což Kirchnerová na podzim 012 v sídle OSN za podpory všech jihoamerických států ( Uruguay a Chile zakázaly v roce 011 přijímat ve svých přístavech lodě plující pod UK vlajkou ) napadla jako politickou manipulaci ...
Všechny argentinské politické strany tvrdí, že Malvíny (480 km od argentinského pobřeží, 13.000 km od UK) jsou argentinské ...
Proto Kirchnerová v předvolební rétorice opět požadovala na LON, aby o ostrovech zahájil s Buenos Aires jednání, tak jak to požaduje několik rezolucí OSN, které LON odmítl pod záminkou práva na sebeurčení ( od roku 012 zde UK firmy těží ropu) ...
Nositel Nobelovy ceny za mír Adolfo Perez Esquivel napsal Davidu Cameronovi, že „ referendum je nelegálním úskokem, poněvadž takové referendum může zorganizovat jen OSN“ ...
Argentinská velvyslankyně v Londýně/LON Alicia Castro prohlásila, že argentinsko-UK spor neukončí ani toto referendum .
V 2/013 se US ministr zahraničí John Kerry vypravil do Londýna, aby LON ubezpečil, že Washington ve sporu nadále zůstává neutrální, třebaže uznává britskou „ de facto“ správu ostrovů.
