Hrátky států ASEAN s Čínou : v roce 99 EU procházela obdobím euforie, zatímco státy jihovýchodní Asie vstávaly z trosek asijské finanční krize (97) . V roce 02 šéfové vlád ASEAN doporučili založit k roku 015 ekonomické společenství na principech EU, dnes postoj přehodnotili s tím, že regionální ekonomické společenství ano (jak do něj začlenit např. zaostalý Laos však neví) , ale nikoliv na zásadách EU, protože , jak pronesl indonéský prezident pro list The Wall Street Journal, měnová krize EU je varováním pro všechny, kteří by chtěli společnou měnu zavést.
Státy ASEAN uvažují i o větším ekonomickém společenství s Čínou, Japonskem a Jižní Koreou ( dnes ASEAN + 3), Peking stál již za finančním paktem z 5/00, který byl uzavřen v thajském Chiang Mai.
V 5/012 na summitu Peking-Tokio-Soul státy ASEAN jednaly o společných investicích, a o případné zóně svobodného obchodu, ze které si učinil prioritu i Washington, jenž sice usnul na vavřínech, aby se probudil do čínské velmocenské reality, ale ta z oslabeného Washingtonu bizarně činí i prominentní protiváhu , u které nacházejí útočiště krajně protičínské státy jako Filipíny a Vietnam .
Proti Číně vykopala válečnou sekeru v 9/012 i Evropská komise, která na žádost firmy EU ProSun „ zkoumá “ , zda Peking nezavedl dumpingové ceny pro fotovoltaické solární panely „ made in China“ , na jejichž dovoz by EU mohla zavést vysoká cla, tak jako cla v 5/012 zvýšily US ( z 31% na 250% ) …
Čína by tak přišla o 300.000 – 500.000 pracovních míst …
Čína během tří let ovládla 80% trhu se solárními panely, protože je prodává hluboce pod výrobní cenou, což poškozuje zejména německé a italské výrobce.
Trh se solárními panely se propadává, a zatímco evropské podniky krachují, čínské Peking udržuje nad vodou dotacemi …
Peking se zahájení vyšetřování snažil zabránit, čínské ministerstvo obchodu v listu China Daily z 5.9.012 hrozilo, že podnikne odvetná opatření proti dovozu evropských vín, a proti německému exportu polykrystalického křemíku na výrobu solárních panelů, což je surovina, kterou Čína z 50% dováží …
Také Paříž/PAR ztratila iluze o Číně, třebaže ministr zahraničí Laurent Fabius Peking navštívil 9. 7. 012 ( v Pekingu byl již v 2/012 jako emisar Hollanda, ale nepřijal jej ani jeden člen z devítičlenného Politbyra, takže uraženě odjel zpět do PAR ) .
Fabius se mj. snažil Peking přimět, aby Paříži pomohl vyřešit situaci v Sýrii, ale státní poradce pro mezinárodní vztahy Dai Bing-guo svatosvatě trval na tom, že to není možné, protože Peking se do vnitřních záležitostí jiných států nevměšuje …
Fabius řešil i francouzský obchodní deficit vůči Číně (27.2 mld euro) , a naléhal na Peking, aby Paříži zpřístupnil některé čínské státní trhy , na což čínský vicepremiér Li Keqiang odvětil, že nejprve musí PAR zrušit svůj zákaz na vývoz ultramoderní technologie do Číny ( Čínu zajímají zejména letecké a jaderné technologie) …
Laurent Fabius se však neodvážil vyjednávat o osudu Patricka Devillers, přítele Bo Xilai ( zatčeného spolu s manželkou v 3/012), jenž byl na žádost Pekingu zatčen v Kambodži v 6/012, třebaže žádné obvinění proti němu nebylo vzneseno.
Zatímco PAR na Kambodži požaduje, aby jej budˇobvinila nebo propustila, Peking žádá jeho vydání do Číny s tím, že jej potřebuje jako svědka k procesu, a že zaručí, že nebude trestně stíhaný – Kambodža tvrdí, že rozhodnutí leží na Patricku Devillers .
Čínsko-ruské hrátky
Také Putin, jenž se ostentativně nezúčastnil summitu G8 v Camp David, se v 6/012 nadšeně rozjel do Pekingu, aby se ucházel na summitu Šanghajské organizace o přízeň čínského Politbyra, kolem něhož se točí svět …
Již v den svého třetího nástupu do funkce, kterou mu protiústavně vyhříval Medvěděv, Putin prohlásil, že jeho cílem je vyhlášení Euroasijského (sovětského) svazu Ruska s Čínou, a jejich satelitů – Kazachstánu, Kirgizstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu , třebaže za 11 let existence Šanghajské organizace nebylo dosaženo ničeho podstatného ani v ekonomice těchto zemí, ani v politickém stylu jejich vedení , navíc letos byl poprvé v roli pozorovatele přizván do Šanghajské organizace i rozpadlý Afghánistán, jehož ekonomika spočívá jen na vývozu opia , mj. přes ruský přístav Novorossijsk …
(Ahmadinedžad se rovněž zasedání Šanghajské organizace zúčastňuje jako pozorovatel, proto Peking a Kreml tvoří jednotnou syrskou baasistickou frontu, nicméně byzantsky macchiavelistický postoj Kremlu vyjádřil náměstek ministra zahraničí Genadij Gatilov, jenž v 6/012 prohlásil, že „ Rusko netrvá na vládě Bašíra Asada „, což Kremlu doporučil i šéfredaktor časopisu Rusko v globální politice Fjodor Lukjanov, a dnes , aby si v Sýrii vliv udržel, Putin za přikyvování Teheránu požaduje svolání mezinárodní konference o Sýrii) …
Čínské Politbyro Šanghajské konferenci vládne, nabízí svým vazalským státům, včetně Ruska, finanční úvěry a čínské zboží výměnou za energii a nerostné suroviny …
K tomuto účelu Čína napříč těmito státy, aby je snadněji mohla dobýt, horečně staví železnice, silnice a produktovody.
Vůči Rusku, na jehož sibiřský prostor čekají milióny Číňanů, čínské Politbyro uplatňuje metodu čínsko-ruských investičních fondů, a společných energetických projektů na ruském území , které horlivě financuje Čínská banka pro rozvoj …
Deník China Daily 7.6.012 napsal, že „ vyřešit destabilizující bezpečnostní situaci jak v Afghánistánu tak v tichomořské Asii, bude společným čínsko-ruským úkolem „, což zopakoval pro komunistický deník i prezident Hu Jintao.
Americko-indické hrátky
Velkou neznámou představuje Indie, kterou si Washington předchází od roku 00, kdy se v rámci flirtu s Bushem II stala členem koalice pro 9/11 ( od té doby bez potíží nakupuje US vojenskou technologii všeho druhu, celkem jí nakoupila za 8 mld dolarů, hlavní odměnou však byla smlouva o vzájemné jaderné spolupráci z roku 05 ) , a vyzývá ji k „ větší angažovanosti ( proti Číně ) v regionu „ …
„ Strategická zahraniční nezávislost“ je dlouholetou bezpečnostní doktrínou Indie, kterou se pokoušel zlomit i Leon Panetta, jenž do New Delhi za tímto účelem dorazil 5.6.012.
Panetta Indii znovu nabídl vzájemnou strategickou spolupráci s tím, že v nové US bezpečnostní politice a v novém přeskupení US sil ve světě od západního Tichomoří po východní Asii hraje Indie prvořadou roli ( viz můj článek z 2.11.09 Pákistán : Washington se přeorientoval na Indii ) …
Pro Indii formální vojenská spolupráce s Washingtonem však stále představuje dilema, třebaže její vztahy s Pekingem jsou napjaté ( proto Panetta prohlásil , že „ US nepřipustí, aby „kdokoliv“ v této oblasti měnil mezinárodní pravidla, která jsou v tomto regionu zaběhlá již po 60 let“ ) …
Navzdory euforii, která provázela výše zmíněnou smlouvu o vzájemné jaderné spolupráci, Indie v 5/ 011 zdrženlivě odmítla US nabídku na prodej stíhaček F-16 a F-18, a raději v 1/012 zahájila jednání s francouzskou firmou Dassault o koupi 116 stíhaček Rafale za 10 mld dolarů …
Proto indický ministr obrany Panettovi naznačil, že Indie má zájem na bezpečnostní spolupráci v regionu jen v širším rámci, nikoliv na bilaterální vojenské spolupráci s Washingtonem .
Washington se však nevzdává, a bude klepat na dveře v New Delhi dál, protože ví, že jeho nabídky indickou politickou scénu rozdvojily na zastánce a odpůrce užší vojenské bilaterální spolupráce …
