Český prostor a 2. světová válka

Český prostor začal hrát důležitou roli v poválečných plánech mocností na získání vlivu ve střední Evropě . Gen. Eisenhower 4.5.45 poslal US vojenské misi v MOW depeši, v níž uváděl : “ Žádám vás, abyste informovali vrchní sovětské velení, že zamýšlíme okamžitě postupovat na linii Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice, a obsadit tato místa. Potom budeme připraveni pokračovat v našem postupu do Československa na Labe a Vltavu za účelem vyčištění západních břehů těchto řek v koordinaci se SU plány vyčistit východní břehy, jestliže to bude situace vyžadovat.“

5.5.45 US vojenská mise poslala generálu Eisenhowerovi odpovědˇ od gen. Alexeje Antonova (1896-1962, od 1/43 de facto náčelník genštábu RA za maršála Vasilevského, Antonov jako schopný stratég byl po válce pro jistotu převelen z MOW do Zakavkazského vojenského okruhu, do MOW se vrátil až 1954, kdy se stal pouze zástupcem náčelníka genštábu, kterým zůstal až do své smrti)  :

“ Odvolávám se na svůj dopis ze 24.4.45 ohledně sovětských operačních plánů za účelem vyčištění východních břehů Labe severně a jižně od Berlína/BER a z vltavského údolí, čímž bylo míněno jak z východního, tak ze západního břehu Vltavy. SU velení seskupilo své branné síly, a přibližuje se k zakončení operací v souladu s těmito plány.

Sovětské velení žádá generála Eisenhowera, aby upustil od postupu spojeneckých sil do Československa za dříve stanovenou linii, tj. KLV, Plzeň, České Budějovice, aby tak bylo zabráněno možnému zmatku branných sil . SU velení v souladu se žádostí gen. Eisenhowera z 1.5.45 zastavilo pohyb SU vojsk směrem k dolnímu Labi na linii Wismar, Schwerin, Doemitz, a doufá, že pokud jde o postup spojeneckých sil do Československa, gen. Eisenhower splní naše přání.“

V šestém svazku své knihy The Second World War v kapitole 30 Churchill popisuje tyto události takto :“ Německá armáda se rozpadla před našimi zraky. Za první tři týdny jsme zajali přes milión válečných zajatců, avšak gen. Eisenhower usoudil, že fanatičtí nacisté se pokusí zaujmout pozice v bavorském a západorakouském pohoří, proto stáhl americkou třetí armádu k jihu.

Platila však předchozí dohoda, že neobsadí Prahu, bude-li to vojensky možné.

Proto jsem se obrátil 30.4.45 na prezidenta Trumana a zdůraznil jsem, že osvobození Prahy a podstatné části západního Československa by pozoruhodně ovlivnilo poválečnou politickou situaci v ČSR a v jeho blízkém okolí, a naopak, jestli spojenci nebudou hrát významnou úlohu při jejím osvobození, půjde tato země stejnou cestou jako Jugoslávie  „  … (Churchill se velmi, ale marně snažil o vytvoření prozápadní  „Balkánské federace“)  .

Gen. Marshall informoval o naléhání Churchilla generála Eisenhowera s poznámkou :“ Osobně, nepřihlédnu-li k zásobovacím, taktickým a strategickým důsledkům, jsem proti tomu, aby bylo hazardováno s americkými životy kvůli čistě politickým zájmům „ , na což mu gen. Eisenhower odpověděl : „ Nepodniknu žádné tažení jen kvůli tomu, že by to bylo politické výhodné, bez předchozího rozkazu od společného spojeneckého velení  „  …  viz  US čas. World Politics ze 3.4.1952.

Churchill ve své knize pokračuje :

„ 1.5.45 mě prez. Truman informoval o operačním plánu generála Eisenhowera v Československu : „ Sovětský genštáb zamýšlí  operovat ve vltavském údolí. Mým úmyslem je postupovat a zničit jakékoliv zbytky organizovaných německých vojsk. Bude-li poté postup do ČSR žádoucím,, a dovolí-li to situace,, náš logický pohyb bude směrem na Plzeň a KLV.“

Prez. Truman  prohlásil, že s tím souhlasí. Pravé křídlo US armády jižně od Dunaje dosáhlo Lince 5.5.45, a později se setkalo s Rusy , postupujícími z Vídně. Levé křídlo Eisenhowerovy armády proniklo do ČSR až do Českých Budějovic, Plzně a KLV.

Vrátil jsem se k tomuto bodu ještě  o týden později, a napsal jsem generálu Eisenhowerovi : Doufám, že váš plán vám nezabrání v postupu na Prahu, jestliže vás Rusové nepředejdou. Domníval jsem se, že jste se nezamýšlel  zastavit, máte-li dost jednotek, a je-li země prázdná.“

Eisenhowerův plán byl zastavit postup na břehu Labe a na čsl.hranicích z roku 37  - když by mu to dovolila situace, zamýšlel postoupit  na linii KLV-Plzeň –České Budějovice.

Rusové s tím souhlasili, a pohyb byl uskutečněn.

Avšak 4.5.45 Rusové reagovali velmi ostře na nový návrh, že třetí US armáda hodlá  z prostoru KLV-Plzeň postoupit až k Vltavě , a vyčistit její západní břehy, takže se Američané zastavili, zatímco RA vyčistila východní a západní vltavské břehy a obsadila vlasovci již osvobozenou Prahu, která  padla dva dny po všeobecné kapitulaci v Remeši.

8.5.45 kapitulovala Třetí říše, 2.9.45 podepsali bezpodmínečnou kapitulaci Japonci na palubě křižníku USS Missouri …

Od té doby se ve velkém chorálu médií připomínají nejrůznější epizody 2.sv.v. – vylodění v Normandii, osvobození Paříže, osvobození Osvětimi, pád Berlína, aj. – všechny tyto upomínkové ceremonie vedou k lepšímu zapomnění skutečné historie , kdy nás čas od událostí čím dál více vzdaluje, přímí svědci vymírají, a oficiální historici si historii vykládají ve světle oficiální velké historické mytologie …

2.sv.v. byla ústřední událostí 20.st., kdy se bitevním polem stal celý svět, snad vyjma Antarktidy …

V okamžiku pádu Třetí říše zůstaly oficiálně neutrální jen Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Afghánistán, Nepál a Mongolsko - dokonce i Brazílie sešikovala Expediční sbor a poslala jej bojovat do Itálie …

Počet vojáků rovněž přesáhl veškeré očekávání – Německo pro okupaci Polska mobilizovalo 3 milióny vojáků, pro tažení do SU6 mil. vojáků, zatímco Kreml musel nasadit zhruba11.5 mil. vojáků .

US údajně pro svůj vstup do války mobilizovaly12 mil. vojáků …

Japonci byli rozhodnuti vést válku do posledního japonského občana …

Také počet obětí 2.sv.v. byl do té doby nevídaný – odhaduje se, že v 2.sv.v. zahynulo50 mil. lidí, z toho Rudá armáda v důsledku své taktiky „ co nejvyšších lidských ztrát“ ztratila zhruba14 mil. (11 mil. na frontě, z toho2 mil. na Dálném východě ), a3 mil. válečných zajatců, které Stalin do jednoho prohlásil za zrádce, a pokud někteří z nich nezemřeli na hlad a zimu v německých lágrech, ale probojovali se, nedej bože, zpět do ruského vnitrozemí, pochytala je NKVD a v dobytčích vagónech odvezla do sovětských lágrů, kde je smrt hladem, zimou a prací již neminula …

V bitvě u Stalingradu (9/42-2/43), při vylodění v Normandii (6/44), a v bojích o Berlín ( 20.4.-8.5.45) padlo v každé jednotlivé epizodě více vojáků než v nejkrvavějších střetnutích 1.sv.v. …

Američané ztratili 300.000 mužů, Britové 250.000 a Francouzi 200.000 , Japonci 1.5 mil. vojáků  ( Eric Hobsbawn : Interesting Times, A Twentieth Century Life, 2003 ) …

Nejvíce vojáků padlo na východní frontě v bojích mezi RA a Wehrmachtem, kde navíc bylo v obou táborech přes 25 mil. zraněných vojáků …

Počet civilistů poprvé v historii převýšil počet vojáků padlých na bojišti,  civilisté se stali i terči pro terorizování protivníka – obětˇmi zločinů proti lidskosti, které předvedla japonská císařská armáda již v roce 37 při vstupu do čínského města Nanking – bestiálně povraždila na 300.000 civilistů, ženy před umučením znásilnila, a poté je i s dětmi zaživa pohřbila …

Město vyplenila a spálila .

Japonská armáda při páchání těchto zločinů proti lidskosti v Nanking, které japonské učebnice dějepisu dodnes bagatelizují, postupovala podle detailních instrukcí prince Asakasa, jak se má ve městě chovat – přesto princ Asakasa nebyl po válce vůbec trestně stíhán v rámci dohody o tom, že hrůzní japonští vědci převedou do US majetku veškeré výsledky a veškerou dokumentaci  svých pokusů na lidech, přičemž budou sami recyklováni v rámci US vědy ( viz Poválečná recyklace nacistických vědců I)  …

U příležitosti vzpomínkových akcí na Nankinský masakr se v Číně každoročně konají protijaponské demonstrace …

Mezníkem utrpení civilistů bylo i obléhání Leningradu v době od 9/41 do 1/44 , při němž zahynulo zhruba 1.500.000 civilistů, pro které Strana v čele se Stalinem nehnula ani prstem ( proto se o obléhání Leningradu v SU po válce nemluvilo) …

Bezskrupulózní bombardování velkých měst bez protiletecké obrany,  je dalším výrazným aspektem 2.sv.v. – od 10.9.40 do 15.5.41 se pod nálety Luftwaffe ocitla britská města, mj. Coventry, zahynulo při nich na 50.000 civilistů.

Varšava byla rozbombardovaná ustupujícími německými jednotkami  mezi 11/44 a 12/44, spojenci se dopustili 13.2.45 téhož rozbombardováním Dráždˇan , při kterém zahynuly desetitisíce civilistů, včetně uprchlíků …

8.8.45 a 11.8. 45  si poté na japonských civilistech vyzkoušely atomovky  Spojené státy (viz můj článek Hirošima a Nagasaki-odmytizování oficiální linie, Militaria.cz) .

Oběti mezi civilisty si vyžádaly i deportace, nucené práce, a průmyslové zplynování nežádoucích etnik …

V první polovině roku 45 zahynuly 2 milióny německých civilistů, kteří pěšky prchali před postupující RA na západ …

Svojí apokalyptickou dimenzí, brutalitou a počtem obětí 2.sv.v. zvrátila nejen světovou geopolitiku, ale těžce poznamenala i poválečnou  mentalitu lidí – ti, kteří její hrůzy přežili, se z nich psychicky již nevzpamatovali .