Ankara za Erdogana, s vidinou vstupu do EU, odhodila některý historický balast, a od roku 012 povoluje vzpomínkové shromáždění k výročí „ vzájemných masakrů „ na náměstí Taksim v Istanbulu.
20.4.015 turecký/TR premiér kondoloval Arménům s bizarním dovětkem, že „masakry byly vzájemné“ , což učinil 24.4.014 již Erdogan.
Ankara přijala zákon o restituci nemuslimského majetku ( je vracen pomalu a částečně ) , některé arménské kostely byly zrestaurovány.
Ankara změnila sémantiku, ale dál balancuje na tenkém ledě - místo „ údajné genocidy “ dnes nastolila oficiální termín „ události z roku 1915 „, který poprvé použil Erdogan 24.4.014 …
Všichni s napětím očekávají, k jaké sémantice se 24.4.015 uchýlí vojenský spojenec Ankary Obama, zda použije jako doposud výraz „ velká katastrofa „ , či se odváží vyslovit slovo „ genocida „ ( Ankara by v tomto případě nenakoupila protiletecké střely v US ) …
BER se údajně chystá genocidu Arménů 24.4.015 oficiálně uznat, popohnal jej svým projevem papež František, jenž slovo genocida použil.
Prezident Joachim Gauck slovo genocida chce použít již dnes při vzpomínkové akci v BER ( kdyby se Gauck o genocidě zmínil sám dnes, nemusela by slovo genocida zmiňovat německá vláda zítra 24.4.015 – jedno je však vyloučené : překvapení, že by arménskou genocidu oficiálně uznala česká vláda, se konat nebude, na to nemá dostatečnou morálku ) …
Slova „ genocida“ vyvolává u TR představitelů osypky, projevující se zvýšenou agresivitou – když papež František pronesl slovo genocida, Erdogan jej varoval, že to bylo „ naposledy“ , a označil jeho výrok za fantasmagorický, zatímco dnešní TR premiér zalitoval, že se papež František připojil ke „ kriminální bandě „ , která toto slovo používá.
Všechny tři vládní strany, Erdoganova AKP, Lidová republikánská strana CHP (sociální demokracie) a nacionalistické Strany národní akce MHP, označily rezoluci europarlamentu jako nepřípustnou a nepřijatelnou.
Slůvko genocida pravděpodobně stálo místo Etyena Mahcupyana, novináře arménského původu, kterého si premiér Davutoglu v 9/014 pro vylepšení image a jako posilu pro „ zvládnutí „ 100.výročí arménské genocidy najal jako svého poradce, jenž poté, co papež František 12.4.015 genocidu Arménů odsoudil při mši, pro zpravodajskou webovou stránku karar.com uvedl, že „ samozřejmě šlo o genocidu, a papež ji uznal velmi opožděně, až po rwandské „ …
16.4.015 byl oficiálně oznámen jeho odchod z funkce premiérova poradce do důchodu, „protože dovršil 65 let „ s tím, že údajně odešel do důchodu již 9.3.015, což Mahcupyan potvrdil - jiné zdroje tvrdí, že jeho odchod požadoval Erdogan, vyhlídky jehož strany na dosažení parlamentní většiny nejsou pro volby v 6/015 valné ( v 12/014 nařídil policejní razii proti TR médiím s tím, že jej chtěla svrhnout ) …
Shrneme-li, Erdoganovy diplomatické manévry pro zneškodnění oslav 100.výročí arménské genocidy, které TR musí přežít „ neposkvrněno „ , nabyly až tragikomického rázu, když Erdogan pozval arménského prezidenta Sarikissiana na oslavy 100.výročí bitvy u Gallipoli v den oslav 100.výročí arménské genocidy (24.4.015 ) - šlo o průhledný trik, protože doposud TR slavilo bitvu u Gallipoli 18.3.
Opoziční strany Zelení a radikální levice Die Linke podporují oficiální uznání genocidy, přičemž u Zelených uznání genocidy nejostřeji prosazuje jejich místopředseda TR původu Cem Özdemir, jehož cesta do Arménie v 3/015 byla více komentována TR než německým tiskem.
Özdemir požaduje, aby Bundestag 24.4.015 uznal nejen arménskou genocidu, ale i částečnou spoluvinu německého císařství /1871-1918/, které osmanskou armádu za 1.sv.v. de facto kontrolovalo ( BER se bude muset brzy vyslovit i k nacistickým zločinům spáchaným v Řecku, kam Wehrmacht vtrhl v 4/1941) ) …
V 2/015 Jürgen Gottschlich, dopisovatel listu Die Tageszeitung v Istanbulu, vydal knihu s výstižným názvem Beihilfe zum Völkermord/Spolupachatelství při genocidě, ve které poukazuje na dobře zdokumentovanou spolupráci německých diplomatů a důstojníků s TR vládou a armádou, mj. německý námořní atašé Hans Humann v 6/1915 napsal: “ Arméni jsou dnes vyvraždˇováni pro jejich faktickou i možnou spolupráci s Rusy – je to tvrdé, ale nezbytné „ …
Na vzpomínkové akci v Jerevanu 24.4.015 bude BER zastupovat státní tajemník pro evropské záležitosti Michael Roth.
Třebaže genocida Armény, kterým se podařilo před TR speciálními jednotkami utéci, rozprášila do celého světa, jejich potomci východní Anatolii, arménské historické území, stále považují za svoji „ věčnou vlast „ - vesnice byly vypálené a rozbořené do základů, „ ale jsou zde stále stromy, které zde naši předkové vysázeli „ , prohlásila prominentní US fotografka arménského původu Scout Tufankjian, šéfka projektu The Armenian Diaspora Project.
