Armády se dnes musí mediálně „ prodávat“ jako kterýkoli soukromý podnik. Protože s pádem SU ztratily konkrétního nepřítele, musí veřejnosti neustále dokazovat, že jsou potřebné ( francouzskou armádu však podporuje až 85% Francouzů) , třebaže nebrání národní území, ale jsou rozmístěné někde 7.000 km od něj (deficit mezi občanstvím a geostrategickým posláním), mnohdy v koalicích s proměnitelnou geometrií …
Musí také dokazovat, že jejich jednotky a jejich výzbroj jsou nejlepší na světě, třebaže armády angažované v Iráku či v Afghánistánu nedosáhly žádných vytyčených cílů svých nákladných misí, ale zejména proto, že potřebují další rekruty (18-25 let), armády opustily strategii zdi ticha a zahájily operaci „ Vábení “, v rámci které zaplatily četným hvězdám čehokoliv (zpěvu,fotbalu), aby jezdily po jednotkách v zahraničí souběžně s TV a rozhlasovými pořady na téma „Moje Oblíbená Armáda“ , které přinášejí názory důstojníků a vojáků v duchu :“ Bojuji zde za vlast“ / „ Svoji mírovou misi v Afghánistánu považuji za vznešenou a rytířskou“ / „ Kandahárské letiště s jedinou RWY je nejrušnější a nejvzrušující na světě „ …
V jednom takovém TV pořadu průmyslník Serge Dassault propagaci armády spojil s propagací svých stíhaček, když uvedl, že „ Francouzská armáda má na misích nejvíce žen, a moje stíhací letouny Rafale jsou zase nejlepší na světě (třebaže je v zahraničí málokdo kupuje), tatínek by byl spokojen, jak firmu vedu ( Marcel Dassault, zakladatel firmy zemřel v roce 86) „ …
Pro US letectvo mediální divadlo sehrál film Top Gun (Tom Cruise)Tonyho Scotta z roku 86, po kterém se rekruti do náborových středisek jen hrnuli …
Francouzské letectvo mediální nábor provádí přes SIRPA/Service d´information et des relations publiques des armées, pozemní armáda , která každoročně musí přilákat 80.000 mladých, v roce 09 natočila propagační film o výcviku třech chlapců a dívek s tématem „Vojákem se člověk nerodí, ale stává, aneb Jak se stát sám sebou „ …
Zatímco ve styku s veřejností jsou armády profesionální, komunikace armády s novináři vázne na mrazivých vztazích, o všech armádních operacích armáda s novináři svádí mediální válku …
Poté, co se v 3/010 celý tým France 3 stal rukojmími talibanců, francouzský genštáb odmítl připustit k francouzským jednotkám další novináře – gen. Georgelin, do 3/010 náčelník genštábu, prohlásil, že „ francouzská armáda vezme francouzské novináře k francouzským jednotkám do Afghánistánu jen pod podmínkou, že si média budou platit veškeré náklady na záchranné operace svých zvláštních zpravodajů „ …
Reportéři bez hranic kritizují izraelskou a US armádu, které zásadně komunikují jen s novináři, kteří podepsali smlouvu s Rendon Group, která má zase smlouvu s Pentagonem, o tom, co si mohou dovolit a co nikoliv / „embedded journalists“ , kteří píší články „pozitivní“ či „neutrální“ v rámci „efektivní " komunikace , jak vysvětlil kontra admirál Gregory Smith (Reuters + AFP z 28.8.09) …
Časopisu Star and Stripes, který o sobě prohlašuje, že je nezávislý, třebaže jej sponzoruje Pentagon, se však nelíbí ani někteří „embedded journalists“ …
Také ISAF NATO. com koncem roku 08 vzala za své , když US gen. David D.McKiernan, velitel mezinárodních a US sil, oznámil sloučení PAO/Public Affairs Office, tiskového odboru ISAF, které zprávy v pohodě propouštělo, a „info-ops + psy-ops“ US armády/odbory specializované na operační „propagandu“ / dezinformace již od 50.let. Jejich příslušníci pracovali u US zvláštních jednotek ve Vietnamu, v Iráku , jsou v Afghánistánu …
Toto sloučení vyvolalo ostrou kritiku ze strany evropských vlád, zejména německé , která uvedla, že „Američané pravděpodobně již nerozlišují mezi prostými tiskovými prohlášeními pro média a svými operačními dezinformacemi „ …
Úniky informací armádě občas přerůstají přes hlavu :
V 3/010 izraelský voják poslal rodičům následující esemesku :“ Ve středu vyčistíme Qattanu, a ve čtvrtek, dá-li Bůh, budu doma …“ .
Izraelský genštáb tak musel tuto naplánovanou operaci zrušit …
V US armádě informace unikají přes MySpace, Facebook a Twitter, ale pouze US námořnictvo svým příslušníkům zakázalo se na tyto sítě ze služebních PC připojovat .
Směrnice Pentagonu z 3/010 naopak institucionalizuje pravidlo, které platí již mnoho let : telefony, esemesky, fotky, videa jsou soukromou věcí každého vojáka, na kterém se pouze požaduje, aby nesděloval informace/neukazoval záběry „citlivé“ povahy …
US armáda má na Facebooku vlastní webovou stránku, US gen. Raymond Odierno, velitel US sil v Iráku, má na této síti 5.000 „ přátel“ …
TroopTube TV umožňuje komunikaci mezi vojáky a rodinami, Military.com , která tvrdí, že má 10 miliónů členů, spojuje rodiny, vojáky a veterány, a shromaždˇuje veškeré informace o této komunitě. Registruje 1.800 vojenských blogů vojáků, veteránů, jejich rodin či civilů, mj. Midnight in Iraq, Fire and Ice, Bravo Company, Politics of a Patriot …
Britská/UK armáda, naopak, zakázala všem svým příslušníkům navštěvovat na služebním PC veškeré sítě a blogy specializované na vojenskou problematiku/warblogs , kde jsou často k sehnání informace i z odposlechů či z „ ložnic“ , a které znepokojují genštáby všech armád na světě …
Místo nich otevřela v 6/010 „oficiální blog britské armády“ /britisharmy. wordpress.com s tématikou „afghánský terén“ …
Také genštáb francouzské pozemní armády si v roce 08 otevřel blog Intraterre, námořnictvo má etremarin.fr.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen má vlastní blog, stránku na Facebook, a účet na Twitter …
Ve Francii armádu zblízka monitoruje zhruba 50 webových stránek, např. Défense ouverte, Secret défense, Le Mamouth, Bruxelles 2, Alliance géostrategique, Athéna et moi, Mars attaque …
Po kauze „Uzbeen“ pluk. Jacques Aragones, velitel 8. RPI Ma, nechal zavřít blog „Rodiny 8“, protože přišel o osm svých lidí (celkem v údolí Uzbeen 18.8.08 padlo do léčky a přišlo o život 10 francouzských vojáků) . Armádní měsíčník Armáda dnes v 4/010 poté uvedl, že „když to operační situace vyžaduje, může vojenské velení nařídit zablokování přístupu na určité stránky, např. sociálních sítí …“ .
Měsíčník uzavřel, že „ voják. com zůstává především vojákem, takže jeho právo na transparentní komunikaci neznamená vyjadřovat se, co mu slina na jazyk přinese …“
