Pane Kalousku, včera jsem si vzal domů kotě. Mám ho rád, vás ne!

 Poslouchal jsem dneska objevné názory p. Kalouska... Všude byl, všechno zná, od všeho má klíče a když náhodou něco neví, tak jen proto, že to neexistuje. Jináč to není možný... Jo, asistoval mu p.Sobotka, taky expert.

 Arogantní, namyšlený, sebestředný... Viděl jsem mluvící hlavu, která nám před volbami slíbí vše. Vlastně ty hlavy byly dvě. Kalousek a Sobotka. Nakecali toho spoustu, neřekli nic. Normálka se mi z toho udělalo nedobře... Jak se vyjádřit slušně?

 Víte, včera jsem si vzal domů kotě... Normální, obyčejné kotě, kterému možná hrozilo něco fatálního. Řekl jsem si, hele kámo, můžeš pomoct. Tak jsem pomohl. Mám to kotě doma, není nijak vyjímečné, není nijak zázračné, nic mi nedalo, jen prostě je. Je drzé, arogantní, umí škrábnout, ale na druhou stranu ve finále přijde a chce pohladit, otřít se o člověka, který ho krmí. Ono i to kotě ve finále cítí, že bych třeba nemusel, ale že chci...

 Když poslouchám p.Kalouska, nechtěl bych pohladit, nechtěl bych se omotat kolem jeho nohou... Ta faleš, kterou mi nabízí, opravdu nechci a nebudu brát jako něco, co mi nějakým stylem schází, jako něco, co bych chtěl volit. Nechci! Dobráků tohoto typu mám už fakt dost. Jeho povýšenecké školení, kdo je kdo, co je nebo není dobře. Jestli jsme blbci, když chceme zkusit třeba něco jiného... NE, opravdu nechci poradit od tohoto pána.

 Vzal jsem si domů kotě, nevím, jestli jsem kvůli tomu lepší. Asi ne... Ale nechci si vzít domů Kalouska, Sobotku nebo někoho dalšího z té politické safari. Oni totiž nechtějí být těmi, kdo pohladí, oni jsou jen těmi, kdo nás škrábnou a je jím naprosto jedno, která ruka je krmí. Sorry, nechte si ty politiky někde, já si radši pohladím to kotě... Ono se možná zase rádo přitulí a upřímně. Je to pro mě o dost víc.

 Pěkný den.