Krása i černý puntík Gumpoldskirchen

První známky obydlení lokality pocházejí už z doby kamenné. Později tuto oblast osídlili Římané, kteří, snad aby tady, daleko od domova, mohli pít své oblíbené víno, na zdejší svahy zasadili první větvičky vinné révy.

Bylo to tak, že jsme už mnohokrát jeli po dálnici A2 směr Graz nebo opačným směrem a skoro pokaždé jsme si na kopci všimli jakési rozhledny nebo ruiny. Přibližně u Wiener Neustadt. „Někdy tam zajedeme“, říkali jsme si pokaždé. Tentokrát, na rozhlednu došlo a my se k ní konečně vypravili.

Výchozím bodem  výletu byl Gumpoldskirchen, město nebo spíš městečko v Dolním Rakousku, které leží mezi Wiener Neustadt a Baden, jižně od Vídně. Gumpoldskirchen patří k městské části Mödling. Je to obec malá (8,11 km2), ale díky svojí poloze velmi atraktivní. Gumpoldskirchen je totiž od hlavního města Rakouska vzdálen jen několik minut jízdy autem, autobusem, vlakem nebo dokonce tramvají (která vede od vídeňské opery až do Baden* a zpátky). Proto patří Gumpoldskirchen, stejně jako ostatní místa s dobrou infrastrukturou, hezkým okolím a s historickým odkazem, k těm luxusnějším.

První známky osídlení lokality pocházejí už z doby kamenné před 6.500 lety. Později tuto oblast osídlili Římané, kteří, snad aby tady, daleko od domova, mohli pít své oblíbené víno, na zdejší svahy zasadili první větvičky vinné révy. A vínu se tu dodnes na svazích kopců opravdu dobře daří. V roce 1985 dostal sice Gumpoldskirchen černý puntík za zapletení se zdejšího vinařského průmyslu do skandálu s toxickými substancemi přidávanými do vína, ale viníci spolu s celým rakouským víno-průmyslem byli po zásluze potrestáni. Napravili se. A možná i v důsledku toho, začalo Rakousko víc pozornosti věnovat vínům suchým a bílým.

Tady, v okolí Gumpoldskirchen, se začíná vídeňská nížina vlnit a růst do výšky. Takzvané Předalpy. Svahy jsou tu pruhované řadami vinné révy, u paty betonových kolíků kvetou máky i jiné kvítky a turistické cesty jsou lemované vinařstvími, která se, teď na jaře, probouzejí k jarní údržbě. 

Vycházíme z parkoviště na konci Gumpoldskirchen a stoupáme pozvolna po turistické cestě kolem vinice. Necháváme za sebou gotický kostel Sv. Michaela a míříme k lesu. Míjíme první kapličku na křížové cestě, která vede od kostela. Cesta vchází do bukového lesa kolem dalších několika zastávek zdejší kalvárie, od které jsme se však odpojili a zvolili tu, která stoupá na Anninger. Stezka vede stále lesem, který je pohádkově hustý a tmavý. Za příjemné jarní teploty kolem 18ti stupňů a za pochodu do kopce k tomu, se v něm cítíte jako v džungli nebo alespoň jako v pařeništi. Přesto je to cesta nenáročná a pro rodiny s dětmi vhodná :-) Přicházíme téměř na vrchol Anninger k turistické chatě nazvané Anninger Schutzhaus, která leží ve výšce 653m. Nedaleko odtud stojí, přibližně ve stejné výšce, císařská jubilejní rozhledna (Kaiser Jubiläumswarte). Vystoupáme nahoru a z vyhlídky vidíme, že nedaleko odtud se z lesa tyčí radiotelekomunikační věž (není přístupná) a další rozhledna – Wilhelmswarte. 

Wilhelmswarte stojí v nejvyšším místě kopce Anninger, ve výšce 675m. Když k ní dorazíte, vypadá spíš jako střílna a také jí asi v jistém čase byla. Z rozhledny je dobrý výhled na Vysokou Stěnu (Hohe Wand), Sněžku (Schneeberg) i Kouzelný kopec (Zauberberg).* Kamenná stavba byla postavená v 1886, ale cedule, která na schodišti rozhledny visela, v roce 2007 zmizela. Místo toho se na věži na panoramatické vyhlídce objevil v roce 2010 modrý nápis "KYSELAK". Co znamená tenhle záhadný nápis, kterých je v okolí hned několik? Odpověď zní: Kyselak byl turista (1799-1831)**, který během svého putování po monarchii označoval místa na zdech, skalách nebo kamenech svým Kyselak Graffiti. Jeho záliba se ujala a Kyselak má dnes svoje nástupce.

Turistická značka nás teď ale už vede dolů, ven z tmavého pohádkového lesa. Míříme zpátky k vinicím a do Gumpoldskirchen. Věřte mi, je to tu hezké místo, svořené pro každého k procházkám po kopcích a k ochutnávkám zdravého suchého vína přímo na vinici. Není třeba v Gumpoldskirchen přímo bydlet, stačí ho tu jen se vším kolem plnými doušky nasávat :-)

*Odkazy na související blogy:) 

Hledání živé vody (http://kordulova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=524541)

Když se horám dává jméno (http://kordulova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=520003)

Létající bikeři na Zau:ber:g (http://kordulova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=526095) 

Zlatý hřeb Vysoké stěny (http://kordulova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=519206)

**Wikipedia: Joseph Kyselak